Diskopríbeh

Rudolf Hrušínský - dobrá práce, lítat nahatý po Praze, to asi není nic příjemného... Ten příběh sice nic moc, takový normální pro normální puberťáky, ale jinak - dívat se na to dalo, některé scény byly vtipné a povedly se. Ano, jak už se píše níže, je zajímavé sledovat dobu před dvaceti lety. Bylo to divné, musím říct. A ta hudba! Kdyby ve filmu nebyla ta otřesná hudba Michala Davida, byl by film celkově snesitelnější, ale jakmile spustila tato "hudba" chytala jsem křeče a skřípala zuby. (26.06.2013)

Film je správně ujetá šílenost z 80.let. Jinak, když vidím, kolik lidí dává odpad z pofidérních důvodů, dochází mi jedno: každá generace má své inkvizitory. Nacisti nadšeně zprovodili ze světa Židy jako příčinu hospodářského propadu Německa. Gotwaldovi komunisti po Vítězném únoru zprovodili ze světa každou známku kapitalismu a v monster-procesech odpůrce komunismu. Dětičky po sametové revoluci kritizují optimistické filmy točené za komunismu, protože už nikoho popravovat nesmí a na komunistické politiky si netroufnou, tak popravují hodnocením aspoň filmy, úspěšné komunistické herce a režiséry, Michala Davida... To je pak těžké podle hodnocení zjistit, jak je film dobrý, že? (21.12.2008)

Nechuťárna, která vlastně dnešní generaci (nebo alespoň mně) nic neřekne. Rudolf Hrušínský nejml. pouze otvírá "hubu" do kvákání Michala Davida a tím jeho herecký projev končí. Zápletka je tak děravá, že cedník jí ty díry může jenom závidět. Dojemná scénka, kdy si nechá oholit hlavu, je opravdu k pláči. Něco tak příšerného se totiž jen tak nevidí. (08.09.2008)

Rozumím svým odpadovým oblíbencům, ovšem film má v sobě určitý druh revolty, a řekl bych možná i vzdoru. Diskotéková rebelie 80tých let spojená i s rebelií vzhledovou či osobnostní. Vše je krásně sečteno v dobovém skandálním "účesu" potomka našeho nejuniverzálnějšího herce. Dnešní teenageři se musí na tento fakt dívat opravdu nechápavě. Slovní i groteskní humor, nejen Ladislava Potměšila, je také určitou kvalitou snímku, která se obejde bez zbytečně a přehnaně sexistického humoru, jenž je v podstatě podmínkou dnešních komedií o mladých. No a nakonec i ten Míša David měl v této době smysl pro melodii a hudba se k filmu opravdu hodí. Obraz doby těsně předrevoluční je podle mě v celku povedený, i když nova z toho neustálým opakováním časem udělá skutečný odpad. (14.04.2013)

Co odpadové hodnocení, to póza a kecání z hladu. Jako hudební film pro mládež a produkt své doby (nezatížený agitací) to funguje dokonale, má to příběh, srdíčko (dojemná linka syna a otce) i v pohodě message prosící rodiče o pochopení svých dospívajících potomků. Vizuálně to Soukup nakopává, jak to jen jde, Michal David se postaral o nabouchaný soundtrack míchající rychlejší a baladičtější kousky a Hrušínský nejml. typově perfektně sedí a toho jednou suverénního, jindy zranitelného jednoduchého kluka přece jen uhraje, přičemž Potměšil mu výborně sekunduje v roli otce. Celkově je na tom vidět, že se tu Soukup snažil a že uměl, a nedokážu si představit, že by se to dalo natočit nějak výrazně líp. A s odstupem času to získalo přidanou hodnotu coby úsměvné ohlédnutí se za ušmudlanými i křiklavými socíkovskými 80. léty s jejich módou, hudbou a podniky. (21.06.2007)