Divoké včely

Tento film je opatřen krásným moravským nářečím, originálními hláškami, správným "vesanským" prostředím a výbornými hereckými výkony, jak herců zvučných jmen, tak i herců, ne tak známých, zvláště pak správně "oslovsky" působícího a chovajícího se Káji, ač ho poměrně dost osazenstva zde nazývá v jeho roli jako toporným. Také mi neunikl Cyril Drozda, jehož hlas mi byl hned povědomý a ve kterém jsem posléze poznala toho číšníka z Dědictví, kde se nenechal urážet od vesana v podání Bolka Polívky:) Ovšem všechny tyto klady se lehce ztrácejí v promarněném potenciálu filmu. A je to velká škoda. Že...:) (09.10.2008)

Vesnice dnešních dnů, spousta různorodých postaviček (jeden kamarád si hned vzpomněl na Amarcord) a skvělé herecké obsazení včetně naturštiků. Místní "babky" chlastají zelenou, v bufetu se chlastá zelená, všichni chlastají zelenou a čas plyne. Vyřeší se nakonec něco? Nevyřeší. A je vůbec co řešit? "Tak Laďo, co novýho na baráku? - Včera konečně přivezli to lino." (23.04.2003)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)

Byla to sranda a já si ji užil, jelikož to na mě dýchalo čímsi známým´. Jsem z města, ale dost času jsem v mládí o prázdninách trávil na chatě na venkově a vím jak tam vypadá taková hospodská atmosféra. Scénář je sice praticky o ničem, ale i tak mi uplně stačilo na chvilku nahlédnout do Slámova světa a oblíbit si svým způsobem všechny jeho obyvatele. Smutně rozumnou Vilhelmovou, "Velkého bráchu" Marka Daniela, roztomile pomalého Raušera, vidláckého parchanta Duška, excentrického, svým způsobem roztomilého pablba Lišku, ale HLAVNĚ naprosto úžasného Cyrila Drozdu, jehož filozofující otec je jedním slovem skvostný. Nedotažená, ale příjemná záležitost. "Dobrá je, ostrá je, jak se menuje?" - "Božka." 70% (30.07.2006)

Zelená, hrací automaty, ošuntělé bytovky, vzdálená troška štěstí, nezaměstnanost, hořkost venkova a nespočet zoufalých lidských existencí včetně „druhého“ Michaela Jacksona. Posloucháme místy banální, jindy zásadní problémy, řešíme nedohledné lepší příští, babráme se a přešlapujeme na místě. Bohdan Sláma (stejně jako mnohokrát později) kápl na skvělé herce, ať je to nenápadná prodavačka Tatiany Vilhelmové, nadsamec Jaroslava Duška, nejistý trouba Pavel Liška, pragmatická Zuzana Kronerová a jiní, stejně jako se mu dokonale podařilo zachytit zobrazované prostředí jedné díry, kde ovšem stále žijí lidé z masa a kostí. (08.12.2017)