Šest v tom

Nedávno jsem se ke své oblíbené šestici hrdinů znovu vrátila, abych se naladila na pozdější pokračování. A došlo mi, jak jsem byla zbytečně skoupá na hvězdičky při hodnocení. A jak je důležité, že jsem celou dobu stárla zároveň s nimi. Bylo to úžasné, ale stačilo to. Nechtěla bych se s nimi potkat ještě v domově důchodců. (09.09.2018)

Konečně seriál, který je SKUTEČNĚ ze života, nezobrazuje žádné mladé, bohaté, úspěšné a krásné lidi (tedy v rámci možností, Helen Baxendale je krásná), nýbrž skutečně "pouze" průměrné páry středního věku s obyčejnými životy, jaké můžeme zažít i my. Co však ale není průměrné je provedení, tedy prezentace těchto životů, něco tak pravdivého, milého a sympatického se jen tak nevidí... Zpočátku hodně vtipný, ke konci zase hořký a silně emotivní (předposlední díl mě fakt dostal), ale vždy skvělý! 9/10 (21.02.2008)

Na tenhle seriál jsem se díval jako malý (no, těch 12-13 let ještě není moc) spolu s rodiči. Vzpomínám si, že jsem se u seriálu dobře bavil, ale pravděpodobně mi tenkrát uniklo spousta skrytých narážek a významu některých pasáží, které prostě dítě tak dobře nestráví. I tak to byla kvalitní zábava na několik večerů, ale pamatuju si, že mě mrzelo, jak se osudy jednotlivých postav nakonec zamotaly a "took a downward spin". Svět dospěláků není holt jen krásná pohádka. (19.01.2011)

Když jsem před pár lety viděl českou verzi (Přešlapy), tak jsem s ní byl spokojen a hrdě jsem prohlašoval, že originál nikdy vidět nechci. Jenže pak jsem se přestěhoval do Anglie a začal koukat víc na britský seriály a rodina, která nás ubytovala měla doma kompletní edici na dvd. Takže jsme se do ní pustili a rozhodně nelituju. Tahle šestice z Manchesteru je sympatická, vtipná (jako fanoušek United jsem si užíval jejich občasné narážky) a velmi snadno oblíbitelná. Jejich příběhy, které se postupně mění z těch vtipných až po ty vážně, mě bavily a rád jsem se na ně díval. Samozřejmě jsem měl nejradši pár Rachel a Adam, ale i ostatní postavy se mi líbily. Jediná věc, co mi vadila na tom, že jsem viděl českou verzi, je to, že mi to prozradilo úplný závěr. I kvůli tomu to na mě nemělo takový emocionální dopad jako by to mělo v případě, že bych to nečekal. 2016: Návrat seriálu se kterým jsem nepočítal a byl jsem jím neskutečně potěšen. Je to už nějaký ten pátek, co jsem Cold Feet opustil a spokojeně žil dojmem, že příběh je uzavřený. Jenže pokračování dávalo hlavu a patu, vážně bavilo a vydrželo další skvělé čtyři roky. Na Cold Feet si mi líbí, jak skuteční jsou a že se nebojí představit postavy, které když nemají co nabídnout, tak prostě odejdou. Stejně jako v životě, lidi přichází a odchází. A teď bych chtěl další pokračování nebo alespoň důstojnou náhradu. Třeba se za pár let zase dočkám... (27.07.2014)

Ve své době jsem na Šest v tom koukal hodně rád. Seriál se mi líbil, i když jsem měl pár výtek. Proto nejprve dostal 4*. Až letos jsem zjistil, že po letech natočili další série. Zaujalo mě to, ale dost jsem se obával toho časového odstupu. Zbytečně. Novější série se mi líbí ještě více, než ty starší, které občas působily neohrabaně. Seriál jako by dospěl společně s jeho hrdiny. Na seriálu se mi hodně líbí nestálost hlavních charakterů, ve smyslu sympatičnosti. Mé sympatie k jednotlivým postavám kolísaly a měnily se v průběhu různých sérií, kdo mi jednu dvě série seděl, další mi byl nesympatický a tak průběžně. To nakonec vnímám hodně pozitivně neboť to poměrně dobře odráží nečernobílost většiny lidí. Nikdo není jen černobílý. Díky moderním sériím poslední hvězdu z radostí přidávám. (27.12.2021)