Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po zkušebním promítání svého posledního filmu se stárnoucí hvězda hororů Byron Orlok (Boris Karloff) rozhodne odejít do ústraní, neboť už na filmovém plátně nikoho neděsí a je přesvědčen, že se ve srovnání s pouličním násilím stal pouhým anachronismem. Mladý režisér Sammy Michaels (Peter Bogdanovich) se ve snaze obsadit Orloka do hlavní role svého nového filmu pokouší herce přesvědčit o opaku. V ten samý okamžik bere průměrný mladý pojišťovák Bobby Thompson (Tim O'Kelly) do rukou svou sbírku zbraní a znenadání zastřelí nejprve vlastní matku, potom manželku a nakonec i poslíčka. Následně vyleze na plynojem a začne ostřelovat motoristy na losangeleské dálnici. A jakoby to nebylo už dost velké nadělení, události naberou ještě tragičtější spád poté, co se Thompsonovy a Orlokovy cesty zkříží - šílený střelec si totiž zvolil za své poslední útočiště místo hercova rozloučení s filmovou kariérou. V rozlehlém autokině tak už vyčkává vrah i se svým arzenálem. (Cinemax)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (54)

Oskar 

všetky recenzie používateľa

Dva filmy v jednom. Peter Bogdanovich evidentně rozpracoval dva náměty a zjistil, že jejich natažení na celovečerní metráž by bylo násilné, pročež se je rozhodl spojit. A to je možná ještě násilnější. Jak dějová linka s pošahaným ostřelovačem (na svou dobu nezvykle syrová a věcná), tak ta konverzační se starou hvězdou horrorů jsou zajímavé, jenže tak neslučitelné, že celou dobu musejí probíhat paralelně a protnou se až v závěru. A to ještě způsobem, který je hodně křečovitý. Myšlenkou filmu je evidentně vliv filmového násilí na chování mladistvých diváků, ale řekněte sami: pokud si někdo koupí pušku, jezdí po městě a střílí lidi jako plechovky od piva, je to proto, že viděl Frankensteina s Borisem Karloffem? To asi ne, viďte. 70% ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Po dlouhé době musím říct, že jsem se dočkal vysloveně zajímavého amerického filmu z období 60. a 70. let. A osobně musím dodat, že mě nejspíš zaujala hlavně jeho brutalita, která by se poměrně snadno dala vyrovnat i dnešní filmové brutalitě v aktuálních thrillerech. I když pravda, některé by i hravě předhonila. A zároveň se přiznávám, že jsem ještě neměl tu čest zjistit, jak velký herec ve své době Boris Karloff byl, ale mám pocit, že výraznější filmovou poctu, než právě film Terče, si zasloužit nemohl. Kór, když jsem se v zajímavostech dozvěděl, jak film vlastně vznikal. A ještě z něj vzešla taková kvalita. Z pana Karloffa tady jde obrovský respekt a závěrečných deset minut byly tak silné, že jsem po shlédnutí filmu pár desítek minut ani nevnímal. ()

Reklama

Aluska88 

všetky recenzie používateľa

Boris Karloff je borec. Zde ztvárnil v podstatě sám sebe. Stárnoucí hororovou legendu, která cítí, že nadešel její čas. Má pocit, že v tomto světě už není koho vyděsit. Diváci se stávají otrlejší, společnost sama o sobě děsí nejvíce. Paralelně s příběhem Byrona Orloka se odvíjí příběh jakéhosi Bobbyho. Bobby očividně nemá žádné existenční, ani finanční potíže. Má ženu, rodinu, hezký byteček. Ale něco mu přece jen chybí. Empatie, soucit, svědomí. Bobby chladnokrevně a bez mrknutí oka vyvraždí celou svou rodinu. Vše probíhá bez nějakého strachu, paniky či výčitek. Prostě si jen tak vezmu pušku a začnu likvidovat rodinku. Normálka. Co máme dál? Jasně, dálnice. Scéna s odstřelováním lidí v jedoucích autech mi připomínala pasáž z Kingova Nadaného žáka, kdy hlavní (anti)hrdina Todd Bowden stejným způsobem masakroval posádky aut na dálnici. Zajímavá je kamera, která celé jeho počínání sleduje téměř krok po kroku, aniž by se přitom v některých scénách odehrávalo něco zásadního. Nic moc se v nich vlastně neděje, to pouze divák má zůstat napjatý a pozorný, má vytušit, co se Bobbymu honí hlavou a co nastane. Ten zdánlivý (ne)klid před bouří je velmi nepříjemný. Vše vrcholí v okamžiku, kdy se má Byron zúčastnit promítání svého filmu v autokině. Bude to konec hororové legendy, nebo dokáže šíleného střelce zastavit? Více než důstojný odchod jedné legendy, která stála u zrodu jedné z nejzásadnějších hororových ér. Scéna, kdy se Boris zahlédne v zrcadle mě pobavila:) ()

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Byron Orlok (Boris Karloff) versus šílený odstřelovač. Velice zvláštní film, který se mi moc líbil. Na jedné straně tu máme zahořklého a do důchodu odcházejícího herce Orloka (jméno podle hraběte ze snímku Nosferatu) a na straně druhé vyšinutého floutka s hodně nesympatickým ksichtem, který má krásnou ženu a bezproblémový vztah s rodiči a žije v hezkém domě a jednoho dne mu prostě přeskočí a rozhodne se zabít co nejvíc lidí. Scény bez hudby navozovaly opravdu tísnivou atmosféru a celkově bylo jeho vraždící počínání ztvárněno hodně syrově a působivě, i když jenom to nejhorší jsem mu přál od tý chvíle, co se poprvý objevil na plátně. Kromě děje samotného mě bavily taky odkazy na jiné filmy. Musím si sehnat ten Criminal Code a konečně se podívat na Cormanův Terror. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Výborný snímek, který ukazuje, že vrahem může být skutečně kdokoli, třeba jen proto, že to chce zkusit. Anebo jen jednou vystřelí. Do toho ještě dostáváte hereckou legendu Karloffa ve filmu o tom, že být hercem není jednoduché, ale ono i být divákem může být v některých případech velmi nebezpečné. Zajímavý scénář, který je veden kupředu zajímavými herci. ()

Galéria (56)

Zaujímavosti (5)

  • V době, kdy se film natáčel (listopad a prosinec 1967), byl už osmdesátiletý herecký veterán Boris Karloff vážně nemocný, měl problémy s dýcháním i klouby a mezi jednotlivými záběry trávil čas v kolečkovém křesle s kyslíkovou maskou. Naštěstí se ještě dožil kompletního dokončení filmu i uznání, které si za svou roli ve filmu vysloužil. Zemřel v Anglii 2. února 1969 na komplikace spojené s rozedmou plic. (Morien)
  • Režisér filmu Peter Bogdanovich dostal od produkce pouze dva pokyny: může si natočit film, jak chce, ale musí použít záběry z filmu Strašení (1963) a na dva dny musí najmout herce Borise Karloffa (který producentovi podle předchozí smlouvy dlužil dva natáčecí dny). Na hereckou legendu Karloffa ale scénář udělal takový dojem, že na filmu ochotně pracoval víc než ony dva "povinné" dny a navíc si odmítl nechat tuto práci navíc zaplatit. Natočení jeho scén ve výsledku trvalo pět dní. (Morien)
  • Sekvence, při které se střelec schovává na ropné nádrži vedle dálnice a střílí na projíždějící auta, byla volně založena na skutečné události. Šestnáctiletý mladík Michael Andrew Clark střílel 25. dubna 1965 po autech na dálnici 101 nedaleko města Orcutt v Kalifornii. Tři lidi usmrtil a deset jich zranil a sám posléze spáchal sebevraždu. Před svým činem zanechal vzkaz, kde se zavazoval k tomu, že nechá své rodiče "tisíckrát zemřít u soudu" za jeho vlastní skutky, a vlastně měl pravdu, protože dvě rodiny pozůstalých zažalovaly jeho rodiče za nesprávnou výchovu svého syna a za nedbalost, která vedla k tomu, že se mohl zmocnit lovecké pušky a spáchat takový zločin. (Morien)

Súvisiace novinky

Zemřel Peter Bogdanovich

Zemřel Peter Bogdanovich

06.01.2022

V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené