Réžia:
Karel SmyczekKamera:
Jan MalířHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Jiří Strach, Pavel Zedníček, Barbora Seidlová, Arnošt Goldflam, Marián Labuda st., Jiří Lábus, Miroslav Táborský, Jaroslav Sypal, Ladislav Gerendáš (viac)Obsahy(1)
Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (508)
Typicky česká pěkná pohádka se spoustou slovních hříček a nápadů z dílny Svěráka, který zaručeně pobaví, k tomu se přidal celkem solidní děj, dobrý herci mezi kterýma exceloval Miroslav Táborský a jeho dva poskoci Gerendáš a Sypal a ještě to doplnily pěkný svěrákovský texty písní, i když dost mizerně odzpívaný. Rozhodně jedna z těch nejlepších "novodobějších" českých pohádek ()
To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek. Protože je neprovdaná, stará se nám o dobytek. Nevím, jestli některé věci dětský divák pochopí, hádala bych, že ne, ale i tak si myslím, že se baví děti i dospělí. Z mladého loupežníkova syna se stane lotr intelektuál, popravdě, jen to druhé, a proto se stane nepoužitelným pro převzetí otcovy živnosti. Srážný na věži, který se vytrvale hodiny a hodiny dívá do krasohledu. A ten velbloud. ()
S odstupem času i přes původní averzi k celkovému konceptu je Lotrando a Zubejda (i díky hudbě a písničkám) příjemnou pohádkou. Je tu cítit, jak české filmové řemeslo odchází od tradicí, ale občas se dokáže přemoct a zase okusit tu oddechovou pohodu bez žádných vynucených gest nebo nepřirozeností. Lotrando a Zubejda tak funguje jako jedna z mála dobrých pohádek z posledních let a v porovnání s novými, jako je Z pekla štěstí a další podobné, je ta kvalita ještě výraznější. ()
Tuhle pohádku jsme milovala celá rodina a je to moje jediná pohádka, kterou můžu i přesto, že se v ní nevyskytují žádní zlí čerti, čarodějnice nebo kouzelníci. Skvělé písničky, milý vtip i krásné prostředí, kdy se projdeme z lesů přes kláštery a vesničky až k pouštím a sultánovým palácům. A asi jediná role Mariána Labudy, kde mi nebyl nesympatický. Ó, jak já jsem si potom přála být loupežníkem. Zkrátka- "Pod dubém, za dubém, tam si na tě počíháme....." ()
Jedna z pohádek, na kterých jsem byl i v kině a která mě natolik okouzlila, že si z mého pohledu zaslouží čestné místečko vedle takových velikánů jako Byl jednou jeden král a dalšími Werichovskými pohádkami. K tomu ta nádherná hudba od pana Uhlíře. Mám ji i na kazetě pouze na poslech a když jsem byl malý, tak jsem ji poslouchal dost často. Vypráví ji Zdeněk Svěrák a to se velice dobře poslouchá :-)) 100% ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (22)
- Ve filmu si zahrál i režisér Karel Smyczek posledního muže na konci dlouhé řady léčitelů na začátku filmu. (M.B)
- Při natáčení pohádky šel Vincek (Jiří Lábus) vedle koně a kůň mu šlápl na nohu tak nešťastně, že měl nakonec Jiří Lábus zlomený prst na noze. Večer hrál Jiří Lábus v divadle, ale před představením skončil v nemocnici, kde mu doktor doporučil, aby večer nehrál. Kvůli tomu bylo představení zrušeno. Když z jeviště oznamovali, že se nebude hrát, protože Lábusovi šlápl kůň na nohu, lidé se smáli, protože si mysleli, že jde o vtip. Jeden divák dokonce vykřikl: „Já jsem Lábuse viděl, v divadle už byl, to se asi nejspíš ožral.“ [Zdroj: Krajskelisty.cz] (Rollo_Tomasi)
- Když pan Lustig (Arnošt Goldflam) říká Hálímu (Miroslav Táborský): "Něco jsem vám dovez z Kutné Hory," na krabičce doutníků je opravdu chrám svaté Barbory z Kutné Hory. (Kuny27)
Reklama