Erin Brockovich

No jo, prostě vím, že tímhle filmem si Soderbergh vykopal nezávislácký hrob a vstoupil tak definitivně na půdu "skvělé velké továrny na sny". (Ač už předchozí Out of Sight k tomu inklinoval, byl to pořád jen takový malý filmeček). Ale rozhodně bych ho neodsuzovala, už jen téma, na něž je nahlíženo civilně a zároveň s nadhledem. Spojení žánru komedie-drama... to zas až tak standardní není. A právě proto -ač pod zástěrkou tetičky komerce- je to přece jen osobitý film, který neodradí. (17.01.2004)

No, nevím, zda to bylo na Ozzyho, ale rozhodně jde o pozoruhodný výkon. Julii Roberts se daří prezentovat vyzývavou a na nic si nehrající Erin Brockovich způsobem, jaký by si ona dáma nejspíš sama přála, a to není řeč jenom o těch dlouhých nohách;) Anyway - film občas ztrácí tempo, ale to se při hledání v archivech a hrabání se ve spisech (také občas;)) stává, a ten zbytek si rozhodně divákovu pozornost udrží. Nezdolný duch či triumf vůle, whatever, skutečná Erin Brockovich si zaslouží obdiv. Julia Roberts ji "jenom" zahrála...a abych nezapomněl - typické rukopisy jsou v tomhle filmu hned dva - režisérský a skladatelský - a oba se předvádějí v dobře vyladěné formě, takže nemám problém s osmdesátkou. (01.03.2006)

Takový ten film, co ani neurazí, ani nenadchne. Místo nějakého frišného psycho dramatu zde máme figurky na šachovnici, zlí a hodná jsou jasně definovaní a pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí a děti budou nakrmeny, a jiné pomstěny. Chybí mi cokoliv navíc, ačkoliv Julia jako přihroublá matka je zajímavý počin, ale tak nějak jí to stejně nevěřím, ač se snaží, co to jde. (16.03.2014)

Zajímavé soudní drama, které zdánlivě stojí jen na výkonech dvojice Julia Roberts a Albert Finney. Můj názor je, že si neumím představit, že by film zůstal takhle zajímavý, kdyby ho natočil jiný režisér. A to, že Soderbergha na Oscarech porazil právě on sám, považuji za jednu z mála známek dobrého vkusu u členů Akademie. (14.05.2004)

Soderbergh někdy umí a někdy naopak strašně otravuje. A osobní příběh ženy v současné společnosti prostě nemohl dopadnout jinak než druhým případem. Když Julia Roberts hraje snahu, hraje odhodlání a hraje zaslouženě úspěšnou, může to dopadnout i tak, že jí to neuvěřím ani za mák. Z žádného z přítomných herců neukápne ani troška upřímné emoce a Soderbergh celou dobu kašle na diváka, který chce vidět slibované drama. Zato nenápadně pochlebuje všem kritikům společnosti (ohavně prospěchářská veřejnost vs. svoboda a rodinné hodnoty). Američané se někdy nechají zmást pouze změnou závoje. (25.06.2005)