Šťastie

Vynikající záležitost o hledání štěstí, o tom, že štěstí pro každého spočívá v něčem jiném, o tom, že si někdo myslí, že už jej našel, ale ukáže se, že tomu tak není, o tom, že někdo musí pro své štěstí překročit „morální“ a zákonnou hranici, že si nemůže pomoci, o tom, že štěstí jednoho může často znamenat neštěstí u druhého a samozřejmě také o tom, že někdo to štěstí hledá celý život a nikdy ho nenajde. Když jsem Štěstí viděl poprvé, asi od čtvrtiny jsem na něj zíral s otevřenou hubou. Spousta skvělých herců a hereček ve vynikajících rolích (Andy v podání Jona Lovitze; obézní sousedka, která zavraždila vrátného; úchvatně odpuzující a nesnesitelná Trish /tyhle charaktery Solondz prostě umí, jak ukázal později ve Storytelling/; malý Billy se všemi svými problémy; úchvytně sebejistý ruský imigrant Vlad; otec tří sester odcházející od jejich matky; vnitřně odepsanej strašpytel toužící po své sousedce a ukájející se náhodnými oplzlými telefonáty apod.) odehrává úchvatné scény – již úvodní rozhovor Andyho s Joy v restauraci je špičková práce (hlavně zásluhou Lovitze), rozhovory otce se synem mi drtily mozek a psychiku, každý výstup obézní sousedky a ač bych ji nejradši zarazil sekyru do hlavy tak i každý výstup Trish. Přes dvouhodinový film je tak nabitý dějem, že by z něj v klidu mohly být filmy dva. A jako třešnička na dortu – Lara Flynn Boyle. (10.11.2008)

Asi nejpřesnějším slovem, které v souvislosti s tímto filmem (potažmo jeho režisérem) zaznělo, je ,,zákeřný". Todd Solondz zkoumá hranici divákovy trpělivosti a činí tak navýsost podvratně. Vezme výjev, který známe z desítek amerických seriálů a filmů - spokojená rodinka večeří, dvě sestry se baví na kávě, muž a žena spolu randí, k tomu hraje pohodová hudba - jenomže cítíme, že tak snadné to tentokrát nebude. Pod povrchem totiž něco bublá. Každý má svoji úchylku, své malé tajemstvíčko, svůj problém, se kterým se musí vypořádat... Z tohoto pohledu se jedná o podobné snímky jako Hana a její sestry, Americká krása či Magnólie, jen je to celé dohnáno až na kraj satiry a ještě kousek dál.. Je příjemné, že tato freak-show, která mohla velmi snadno spadnout do laciného šokování, je tak chytře a s nadhledem udělaná, že nepůsobí prvoplánově. Velmi ji k tomu napomáhají výborné herecké výkony od všech zúčastněných. Kdyby Dylan Baker nehrál tak strašnou roli, bylo by to na Oscara! Režisér Solondz nicméně říká: ,,Nedělám filmy pro každého. Obzvlášť ne pro ty, kterým se líbí." Tak jdi do hajzlu Todde, protože mně se líbí velmi! (10.08.2014)

Snímek, který rozhodně není snadné rozdýchat, a to jen proto, že se podíval do našeho, nebo v tomhle případě amerického soukromí. Tohle se tam děje, i když o tom nevíme, nebo sami moc dobře víme, že něco takového provádíme. Každý má svoje štěstí jinde a někdy je to štěstí hodně pokřivené. Todd Solondz to podává přirozeně a nesmírně tíživě. (31.03.2016)

Přecejen jse mčekal trošku víc než mi bylo nabídnuto. Vidím to na nějakých 70%. Sem tam někdo umře, sem tam je někdo pedofil, všichni jsou divní a mezi sebou provázaní. Docela otevřený film, kde jednoznačně herecky kraluje Hoffman. Vztahově/rodinný propletenec osudů je fajn, ale už to tady několikrát bylo a mě to tolik nezasáhlo. O špatný film se, ale nejedná. (03.01.2010)

Další z filmů, který dokáže vyvolat rozporuplné pocity. Na jednu stranu je to dobrá filmařina, na druhou stranu jsou zde notně zvrácené postavy a děj. I když je otázka, nakolik je to vymyšleno a na kolik přebráno z reality. Většina bizarních postav mi byla protivná a ty "nejnormálnější" možná nejvíc. Ovšem vše zachraňují velmi zajímavé dialogy a především postupná doznávání jednotlivých postav skutečně stojí za to. Film se mi vlastně nelíbil a pravděpodobně si jej již nikdy nepustím, nicméně dokáži ocenit právě dialogy a svým způsobem i podivně zvrácené charaktery postav. (28.02.2018)