Divoké včely

Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. (08.12.2017)

Pro mě velké zklamání. Když jsem viděl film Štěstí, řekl jsem si, že bych rád skouknul i další filmy B.Slámy. Pustil jsem si proto Divoké včely. A byla to chyba. Neuvěřitelně nudné, někdy i trapné a příliš se snažící být buranskou českou komedií. To vyšlo však jen zčásti-ke všemu té horší. Jediná pozitiva filmu jsou tradičně skvělý duo Vilhelmová-Liška. (17.10.2008)

Tento anti-hrdinský film patří k mým nejoblíbenějším. Miluji tu jeho autentičnost a neherecké a přirozené projevy jeho aktérů. Krásná realita moravskoslezské vesničky. Především bych chtěl vyzdvihnout paní Evu Tauchenovou, která hrála babičku Zdeňka Raušera a Marka Daniela. Dále pak pana Lišku, jehož "pozvání na Pepsi" u mě vzbuzuje smích kdykoliv si na to vzpomenu. Čím více mám tento film rád, tím více mě mrzí doslova zkažené volné pokračování tohoto filmu - Štěstí. (06.08.2010)

Film Divoké včely byl zajímavým celovečerním debutem Bohdana Slámy. Své hrdiny nachází uprostřed bezútěšné každodennosti v osamělosti duše a pomalého vystřízlivění ze snů v realitě. Touha a neochota svádí vnitřní boj s většinovým uzavřením k odevzdanosti a poddání se stavu věcí. Co lze filmu vytknout je nesoulad v přirozené plynulosti děje a občasná těžkopádnost ve srozumitelnosti nosných myšlenek. I přes škobrtání je nejvýraznější složkou poetika protikladů a protimluv. V osamocení i nutnosti úniku, kdy každý pohyb smyslnosti dodává smysluplnosti tu nejsilnější zbraň. Titulární hlavní postavou svazující beznaděje obyčejnosti je mladík Kája (sympatický Zdeněk Raušer), nesmělý prosťáček s dobromyslnou duší a těžce splnitelným tajným přáním. Cesta ven znamená vysvobození, ale nemusí představovat štěstí. Hlavní ženskou postavou je mladá Božka (dobrá Tatiana Vilhelmová), bezprostřední ve svém přístupu k životu a nabízeným příležitostem. Jen určité chvíle dokáží probudit a otevřít všechny smysly k hlubšímu prožitku. Výraznější mužskou postavou je Kájův starší bratr Petr (zajímavý Marek Daniel) na bezstarostné cestě odreagování a sladkosti nostalgických vzpomínek nedávné minulosti. Osamělost má mnoho podob. Důležitou postavou je svědomitý Laďa (velmi dobrý Pavel Liška) v bezradnosti neuchopitelnosti jediné zdánlivé jistoty. Osamělost se dostává do pózy a zoufalému upnutí k jediné bezpečně vnímané cesty. Další podobou rozčarovaného mládí v těžkém stavu kocoviny je Jana (velmi zajímavá Vanda Hybnerová), tvrdý obal, nefunkční partnerství a celoživotní závazek lehkomyslnosti mládí. Kde jinde může být silnější potřeba chvilkového úniku? Z dalších rolí: vitální hajný (dobrý Jaroslav Dušek), nespokojený otec bratrů a filozofující listonoš (zajímavý Cyril Drozda), nekompromisně předpojatá babička bratrů (velmi zajímavá Eva Tauchenová), Boženina velkorysá matka s propíranou profesí Lišajová (dobrá Zuzana Kronerová), Janin slabošský přítel Staňa (příjemný Josef Polášek), neposedný Boženin mladší bratr Jeňa (sympatický Jan Brejla), či Petrův svérázný kolega (zajímavý Tomáš Matonoha). Duševní rozpoložení mladého člověka v souvislosti s obyčejnou běžností a po ztrátě všech životních iluzí dostává jasné kontury. Stylizace vyjadřování má nezpochybnitelné poetické nadání. Bohdan Sláma zachytil obraz skutečnosti vcelku věrohodně a nápaditě poodkrývá pohnutky, cesty, důvody. (06.06.2017)

„Ty vole, zejtra přivezou to lino!“ Filmu doslova kouká sláma z bot a když jsem se vrátil z kina, před domem jsem si musel vydloubat slepičí hovna z podrážek, tak moc mě Bohdan Sláma svým debutem vtáhl mezi ty zvláštní lidi žijící své bezvýznamné životy někde na malé vesnici, kde má čas dvacetileté zpoždění. Herecké vý-kony neherců jsou jsou trefné, herecké výkony herců jsou skvělé, nejvíc mě nadchla Táňa Vilhelmová a její v kleci zavřená Božka. Scéna kdy jí Pavel „Michael Jackson“ Liška pozve na pepsi a začne „tančit“ zatímco ona se slzami v očích popíjí svojí colu, je ve své jednoduché údernosti a sdílnosti geniální a úžasně zahraná. (18.05.2008)