Obsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (199)
Nostalgicky jsem ovlivněn, protože tohle je jediná Cimrmanů hra, kterou jsem viděl naživo, ale i kdybych neviděl, hodnotil bych stejně. Je to prostě bomba. Už ten začátek, kdy nám zarecitují báseň jak hlasem Jaroslava Vojty, což je jeden z nejvtipnějších českých hlasů/přízvuků: "Ruce pryč, cizáku, zde domov tvůj není, z hory se ozývá zlověstné dunění." Chláma. Všichni jsou velmi vtipní. Za hry i za semináře. Není co dodat. ()
Za mě je tohle asi nejslabší Cimrmanova hra, se kterou jsem se prozatím setkal, ale z mého hodnocení je jasné, že to stejně nic nemění. Sice mi tam místy chyběl Svěrák a ve hře se vlastně nic nedělo, seminář byl skvělý (tentokrát výjimečně na stejné úrovni jako hra) ale také jeden z těch slabších, ale dost mu přidalo to závěrečné maňáskové divadlo. Hra byla možná trochu delší, než je nutno, ale i přes její statičnost to funguje a rychle to šlape k závěru, hlášky jsou ale jak jinak opět perfetkní a skvěle fungují. Smil Flek z Nohavic a vězeň Veverka z Bitýšky, vězeň z Bitýšky, vězeň tomu chvíli kralovali, ale pak přišel souboj a nezapomenutelná výměna mečů, to byl krásný vrchol hry. Pro mě prostě opět další příjemné pokoukání a zasmání se nad inteligentním humorem. A taky další důkaz toho, že když je nějaká hra těchto hochů slabší, nemusím vůbec nic řešit a obávat se, protože bude skvostně zpracovaná a funkční, Jako Blaník, 90%. ()
My Slováci (vraj) máme svoju samostatnú horu - Sitno. Neuveriteľne vtipným spôsobom priblížené dejiny prehratých bitiek českého národa. Perfektne poskladaná scéna. V konečnom dôsledku DJC - keď ma ich predstavenie nadchlo viac, ako seminár. V tomto dieli bol pre mňa kráľom Ladislav Smoljak - čo výstup - to replika na popukanie (od smiechu). "Veverko .. tebe to bolí a chceš nás nasrat." "Veverko...já Tě mám rád". "Ale pane Smile, vždyť víte, že je to tu zakázaný!" "Ale né, já Tě mám rád jako chlap chlapa". "No právě!" A ak chcete vedieť, ako vzniklo pomenovanie Václavského námestia, tu je to "správne" vysvetlenie. ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Zábavné dílo z dílny velilána Járy Cimrmana. Seminář představuje Cimrmana v oblasti historie. Jeho nesouhlasem se špatně zvolenými historickými daty, či jeho vědeckými úvahami o defenestracích. A nemůže chybět ani ukázka z jeho historického díla Blaník, původně určené pro loutková divadla. Takže tu máme i ukázku loutkařství s názvem Nevěřící Vlasák. Samotná hra nám pak dává najevo, že sice v Blaníků jsou ukryti spící rytíři, kteří jsou schopni vyrazit na pomoc českému národu, ale vyrazí jen tehdy,kdy bude národu nejhůře. takže vždy může být hůře. Hra nám zábavně ukazuje nespokojeného Veverku z Bitýšky (dobrý Ladislav Smoljak), který je se svým lipanským husitským jezdectvem vždy připraven vyrazit na pomoc, ale nikdy mu není dopřáno sluchu. A i když svévolně opustí horu, neslavně se vrací zpět. Smil Flek z Nohavic (dobrý Jan Kašpar) je poťochle ironický zapisovatel. Politická mrtvola Hynek z Michle (dobrý Jaroslav Weigel) je přednostou a přímým podřízeným svatého Václava, rozhodně se neukvapuje a nevyjíždí jen tak. Dále je tu učitel Josef Bohuslav Chvojka (Pavel Vondruška), který náhodou se dostává do jeskyně a marně přemlouvá rytíře k výjezdu v bouřlivém roce 1848. Dále vyzvědač Šlupka (Genadij Rumlena), který přináší novinky z venčí a Jeskyňka (Robert Bárta), která v hoře uspokujeje mužský chtíč. A tak národe, nespoléhej se na mýtus, ale jen sám na sebe! Bohužel. Inscenace je z roku 1997. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (8)
- Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Červen 1989 - Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák čtou členům souboru text nové hry Blaník, kolegové nevěří, že to schvalovací komise „pustí“, tuto otázku nakonec nemusí díky sametové revoluci řešit. (POMO)
Reklama