Doktor Živago

Ukrutně dlouhý a neuvěřitelně výpravný snímek s úžasnou hudební stránkou a průměrnými hereckými výkony je IMHO celkem solidní filmovou záležitostí. Knihu jsem nečetl, takže nemohu soudit, ale mně se to líbilo - různé tragické a romantické peripetie na pozadí/popředí krutého ruského režimu v minulém století. Zkrátka bezmála čtyřhodinová výprava k našim (skoro) sousedům, která není sama o sobě dokonalá, ale dokázala mě zaujmout. (19.01.2011)

Já a Doktor Živago? Na Živaga mám v životě prostě štěstí. Viděl jsem tuhle novodobou verzi s Keirou Knightley, která mě svým příběhem naprosto okouzlila. I díky tomuhle filmu jsem si přečetl knihu od Borise Pasternaka (hodně tlustá kniha). Příběh znám velmi podrobně a měl jsem na něj štěstí i u maturity, takže než jsem vše odvykládal, uplynulo spoustu minut, což mi velmi pomohlo. Tenhle film je pro mě prostě srdcová záležitost. Takovéhle romantické drama z ruských dějin mě fascinuje a tohle klidně můžu, zvlášť takhle dobře natočený. Kdykoliv se na něj rád podívám znova. Podotýkám, že jsem zatím neviděl Živaga od Davida Leana, takže nemůžu srovnávat. Budu se snažit co nejdříve napravit tenhle malý nedostatek, ale i tenhle novodobý Živago je skvěle natočen se skvělými hereckými výkony. Moje hodnocení: 85% (28.07.2007)

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. (24.06.2010)

Silný příběh, klasické románové zpracování. Neznám ani předlohu - i když teď si ji rozhodně přečtu - , ani film z roku 65, i když ho po shlédnutí tohoto snímku asi začnu shánět. Možná právě proto, že nemám srovnání, děj mne pohltil a často se v myšlenkách k tomu vracím, i když už je dlouhá doba, co jsem jej viděla. Nevadili mi ani herci, i když bych si dovedla představit v roli osudové ženy někoho vyzrálejšího. (02.10.2014)

Olomouc není Moskva a Tatry nejsou Ural. Převážná většina uličkových scén je z Olomouce, z Prahy je pak akorát nádraží. Není to úplně marné, ale ruskou látku musí točit Rus, protože nikdo jiný než širá duše, širé duši nerozumí! A hlavně by tomu slušel mnohem větší rozpočet, takhle ty válečné scény působí, jako bitva na pískovišti. Tímhle jsem na nějakou dobu ukojil touhu své manželky na romantické filmy a můžeme se zase věnovat akčním filmům. (Opravdu je romantické když se hlavní hrdina vysere na manželku co jí právě udělal dítě a uteče za jinou? To je romantika co ženy chtějí? Poserte mě jestli tomu rozumím....) (04.01.2014)