Sněženky a machři

Nezapomenutelná komedie Karla Smyczka. Noví Snowboarďác! se můžou zahrabat..o tom žádná! :) "Ti kluci si vážně nedají říct, podívej se Boženko, tak teď byli v sámošce, nakoupili plnej baťoh píva a teď se to budou snažit obejít zadním vchodem..jako kdybych to za ta léta nepoznal nejmíň dvacetkrát, ovšem tohle je extra materiál, Cabadaj, Převrátil, Mácha, ke mně!" (18.05.2007)

Tady mi přijde asi nejzásadnější zdůraznit, že tohle není "jenom" komedie. A že stádo je strašná věc, ale to film zdůrazňuje sám a dost. Můj vlastní gymplácký lyžák a rok vydání filmu od sebe dělí 26 let a nedovedu si představit, že by kdokoliv z mých spolužáků (ale tedy ani já) uměl zpaměti recitovat Oněgina. Na filmu oceňuji zejména to, jak je stručný a dokonale výmluvný. V podstatě nejvíc času se stráví představováním charakterů a jakmile už víme, s kým máme tu čest, může jít všechno od desíti k pěti bez jakéhokoliv nadbytečného okecávání. (13.07.2017)

Po letech strávených s touto pohodovou komedií u televizní obrazovky ji můžu konečně porovnovat s novou "odrůdou" - Snowborďáky. Sněženky mají celistvější děj, poetiku a řekl bych, že je to daleko odvážnější film. Vzpomněl jsem si na svoje školní "hory" v roce 1995 a od Sněženek z roku 1982 se vůbec nic nezměnilo. I v roce 2005 by se tento příběh mohl odehrát podobně, ale už si tím nejsem tak jistý, což je úvaha, která sem tak trochu nepatří. U Sněženek se mi velice líbí i jejich mile "smutný" konec. Podtrženo sečteno - pro mě jedna z nejlepších českých filmových klasik osmdesátých let (a ty hlášky zde snad vypisovat nemusím). (11.01.2006)

Tenhle film jsem si matne pamatoval a necekal jsem, ze to bude takova sranda. Obcas tu jsou sice mista bez hlasek nebo vtipu, ale rozhodne nenudi. No a jinak vtipy a hlasky jsou dneska uz prakticky kultovni, k tomu perfektni obsazeni Duchoslav, Suchanek a Brzobohaty a musim jeste zminit neskutecne zlityho kotelnika. No a vzhledem k delce film bavi celou dobu, takze jasnejch 5*. (26.02.2008)

... Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak smíříme, horší jeto s tím, čeho jsme se dopustili sami na sobě... Lidi jako je Radek budu dycky respektovat... Být tim, čim doopravdy jsme, neni nic lehkýho a v pubertě už vůbec ne. V každym se to pere a málokdo se dostane tak daleko, aby se nechoval tak, jak se od něj očekává, ale tak, jak to cítí.. Pro mě hrozně důležitý téma, ač postavený v kulisách lyžáku souškovacího období... Edit: Jak tak koukám na ostatní komentáře, tak jsem vlastně úplně zapomněl, že to je i výborná komedie! :-D Jsem se holt nechal strhnout tim koncem no... (13.09.2008)