Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (viac)Obsahy(1)
Predstaviteľ rýdzo českej mystifikácie - Jára Cimrman sa vo filme predstavuje ako slávna postava geniálneho všeumelca. Žiari vo svojej originalite a nezameniteľnej podobe ako vychovávateľ detí arcivojvodu Ferdinanda, ale úspechy slávi tiež ako geniálny, ale smoliarsky vynálezca. Historické zasadenie Cimermanových osudov dáva vyniknúť i niektorým nadčasovým rysom českej národnej histórie rozprávanej s ironickým a zhovievavým humorom. (RTVS)
(viac)Recenzie (558)
Možná nebudu první s tímto názorem, ale prostě jde jen o divadlo na filmovém plátně a z té filmové autenticity to jakžtakž funguje. A vzhledem k tomu, že hry nabízely kanonádu inteligentního humoru, tady je toho střelného prachu asi polovina či méně. Ale ta všudypřítomná ironie našeho slavného tvůrčího dua z toho pořád dělá velmi nadprůměrnou komedii, která do průměru nepatří a ani se nepřibližuje. ()
Dobrý film s jedním z největších Čechů. Zajímavý příběh potrhují skvělé výkony českých herců v čele se Zdeňkem Svěrákem. Co se humorné stránky týče, tak ta taky stojí za to, ale musím se přiznat, že jsem přece jenom čekal něco ještě lepšího. Nejlepší na tom všem je zdejší hierarchie hodnocení, co Čech to 4-5*, co Slovák, tak v mnoha případech 3 a méně. :-D 80% ()
Toto je vydarená biografia, podchytená jemným inteligentným humorom, ale ktovie, možno že rovnako od skutočnosti vzdialenej sú mnohé iné biografie osobností, ktoré na rozdiel od Cimrmana skutočne existovali, o ktorých je však podávaný úplne falošný, skreslený obraz. Toto je pekný film a je to film, ktorý neklame, pretože divák samozrejme vie, že žiadny génius Jára da Cimrman neexistoval. Možno, že mnohé filmy o skutočných osobnostiach nielen slovenských dejín sú oveľa menej pravdivé ako tento film. Slušná filmová prehliadka s typickým cimrmanovským humorom, kvalitným príbehom a skvostnými hereckými výkonmi. Humor vo filme je snáď obsiahnutý v každej scéne a aj napriek tomu nie je tuctový. Veľmi vydarená československá snímka. ()
Tohle přiblížení největší obskurní osobnosti českých dějin na jednu stranu vděčně variuje historii v různých vtipných sekvencích, jejichž obecnou pointou je selhání protagonisty z důvodu kombinace velkých ambic, smůly a vrtáctví, ale zároveň je prodchnuté zvláštní povědomou melancholií. Jak je Smoljakovým zvykem, film je natáčený výlučně jen ve skutečných lokacích a povětšinou v období podzimu. Sešeřelost obrazu v důsledku využívání slabého přírodního světla, cit pro ikonické obrazy ladovského venkova (všudypřítomná boží muka při cestách, rozložité aleje opadajících stromů, meze a sedlácká stavení) a všeobecná atmosféra konce jedněch dějin, kam protagonista patřil, je kombinováno s tehdy současnými pasážemi, ve kterých se o něm lidé dozvídají skrze fetišistickou výstavku věcí jeho každodenního užívání, což je i dnes celkem trefná poznámka o tom, v co se nakonec proměňuje historie a její aktéři. ()
Veľmi dobré, ale napr. scéna s králikmi je dosť odveci a nepochopiteľná (ale ako som sa dozvedel z "making of" Svěrák tú scénu nenávidí a Smoljak ju považuje za svoj najväčší režisérsky omyl), tak isto scény s vynálezmi nič moc... Nahlas som sa zasmial možno raz, ale to pravé "pobavenie" trvalo počas celého filmu... ()
Galéria (8)
Fotka © Filmové Studio Barrandov
Zaujímavosti (36)
- Ve filmu chybí scéna pokusu s raketou, při níž Cimrman radí ruskému raketovému průkopníkovi Konstantinu Eduardovičovi Ciolkovskému (1857-1935), obklopenému mužíky. Tuto scénu použili tvůrci jako tzv. bílého psíka. Nešlo o nic jiného, než o vnadidlo na cenzora, aby se uspokojil, že našel něco ilegálního a mohl to zakázat. Díky této fintě potom prý procházely scény, které by jinak byly jen těžko schváleny. (sator)
- Na začátku filmu hlas na magnetofonové pásce u fotky mlynáře s rodinou hlásí, že byla pořízena v květnu 1914. Ke konci filmu vidíme záběr z pořizování fotky: krajánek při něm mluví o atentátu na následníka trůnu. K tomu ale došlo v Sarajevu 28. června 1914. (offlineman)
- Patent Office London, kam Cimrman pozdě chodí zapsat své vynálezy, je ve skutečnosti budova Severočeského muzea v Liberci. (HONXX)
Reklama