Divoké včely
Wild Bees
Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHrajú:
Zdeněk Raušer, Tatiana Dyková, Marek Daniel, Vanda Hybnerová, Pavel Liška, Eva Tauchenová, Josef Polášek, Zuzana Kronerová, Jaroslav Dušek, Cyril Drozda (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (275)
Velké zklamání a v mých očích již dokola omlený scénář tragi-komedie bez většího nápadu. Režisérského talentu Bohdan Sláma určitě do vínku dostal měru vrchovatou, to však nic nemění na tom, že si napsal dosti špatný scénář, který je takřka o ničem. Chabost postav je vyplňována vulgarismy "třetí cenové" a chvílemi i nepřesvědčivým a nezajímavým jednáním. Na filmu je evidentně a jasně vidět řídká propracovanost scénáře, která jednoznačně kazí celý dojem. ()
Takový formanovský snímek o lidech z vesnice. Naštěstí se to nebere příliš vážně, herci hrají skvěle, jen větší myšlenku nebo příběh to zkrátka nemá. U toho Formana totiž bylo vždy něco řečeno v podtextu. Tohle je film "jen" o těch lidech, bez onoho podtextu navíc, který ozvláštňuje Hoří, má panenko nebo Lásky jedné plavovlásky. Proto jen silnější tři, na slabé čtyři hvězdy to nevidím. ()
Mladý kája žije kdesi na zapadlé vesničce - přes den pracuje s tlupou starejch ženskejch v lese a (asi proto) miluje prodavačku z místního krámku, Božku (Táňa Vilhelmová). Ta ale radši než s kapku omezeným Kájou randí s Laďou (Pavel Liška) - už jen proto, že ten má motorku? Vše se ale mění, když se do vesnice vrací Kájův brácha Petr, který místními vztahy pěkně zamíchá ... Slámův hořký pohled do života na zapadlé vesnici (zapomeňte na úsměvné filmu typu Vesničko má středisková, apod). V hlavní roli Zdeněk Raušar, jehož herecký projev (resp neherecký) dodává filmu velkou dávku autentičnosti podporovaný Táňou Vilhelmovou a Pavlem Liškou. Pokud se film bude hrát jako sonda do života lidí na zapadlé vesnici, tak ok - jinak ale dost těžká nuda... ()
Tak na tomhle místě už chyběl jen magor s motorovou pilou, jenže to by zase nemohlo být severomoravské pohraničí...Pokud režisér pochází z tavéhoto konce světa, dokázal se vymanit atd., tak mu blahopřeji. To, co ovšem bylo prazentováno, mi trošku připadalo kombinaci 50. a 80. let na vesnici. Autor námětu(nevím-nedíval jsem se kdo byl tou osobou- si z té doby zřejmě odnesl tyto nepříjemné zážitky) se to pokusil naroubovat na přelom milenia v moravské zapadlé dědině. Otázka však zní-existuje ještě takováto?. Hraje si v ní nyní ještě někdo na M. Jacksona, nebo raději (a to vím, že ten film už je 5 let starej) na dejme tomu Slip Knot? O čem to vlastně vypovídá(?), nebo si chtěl "někdo" natočit modernější verzi Hoří má panenko a zapomněl, že svět-i vesnice- jsou o X let dál a tedy poněkud jinde, než by potřeboval? ()
Tretia hviezdička je za atmosféru, samotný film akosi speje odnikiaľ nikam. Nie že by to bola chyba, keby sa tá bezcieľnosť nahradila hĺbkou - ale aj duchovná hĺbka Divokých včiel je tak po kolená... potenciál je však využitý, pretože oveľa viac som ani nečakala. Ten kúsok zmarených očakávaní nahradila spomínaná atmosféra a tak sú to férové 3* - nič viac ako pohodovka, kultom sa asi nestane. ()
Galéria (8)
Zaujímavosti (13)
- Film je pojmenován Divoké včely proto, že podle Bohdana Slámy název symbolizuje tajemství, neklid, touhu. Film se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet. (ČSFD)
- Zdeněk Raušer, unikátní "neherec" a jeden z mnoha dalších rodáků v Jiříkově, kde se film natáčel, si 4 roky po Divokých včelách střihl i roličku v dalším Slámově filmu Štěstí (2005). (herr_carter)
- Finále Plzeň 2002 - cena za debut pro herečku Tatianu Vilhelmovou. (cariada)
Reklama