Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Predstaviteľ rýdzo českej mystifikácie - Jára Cimrman sa vo filme predstavuje ako slávna postava geniálneho všeumelca. Žiari vo svojej originalite a nezameniteľnej podobe ako vychovávateľ detí arcivojvodu Ferdinanda, ale úspechy slávi tiež ako geniálny, ale smoliarsky vynálezca. Historické zasadenie Cimermanových osudov dáva vyniknúť i niektorým nadčasovým rysom českej národnej histórie rozprávanej s ironickým a zhovievavým humorom. (RTVS)
(viac)Recenzie (557)
zřejmě nadmíru vysoká očekávání či zhýčkanost povedenějšími cimrmanovými počiny řadí v mých očích tento snímek do lehce nadprůměrných komedií a spíše podprůměrných her DJC... a ty králíky vám pánové neodpustím, i když je to asi vše, co s tím můžu dělat... za několik nesmrtelných hlášek, sympatický děj, slušné obsazení a tradiční cimrmanovskou absurditu dávám 70%. ()
Dobrý film s jedním z největších Čechů. Zajímavý příběh potrhují skvělé výkony českých herců v čele se Zdeňkem Svěrákem. Co se humorné stránky týče, tak ta taky stojí za to, ale musím se přiznat, že jsem přece jenom čekal něco ještě lepšího. Nejlepší na tom všem je zdejší hierarchie hodnocení, co Čech to 4-5*, co Slovák, tak v mnoha případech 3 a méně. :-D 80% ()
Možná nebudu první s tímto názorem, ale prostě jde jen o divadlo na filmovém plátně a z té filmové autenticity to jakžtakž funguje. A vzhledem k tomu, že hry nabízely kanonádu inteligentního humoru, tady je toho střelného prachu asi polovina či méně. Ale ta všudypřítomná ironie našeho slavného tvůrčího dua z toho pořád dělá velmi nadprůměrnou komedii, která do průměru nepatří a ani se nepřibližuje. ()
Cimrmanovská poetika od počátku přináší do českého prostředí závan nového. Vedle Suchého a Šlitrova Semaforu je zřejmě nejvýznamnějším tvůrčím projevem vlny obnovy malých divadel v šedesátých letech. Navazuje tam, kde se kdysi pohybovala Červená sedma, Revoluční scéna nebo kabaretu věnovaná významná část tvorby Jaroslava Haška. Zapomínat by se nemělo ani na Osvobozené. Umění mystifikace, schopnost konstruktivní travestie, nenárodovecká národovost (nedejme se mýlit, Svěrák je v hloubi svého rozverně něžného srdce horoucím vlastencem moderního typu - viz OBECNOU ŠKOLU), dokonalá perzifláž exaktně vědeckého přístupu, která pobaví všechny včetně vědců samých, osobité pojetí průvodcovského výkladu - a v něm opět dokonale zvládnutá "demokratičnost" diskusí někdejších veřejných schůzí a diskusí komunistické éry - to všechno povznáší ducha a do rozchechtání žene náhle jaré srdce. Jemnost provedení, autentičnost v kresbě prorostředí, perfektní pseudointelektuálno osmdesátých let jsou stejně adekvátní charakteristikou formy jako předtím poetiky. Nadčasovosti není nikdy dost; zde se nám podává plnými dlaněmi. Co bychom si mohli přát víc? ()
Vlastně si to drží schéma divadelních her - úvod smršť skečů (na divadle jednotlivých referátů), a pak jako jedna divadelní hra (tady všechno to s Habsburkem). A to je možná škoda. Protože ta úvodní smršť nápadů je osvěžující, příjemná a bohatá na vtipy, a ta druhá, habsburská část, pomalá a vtipná jen sem tam. Však také mezi lidmi kolují hlášky spíše z první části (u nás doma třeba "už se dost narajzoval!"), z té druhé jich moc není a jediné, co se lidem vybaví, je Macháně. ()
Galéria (8)
Fotka © Filmové Studio Barrandov
Zaujímavosti (35)
- Cimrman (Zdeněk Svěrák) si u návštěvy císaře Františka Josefa I. kladl zbytečnou podmínku: „PS: Naučím se česky.“ Císař totiž česky uměl velmi dobře. Češtinu ovládal i František Ferdinand D'Este (Petr Čepek), ačkoliv už o poznání hůř. (Landauer)
- V době, kdy žije následník trůnu František Ferdinand d'Este, se mše svatá v římskokatolické církvi odehrává tak, že kněz stojí většinu času kněz zády k věřícím, čelem k oltáři a bohosloveckým jazykem je latina. Výjimku měly jen chorvatské a české diecéze kvůli staroslověnštině pro částečné či úplné užívání. Mše pro následníka by byla konána určitě v latině. (Teimei)
- Ve filmové hře Hodina pravdy jsou použity stejné kulisy, které Divadlo Járy Cimrmana používá v divadelním představení Hospoda Na mýtince. (Foxhound#1)
Reklama