Sex, lži a video

Radost zjistit, že Soderbergh již v šestadvaceti letech točil plně dospělé filmy. Sex, lži a video jsou méně přístupnou záležitostí, než by jeden od festivalového hitu očekával (a dobře ukazují, kam se festival v Sundance, zviditelňující v poslední době mnohem hřejivější snímky, posunul). ___ Každá z postav má problém, který lze vnímat jako symptom dalekosáhlejších společenských neduhů, díky čemu je film vícevrstvým psychosexuálním portrétem jedné generace. Graham, muž vyznávající filozofii jednoho klíče, proti své (citové) impotenci bojuje parazitováním na cizích životech. Navzdory své obskurní, ovšem určité poptávce vyhovující zálibě (dnes podobnou zpovědní funkci plní YouTube), je citově nejvyrovnanější postavou, čím zřejmě přitahuje emocionálně rozhozenou Ann. Díky své vyrovnanosti je Graham zároveň postavou nejupřímnější, čím zároveň provokuje k větší otevřenosti ostatní. ___ V art filmech oblíbené vyprávěcí schéma, kdy mezi pár vstoupí třetí osoba, rušivý element, který postupně zpochybní všechny jistoty, dokázal Soderbergh ozvláštnit atypickým přerozdělením sil. Manželství Ann a Johna, až příliš typického osmdesátkového yuppie, není idylické, pročež ani Grahamův vliv na něj není destruktivní, nýbrž osvobozující. ___ Ač je naprostá většina freudovských dialogů vedena v interiérech (exteriéry jen oddělují větší dějové segmenty), scény jsou řešeny velmi „filmově“, byť to při prvním zhlédnutí nemusí tolik vyniknout (jediným formálním úletem, prozrazujícím debutantské nadšení, je „vyjádření“ orgasmu vertigo efektem). Stejně jako v potemnělých vztahových dramatech ze sedmdesátých let (Malé životní etudy, Poslední filmové představení), které byly Soderberghovy inspirací, vypomáhá s charakterizací postav mizanscéna nebo pomalé nájezdy kamery. Zvyšující se frekvence střihů zvyšuje napětí, záběry na sebe navazují graficky nebo pomocí zvukových přechodů (overlapping dialogy), jež vytvářejí dojem osudové propojenosti postav (bez křeče vlastní některým pozdějším dramatům se síťovým narativem). Také sebe-uvědomělost vyprávění je nadstandardní. Zatímco postavy lžou, obrazy vytvářejí ironický efekt tím, že „říkají“ pravdu, některé informace jsou záměrně pozdržené, aby mohl být zesílen překvapující účinek odhalení, některé střihy jsou „neviditelné“ do té míry, že činí nepřehlednými časoprostorové souvislosti (Ann pouze nasedne do auta a najednou je před Grahamovým domem, dlouhý flashback s rozhovorem Ann a Grahama začíná bez upozornění, že jsme se vrátili v čase). ___ V úvodu chválená dospělost se tudíž netýká jenom tematické, ale také formální zralosti filmu. Již z jeho debutu je zřejmé, že Soderbergh patří mezi filmaře, kteří opravdu dlouho přemýšlejí, než něco natočí. 80% (14.02.2019)

Před prvním shlédnutím (kdysi) jsem podle názvu očekávala něco jiného a pamatuji se, jak jsem byla překvapena komorním příběhem, který mne čekal. Naprosto mne okouzlila Andie MacDowel, kterou jsem do té doby neznala, a která byla v roli stydlivé a uzavřené Ann výborná (což potvrdila i následující rok v Zelené kartě). Problémy manželského trojúhelníku jsou staré jako lidstvo samo, ale jeho „řešení“ v tomto filmu je opravdu originální. Režisérovi Stevenu Soderberghovi bylo v době, kdy film natočil, pouhých 26 let a toto dílo bylo předzvěstí jeho dalších povedených filmů, které v průběhu let následovaly. (21.03.2010)

Herectví Andie MacDowell bylo vždycky tak trapny a hrany, že jde poznat, že to je hrany. Obzvlášť ty její hrany úsměvy. Role téměř asexuální frigidní Ann k ní dost sedí a přesně taková si myslím, že je i v osobním životě. A všichni ostatní, včetně Jamese Spadera (kterej jedinej aspoň trochu vynikal), použili staré známé zaběhnuté 80kové herectví, což je samo o sobě hrůza - ono celkově z toho prýští 80. léta jak z fontánky. Celé to je bez hudby, což není vůbec sexy. Ono to celkově není moc sexy, i když je to o sexu hodně. V dnešní době internetu a všudypřítomnejch úchylů tenhle film působí trochu úsměvně, ale žádná zábava to není. Není to ani moc zajímavé. Takže prostě nuda. (30.12.2018)

Komorní minimalistická studie charakterů, sexuálních debat, lží a jedné nekonvenční záliby. Takto mistrně zvládnutý debut signalizuje režisérův mimořádný talent a schopnost vtisknout do filmu svůj rukopis. Název filmu napovídá, že nebude nouze o erotické scény, které by měly být jedním z hlavních důvodů, proč se pustit do projekce. Ovšem je to přesně naopak. Erotická scéna tu není v podstatě ani jedna a přece je film ve správně míře choulostivý a svým způsobem erotický. Čtveřice je geniálně napsaná a fenomenálně zahraná, zejména James Spader a Andie MacDowell, která ač zde frigidní, tak nesmírně přitažlivá a její rozhovor na kameru je pro mne tím nejsilnějším momentem filmu. Melancholická a zároveň vzrušující podívaná. 85% (31.07.2016)

Předem si myslím, že námětem to hodně zestárlo - dnes už nějaké to nahrávání řečí o sexu na video působí jako nevinná dětská hříčka oproti tomu, co vše se považuje za normální. Jinak vcelku zajímavý filmeček a přiznávám se, že ty rozhovory o sexu se poslouchaly velice dobře a všechny čtyři postavy byly fajn. (08.08.2009)