Šťastie

Toto je film, ktorý chce jednoducho šokovať svojho diváka, ale ja som už na veľmi bizarné veci v podstate zvyknutý. Postavy sú vo filme veľmi dobre vykreslené a jediné čo vadí je to, že človek má pocit, že musí za tie nechutnosti dať zlé hodnotenie čo ja som sa snažil neurobiť. Film sa skladá v podstate zo zopár menších príbehov, ale každý jeden je zaujímavý. Ono vo filme je taký špecifický humor, že ani nie je na čom konkrétnom sa smiať, ale celý film vyznie nakoniec veľmi smiešne hlavne sú smiešne udalosti, ktoré sa vo filme stanú. No niektoré veci mi fakt vadili a nakoniec som tam nenašiel niečo navyše, čo by ma presvedčilo, že si film zaslúži vyššie hodnotenie. Takže úchylný film so zaujímavými postavami dostal hodnotenie, aké si zaslúžil. Je pravda, že takýchto filmov je naozaj málo ako je Happiness. (22.03.2016)

Všichni známí, kterým jsem tento film půjčila s tím, že je to jedna z nejlepších amerických komedií, které znám, se mě při vracení ptali, proč jsem jim doporučila takovou blbost. Původně jsem uvažovala o tom, že bych měla změnit okruh svých přátel (nebo že bych je mohla rozřezat a nacpat do mrazáku), ale pak mi došlo, že nikdo z nich nedisponuje tak temným smyslem pro humor jako já. Kamarády jsem si tedy nechala a u filmu se směju raději sama. Ale zato pořádně. (02.01.2007)

[2,5*]     "Hey, you come one day. You'll see."     Úchylná prehliadka rozličných sexuálnych deviantov, ktorá ma svojim "humorom" míňa veľkým oblúkom. Todd Solondz tu v snahe napodobniť Woodyho Allena (v perverznejšej a nevtipnej forme) vytvoril strojený, poriadne vykonštruovaný svet so zrejmým úmyslom diváka za každú cenu šokovať a znechutiť. Je tu doslova celé panoptikum odpudivých postáv, ktoré sú ale "sitkomovsky" ploché (keby to boli aspoň vtipné karikatúry, tak nič nepoviem). V tej odpudivosti medzi nimi vynikajú mimoriadne hnusný úchyl Allen (všetka česť herectvu Philipa Seymoura Hoffmana), úlisný pedofil Bill Maplewood (Dylan Baker) a tlstá psychopatka (Camryn Manheim). Do toho ešte hraje strašne plytká hudba, ktorá s týmto svetom dokonale ladí. Nuž, aj takéto filmy sa občas objavia medzi 1001 filmami, ktoré musíte vidieť, než umriete. Nemyslím si, že by mal Todd Solondz nejaký filmársky talent, aspoň podľa toho, čo predviedol za jeho doterajšiu, viac ako 30-ročnú kariéru.     "It was a crime of passion. I'm a passionate woman." (31.10.2022)

Joy, Trish a Helen, tři sestry, které nemají příliš štěstí na lásku a partnery. Trish je sice na první pohled šťastně vdaná, ale její muž, psychiatr, trpí tajnými pedofilními sklony, které si ukájí na spolužácích svého syna. Joy má naopak smůlu hned od začátku - její přítel se po rozchodu zhroutí, a spáchá sebevraždu. Navíc se do ní zamiluje ruský student angličtiny, ale ani jeho úmysly nejsou úplně čestné. A Helen se musí ubránit chtíči svého souseda, který se ukájí oplzlými telefonáty na náhodná telefonní čísla... To jsem se jednou necítil úplně ve své kůži, a říkal jsem si, že nějaký veselý film, by mne mohl z podzimní deprese trochu vytáhnout, a tenhle svým názvem napovídal, že by mohl být ten pravý. Pokud mne ale tento film něčím potěšil je to, že i taková podzimní deprese, i cokoliv jiného co vás potká, není tak špatné jako to, co hrdiny tohoto filmu. Na co kdokoliv z nich sáhne, to se pořádně podělá - navíc nikdo z nich není úplně tak normální (a když už je vcelku normální, tak má smůlu na nenormálního partnera). Po filmové stránce se mi ale film zase docela líbil, herecké obsazení vcelku ucházející (sympatická Jane Adams, odpudivý Phillip Seymour Hoffman, krásná Lara Flynn Boyle a další), dialogy (rozhovor otce se synem o masturbaci i své úchylce, rozhovor v kavárně) a tak celkově... (11.10.2013)