Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Továrník Bartoš byl přísný, nepřístupný protiva, postrach všech svých zaměstnanců. To ovšem platilo pouze do dne, kdy na procházce spadl se srázu. Zranil se, nedokázal sám vyhledat pomoc - a tehdy ho našel skalák Fábera a vzal ho k sobě do chalupy, kde žil s dcerou a dvěma osiřelými synovci. Byl to chudý člověk, jeho domácnost však přímo dýchala láskou a porozuměním. Několik dnů strávených mezi těmi milými lidmi Bartoše hodně poznamenalo, po návratu do svého světa byl jako vyměněný. Choval se laskavě, dělníkům zvýšil platy, pilně navštěvoval rodinu svého nového přítele a radoval se z věcí, jichž si dřív ani nevšiml. Jednoho dne se ovšem dozvěděl, že si jeho synovec chce vzít Fáberovu dceru, a zapomenutá pýcha znovu nabyla vrchu... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (322)

boshke 

všetky recenzie používateľa

"Kdyby mi alespoň vynadal... nebo se se mnou pohádal! Ale to je pořád Fanynko sem, Fanynko tam!" Prostinký a zároveň nesmírně kouzelný film, s roztomilými Vaškem a Tondou a skvělými Marvanem a Plachtou. Zajímavé jistě je, že vegetarián, abstinent a nekuřák je futrován vepřovým se zelím, napájen borovičkou a spokojeně potahuje z cigarety. Mohlo by něco takového vzniknout v dnešní době? 90% ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Vy nejste nemocný člověk, ale strašně zlý hypochondr." Každý kapitalista, ředitel zeměkoule či manažér by měl občas padnout na svou vševědoucí hubu, aby pochopil, co si o jeho nesmyslných nařízeních myslí ti, kteří je musí plnit. V životě se to tak často nestává, tak proto vítám, když se to stane alespoň ve filmu. Je to možná trochu naivní, ale dobrák Fábera, zloun Bartoš i ti dva chlapi hromský mě vždycky dokážou pobavit. ()

Reklama

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Jindřich Plachta v roli prostého chalupníka Antonína Fábery je skutečně neodolatelný a až překvapivě autentický, v symbolickém podobenství o skutečných lidských hodnotách a sociálním rozměru lidství jako takovém, natočeným logicky právě v časech největší mravní i existenční zkázy českého národa, v pohnutém bezvýchodí roku 1941. V kontextu protektorátní tvorby je to dílo pochopitelné a logicky zapadající do jejího rámce, kam jinam měli lidé utíkat a posilovat svou víru a naději, než k nadčasovým hodnotám reprezentovaným právě postavou Antonína Fábery. Herecké výkony navzdory době vzniku jsou velmi civilní (obzvláště pana Plachty) a celkové vyznění skutečně až plakátově prosté - gró národa je v jeho prostých a nezkažených lidech, tady se protektorátní umění prolíná s obrozeneckým, zejména s větví Hálkovou. A vlastně je to trochu i jako v Babičce Boženy Němcové (která v té době byla snad nejvydávanější knihou), kde prostá žena z lidu předává svou přirozenou moudrost a zkušenost vrchnosti. Tady se náprava elit koná s až naivní samozřejmostí a idyličnost žití v chaloupce je také až barvotisková, to je také největší slabinou celého tak prvoplánového snímku. Poptávka po nápravě elit je tu ovšem dobře patrná - jejich selhání v době předválečné i pomnichovské se bude vinout naší historií ještě dlouho... ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Průměrná dobová komedie je říznuta v rukou Slavínského tou nejsladší červenou knihovnou. Z filmu mělo být asi cítit hodně lidskosti, ale ve výsledku jsem vedle ní často pociťoval i značnou dávku sentimentu a jeden vykalkulovaný kýč. Jediné, co dokážu výrazněji ocenit, je velmi sympatický výkon Jindřicha Plachty, vlídný humor a všechny scény kolem jeho postavy, Plachta si zaslouží poklonu už jen za to, že vytáhl něco podobného na dívatelnou úroveň. Bohužel Nebe a dudy trpí i dalším neduhem pamětnických filmů této éry a sice sbírkou herců ve většině vedlejších rolích, kteří mi zde (a bohužel se to občas týkalo i Marvana) připadali nepřesvědčiví a film jako celek z mně nejasných důvodů přeceňovaný... snad z nostalgie, kterou za sebe tady cítit nemohu. Když si vzpomenu, co točil ve stejném roce i žánru takový Martin Frič (ať už dodnes svěží Hotel Modrá hvězda nebo parodicky mířený Těžký život dobrodruha), film od mistra červené knihovny Slavinského u mě příliš neobstojí ani za použití oblíbené formulky „na svou dobu“. Bez Plachty by to bylo za 1*, díky Plachtovi slabé 3 hvězdičky, ale se zdejšími 86% se stotožnit i tak moc nedokážu... [55%] ()

mzss1 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mála českých starých filmů, které si zaslouží monimálně tu jednu pozornost. Zde je dobrý příběh a především skvělé herecké výkony. To opravdu musím uznat. Divák se zde dost zasměje. K dokonalosti toho přeci dost chybí. Nejsem fanoušek starých českých filmů, ale přeci je tohle nadprůměrný snímek. Mé hodnocení je 73% = **** ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (18)

  • Premiéra proběhla 31. října 1941 v pražských kinech Blaník a Lucerna. (Cucina_Rc)
  • Bartošova (Jaroslav Marvan) vila se nachází v obci Jíloviště. Jedná se o slavný prvorepublikový hotel Hubertus pro movitější výletníky. Renesanční objekt byl postaven v letech 1921–1922. V 50. letech sloužil k rekreaci důstojníkům komunistické armády a v 60. letech se zde objevovali diplomatické návštěvy, do hotelu také zajížděla fotbalová mužstva na soustředění před zápasem anebo zde byla ubytována hostující mužstva ze zahraničí. Dnes je ale vila obrostlá stromy a obehnaná vysokou zdí. Nad kovovými branami střeží vstup několik průmyslových kamer. Je jisté, že vila patří i v současnosti některému z úspěšných podnikatelských subjektů. Mimo jiné je zde sídlo společnosti vlastnící obchodní dům Bílá labuť. (pornogrind)
  • Brána Bartošovy (Jaroslav Marvan) továrny, která se objeví na začátku filmu, se nacházela v Brodcích, kde v té době stála Zbrojovka Františka Janečka, pozdější areál Jawy. Na tom samém místě, kde stála brána, byla později postavena vrátnice, kde se natáčela scéna z Báječných let pod psa (1997). Tato vrátnice byla v roce 2014 zbourána. (Cheeter)

Reklama

Reklama