Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1911 dával Stáňa Járský hodiny hudby malé Jiřince Horníkové a vášnivě se zamiloval do matky své žačky. Večer před jeho odjezdem na studia mu paní Helena podlehla. Po devíti letech potkal inženýr Járský v Praze odrostlou Jiřinu - a opět ho potkala i láska. Ani tentokrát mu však štěstí nepřálo, dívka musela zachránit rodinnou továrnu výhodným sňatkem. Po dalších devatenácti letech se generální ředitel Járský vrací domů po dlouhém pobytu v cizině. Má prošedivělé skráně, stále je však šaramantní a elegantní. Jak dopadne setkání s mladičkou Helenkou, vnučkou a dcerou jeho bývalých lásek? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (74)

Anet21 

všetky recenzie používateľa

⚪ Priznám sa, že pri premise mi trošku zamrzol úsmev a tak sa mi zdá, že natočiť niečo podobné aj dnes, konzervatívci by z toho boli celkom pobúrení.⚪Preto mi nie je úplne jasné, ako je možné, že toto úplne v pohode prešlo ako romantická limonádka za vojnového obdobia. Ale nemusím rozumieť všetkému :D Niektorí starí herci klasicky svetoví, ja tieto staré komédie a ich atmosféru milujem, len motív ,,generačne obšťasňujúceho muža objavujúceho sa ako bumerang" mi akosi nesadol :D⚪ ()

teba 

všetky recenzie používateľa

"Prosím vás, dejte mu ji, ať už je v rodině pokoj!" :o) Zaujala mě dobrá práce maskérů - zatímco Stáňa si vystačí s knírkem či jeho absencí (no a trochou těch šedin, aby se neřeklo), na ostatních ukázkově pracuje zub času. Pobavil Gustav Nezval a Liga mravnosti; ostatní bavili taky, ovšem nechtěně ;o) ()

Reklama

Rattlehead 

všetky recenzie používateľa

Kvalitní práce - dobrý námět, krásné ženy a slečny (Kabátová, Romanová, Smejkalová), neodolatelní svůdci (Pivec a také Nezval). Film má v sobě ještě duši prvorepublikových romancí, ale přece jen se již nacházíme v době Protektorátu (což uživatel "Tosim" ani nepostřehl...), takže elegance zde vítězí nad naivním kýčem. K tomu přidejte krásnou píseň a máte z toho velmi povedený snímek nejen pro pamětníky. ()

vitekpe 

všetky recenzie používateľa

Tohle je hollywood v ceskym podani. Bez ironie. ZIta, Jana Romanova i Jarmila jsou prvotridni krasky, do toho Nezval s divochem Pivcem... :-) Dokonalost. P.S.: Zaverecna Zitina lajna: "Tak uz mu ji dejte, at je v rodine pokoj", me rozesmala skoro k slzam. Aneb, kdyz to neslo s pani tovarnikovou, tak to zkusil na dceru. Kdyz to neslo ani s ni, tak na vnucku... Tomu rikam tah na branu. :-))) 4+ ()

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

V roce 1911 se zamiloval mladý Stanislav Jarský do Heleny Horníkové, zatímco její dceři dával lekce hry na klavír. Helena ale byla provdána a proto tento naléhavý flirt nemohl míti pokračování. V roce 1920 se náhodně setkává nyní již sebejistý muž a mladá elegantní slečna a poznávají v sobě Stáňu a malou Jiřinu Horníkovou. Bohužel v této době se Jiřinina ovdovělá matka potýká s krachem rodinné továrny a tak je nutno vyhovět manželství za úplatu a Stáňa opět mizí ze scény. Nakonec však má poslední šanci v roce 1939, kdy právě dospívá třetí generace, Jiřinina dcera Helena Krutinová. A tehdy už Stáňa neváhá a nenechává si nikým a ničím svou láska vymluvit. Má sice už prošedivělé skráně, ale to mladé dívce imponuje... Ideální námět Mužů, kteří nestárnou, odpovídal Novému divadlu Oldřicha Nového a ve filmové podobě pak pozdní tvorbě Vladimíra Slavínského. Vlivem událostí v zákulisí hlavní roli převzal vpravdě rozkošný Jan Pivec a z divadelní inscenace přešla jen Zita Kabátová, která hrávala Jiřinu. Výsledek pak vykrystalizoval mezi nejklasičtější protektorátní melodrama. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (6)

  • Roli, kterou zde Zita Kabátová hrála, hrála také v Divadle Oldřiha Nového. (Elisebah)
  • Poté, co se Nový poškorpil kvůli roli Stáni Jarského, kterou měl původně hrát, už se Slavínským nenatočil ani jeden film. (Elisebah)
  • Film byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry dnes již málo známého dramatika Jana Patrného. Hra byla poprvé uvedena ve Vinohradském divadle v roce 1926, později ji upravil a ve svém Novém divadle uvedl Oldřich Nový (v roce 1940). Představení mělo úspěch a režisér Vladimír Slavínský chtěl hru převést na filmové plátno. V hlavní roli Stáni Járského měl i ve filmu hrát Oldřich Nový, jeho ženským protějškem měla být Zita Kabátová, které též účinkovala ve hře na jevišti. Kabátová ale mezitím z Nového divadla odešla a přestoupila na scénu Komorního divadla. Oldřich Nový v uražené ješitnosti trval na tom, že s Kabátovou ve filmu hrát nebude. Režisér Slavínský ale trval na angažování Zity Kabátové, což nakonec vedlo k tomu, že do hlavní mužské role byl obsazen Jan Pivec. K dalšímu sporu vedlo i to, že Slavínský ve scénáři použil textové úpravy, kterými Oldřich Nový oživil původní předlohu. Film měl i bez Nového mimořádný úspěch, což mělo za následek, že Oldřich Nový v následujících letech důrazně odmítal spolupráci se Slavínským. Není ale pravda (jak uvádějí některé prameny), že se na place již nikdy nesešli, protože v roce 1945 spolu točili film Jenom krok, který ovšem nebyl dokončen. (argenson)

Reklama

Reklama