Réžia:
Ladislav SmoljakScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jaroslav UhlířHrajú:
Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Eliška Balzerová, Zuzana Fišerová-Svátková, Zdeněk Svěrák, Dáda Patrasová, Jiří Kodet, Karel Augusta, Bedřich Prokoš (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Kníhkupec Dalibor Vrána má rád ženy a ženy majú radi jeho, preto väčšinu jeho príjmu zhltnú alimenty. Využije skutočnosť, že v reštauráciách si ho ľudia často pletú s čašníkom a rozhodne sa vylepšiť si svoju finančnú situáciu originálnym spôsobom. Stáva sa nedostihnuteľným fantómom pražských a čoskoro i mimopražských reštaurácií a postrachom pomalých čašníkov... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (731)
Aj keď je Dalibor Vrána odborníkom na slovo vzatým a opatrnosti prikladá veľkú váhu, notoricky známe božie mlyny ho predsa len spravodlivo pomelú. Predtým vás však čaká 85 minút vrcholnej československej filmovej zábavy, ktorá zkultovnila natoľko, že si na nej čas vyláme zuby i za niekoľko desiatok rokov. ()
Strašně si užívám tuto mou exkursi do československého filmu. Na obrazovce notebooku (no ano, mohlo by býti lépe) opět ožívají všechny ty nesmrtelné hlášky a scény, které si buď matně pamatuji z dávných dětských projekcí nebo je "prostě znám". Všichni herečtí velikáni ožívají nebo alespoň neskutečně mládnou a opravdu se na to krásně kouká, při současné úrovni českého filmu... Vrchní, prchni samozřejmě není výjimkou. Nejvíce se mi snad líbil Svěrákův Pařízek, který byl prostě neodolatelný. A překvapila mne Dáda Patrasová značnou porcí sex appealu. Tohle se prostě neomrzí... 100% ()
Podle svých slov ještě neostřílený filmař Ladislav Smoljak, dostal svou druhou možnost točit pro Barrandov a skvěle toho využil. Kdo jiný, než Zdeněk Svěrák, se chopil scénáře a je zde další textově nezapomenutelný, ryze český filmeček. Záměrná satira na laxnost tehdejších vrchních, s romantickým nádechem svůdníka z konce šedé normalizační doby, je klasicky klidná, s lehce dramatickým koncem, který ovšem převyšuje nesmrtelný humor Zdeňka Svěráka. Role Josefa Abrháma a Zdeňka Svěráka jsou dokonalé. Až absurdní maloměšťáctví, které si pro sebe Svěrák sám napsal, ztvárnil výborně a Josef Abrhám už podobně zazářil nejen ve filmu Penzion pro svobodné pány. Vše nádherně dolaďuje Jaroslav Uhlíř svou lidovou písní o "českém snu" zbohatnout. ()
´"To je asi nějaký omyl, já jsem inženýrrr Krrrálík." ///// musím komentář (ne hodnocení! to je pořád 5*!!!!) upravit. Opravdu si nevybavuju film, který bych viděl tolikrát a přitom mne poříd dokázal rozesmát nebo jsem v něm našel nějakou novou věc, které jsem si předtím nevšiml. Tohle je Smoljakův opus magnum. Tam není scéna, která by nefungovala. Každý kousek do sebe pasuje a je geniálně vtipný. Jestli něco má být top v rámci české tvorby na csfd, tak je to tohle. jednoznačně. ()
Josef Abrhám je pán herec nie preto, že by bol sympatický a na verejnosti vystupoval ako cool chlapík typu Georga Clooneyho, ale preto, že dokáže byť vo svojich úlohách rovnako sympatický, ako odpudivý. Vo Vrchní, prchni! je obojím. Jeden z vrcholov československej komédie s "presahom". A dosť výrazným, aktuálnym v každej dobe. Najvtipnejšia scéna nie je tá so stieračmi, ale pred dverami Šafránkovej....veď viete...:) ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (95)
- Malou roli hosta motorestu si zahrál i tehdejší zástupce vedoucího výroby tohoto filmu Václav Eisenhamer. Jedná se o prvního „obraného“ hosta Vrány (Josef Abrhám). (sator)
- Skladatel Jaroslav Uhlíř vzpomínal na vznik dnes už slavné písně "Severní vítr": "Objednal si ji režisér Láďa Smoljak a měla mít vyloženě zlatokopecký charakter, který by umocnil myšlenku rýžování peněz. Zdeněk Svěrák přinesl první půlku textu s tím, že druhou polovinu časem dodá. Já tedy první část zhudebnil, a po určité době přinesl Zdeněk zbytek. Perfektně se na to připravil, nastudoval i spoustu zlatokopecké literatury. Původní text zněl: 'Jsem na špatném dílu a nenajdu žílu.' Byly to skutečné zlatokopecké termíny, ale mně se to zdálo nesrozumitelné. Zdeněk slova předělal a píseň jsme nabídli k nazpívání Pavlu Bobkovi. Ten to však tenkrát odmítl, protože měl právě své anglosaské období, a já se poprvé uplatnil i jako zpěvák." (NIRO)
- Ve scéně s oslavou promoce je v restauraci za herci pověšena kopie obrazu „Jaro“ (1482) od Sandra Botticelliho. (stefji)
Reklama