Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Román Doktor Živago vynesl svému autorovi Borisi Pasternakovi Nobelovu cenu za literaturu (1958), ale i takový odpor sovětského režimu, že tvůrce toto ocenění raději odmítl. Velkolepá freska zachycuje nejdramatičtější období novodobých dějin Ruska, první polovinu dvacátého století, tedy především první světovou válku a bolševickou revoluci. V těchto těžkých a krvavých časech hledá svou cestu životem titulní hrdina, lékař s duší básníka Jurij Živago. Nezajímá ho politka, pouze lidská individualita. Je povolán k tomu, aby pomáhal raněným a trpícím. Svým profesním posláním si je jistý, avšak o to méně má jasno v citech k ženám. Zatímco k sestřenici Toně jej poutá manželský slib, stvrzený dítětem, ke křehké dívce Laře jej přitahuje porozumění a milostná touha. Jeho cestu navíc kříží všeho schopný právník Viktor Komarovskij, Lařin bývalý milenec, jenž je schopen přežít za každého režimu a jenž se nemíní Lary vzdát... Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Poprvé ji zfilmoval režisér David Lean s Omarem Sharifem, Julií Christieovou, Geraldine Chaplinovou a Rodem Steigerem v hlavních rolích. Ve verzi italského režiséra Giacoma Campiottiho uvidíme Hanse Mathesona, Keiru Knightleyovou, Alexandru Marii Laraovou a vynikajícího Sama Neilla. Snímek vznikl v českých (pražských) a slovenských lokalitách. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (87)

wosho 

všetky recenzie používateľa

Campiotti dobře věděl, že v monumentálnosti svého staršího soka těžko porazí. Vsadil tedy vše na příběh a postavy a udělal jedině dobře. Jeho Živago je velice lidským filmem o lidech, jenž smetla doba a přesto navzdory osudu žili své životy nejlépe jak jen mohli. Zvláště je to vidět na konci ve Varikinu. V starší verzi tam Jurij sedí, kouká se na Laru a píše svou životní báseň. V té nové si ti dva a Lařina dcera jen tak hrají na sněhu. Srovnámím těch dvou scén je vidět jak si obě verze jsou tak vzdáleny. ()

Davson 

všetky recenzie používateľa

Prachobyčejná televizní adaptace, nuda a šeď, která by mohla být prototypem filmů uváděných ve čtvrtek na ČT1 v primetimu. Žádná ze složek filmu by se nedala klasifikovat lépe než jako průměrná a celkově to vůbec nefuguje a jen okázale nudí. Velkým zklamáním jsou pak herci, nevýrazní a nepřesvědčiví, Sam Neill svoje charizma asi poslal na dovolenou. Předloha může být kdo-ví-jak slavná a kvalitní, ale dobrý film automaticky nevytvoří. ()

Reklama

kdosizrosy 

všetky recenzie používateľa

Člověk by řekl, že tři hodiny a půl jsou vážně dlouhá doba. Ale při sledování Živaga vůbec neplatí. Je sice pravda, že pan Boris chtěl zachytit fresku ruských dějin a mentality, což film dost opomíjí a spoustu z děje knihy vynechává, ale jako celek to funguje dobře. Milovníci knižní přehlohy možná budou frfňat, ovšem pokud je na Vás Pasternakův styl příliš těžký, tyhle konstelace si určitě odpustíte. Příběh silný, dojemný, místy vskutku překvapující. Krásná příroda a pohlední herci. Zanechá to ve vás smutek a někdo si možná i popláče. Jen to aranžmá TV filmu tomu lehce škodí. ()

Primavera 

všetky recenzie používateľa

Knihu som čítala, Nobelovku si zaslúžila. Potešilo ma preto jej klasické spracovanie a aj keď knihám sa filmy nevyrovnajú, toto bolo urobené veľmi dobre, s dokonalým citom pre stvárnenie doby a ľudí, ktorí v nej žili. Keira ako mladučká herečka hrala brilantne, tých ťažkých 90 kostýmov, čo musela nosiť, bolo určite ľahšie ako stvárniť Laru. A Hans Matheson podal takisto excelentný výkon presvedčivý ako ten umelý sneh, v ktorom sa s Keirou váľali. ()

Terva 

všetky recenzie používateľa

Dvoudílný britsko-americký snímek je již druhou adaptací Pasternakovy předlohy. Ocenění :BAFTA Awards ´03 ( Velká Británie ) : Nominace na ceny za nejlepší kostýmy, za nejlepší televizní drama a za nejlepší režii. Scénář : Andrew Davies. Kamera : Blasco Giurato Giurato. Snímek vznikl v českých a slovenských lokalitách. ()

Galéria (51)

Zaujímavosti (38)

  • Herečka Keira Knightley hraje na počátku filmu 16ti letou dívku a na konci filmu podle scénáře 32 letou ženu. (Lynette)
  • Ve filmu lze vidět postavy číst knihy v moderním vydání, které byly vydávány až od konce 20. století, protože obsahují čárový kód. (Misoponia)
  • Režisér Campiotti natáčel celý film ve skutečných lokacích, žádná scéna nevznikla ve filmových studiích. (Lynette)

Reklama

Reklama