Divoké včely
Wild Bees
Réžia:
Bohdan SlámaScenár:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHrajú:
Zdeněk Raušer, Tatiana Dyková, Marek Daniel, Vanda Hybnerová, Pavel Liška, Eva Tauchenová, Josef Polášek, Zuzana Kronerová, Jaroslav Dušek, Cyril Drozda (viac)Obsahy(1)
Celovečerní debut Bohdana Slámy Divoké včely je už druhým autorovým titulem v české distribuci. Společnost CinemArt totiž uváděla v kinech i jeho absolventský středometrážní snímek Akáty bílé. Slámova hořká komedie je výjimečná tím, že poprvé od roku 1989 přivádí na plátno vesnické hrdiny a zasazuje je do autentického vesnického prostředí. Tématem vzdáleně připomíná Feničův Džusový román (1984) a způsobem zpracování nezapře inspiraci formanovskými filmy šedesátých let a poetikou Saši Gedeona... Osmnáctiletý Kája bydlí ve vesnici kdesi na severní Moravě s otcem-filozofem a s energickou babičkou. Pracuje se ženskými v lese a tajně zbožňuje svou vrstevnici, prodavačku v místním krámku Božku. Ta však chodí s frajírkem Laďou. Když do vesnice přijede z Prahy Kájův starší bratr Péťa, který se živí jako cesťák, začnou se vztahy mezi jednotlivými postavami proměňovat. Zatímco Božka, pociťující snad nejvíce vesnickou nudu a beznaděj, nakonec zůstává, Kája, který přišel o panictví, odjíždí s bratrem... Jednoznačným kladem snímku je důraz na realitu dnešního života na vesnici. Autentičnost prostředí i charakterů však nemůže vyvážit vágnost scénáře, který postrádá silný příběh a nahrazuje jej tříští epizod. Snad z obav před přílišnou syrovostí reality opatřil tvůrce téměř všechny hlavní postavy značnou dávkou nesmělosti, ostýchavosti a osamělosti. Zbytečně tak ohlazuje hrany, jež jsou v dnešní době na venkově značně ostré; také vztahy mezi lidmi tam jsou vesměs tvrdší. Zásadní obraz venkovského života mladých lidí, tedy pocit frustrace a zároveň odevzdanost osudu bez vůle hledat jiný životní styl, však jistě odpovídá skutečnosti... Snímek se natáčel v Jiříkově na Bruntálsku, v kraji bývalých Sudet s vysokou nezaměstnaností. Vedle známých i méně známých herců tu vystupují i místní obyvatelé, k nimž patří i představitel Káji. Název Divoké včely (ty se objevují ve filmu jen ve zvuku lesa), souvisí podle tvůrce s tajemstvím, s neklidem a touhou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (276)
„Víš, jaká budu za pár roků?“ - „No?“ - „Tlustá, blbá, spokojená.“ - „No.“ Divoké včely jsou podobné Štěstí a Venkovskému učiteli, jak tématem, tak i kvalitou. Zas jde o hořkou tragikomedii z vesnice a Slámovi se musí nechat, že tohle specifické prostředí a jeho atmosféru prostě vylíčit umí. Stejně tak místní postavičky. Ať už šlo o šílený ženský kolektiv, babičku-gamblerku popíjející zelenou, výdělečnou vdovu, Liškova Krále popu a mnoho jiných. Vyloženě slabý je snad jen Matonohův pošuk (ten nejen jakoby nepatřil na vesnici, ale tak nějak vůbec do celého filmu). Všechny postavy však spojuje fakt, že se skoro předhání v tom, na kterou z nich je zoufalejší pohled. Každopádně mě bavily, stejně jako ty jejich duchaplné dialogy. Místy filmu sice trochu dochází dech a sem tam nějaký ten vtípek vyšumí do ztracena, ale přesto jsem se převážně bavil a hodnotím solidními 4*. „Zajímá mne…jestlis přemýšlel o tom, o čem jsme mluvili naposled.“ - „A o čem jsme mluvili, tato?“ - „O potřebě vertikality.“ - „Tak…tak o tom jsem nepřemýšlel.“ ()
Sláma si tady vyznačil oblast zájmu na roky dopředu, definoval styl vyprávění, který je mu přirozený, vybral herecká esa, na která ještě několikrát vsadí a objevil svou značně netradiční femme fatale Kronerovou. Divoké včely jsou v mnoha momentech skutečně geniální, ale také bohužel občas jedou na neutrál. ()
Poněkud nepravdivý, nadsazený a nepřesvědčivý pohled do života venkovského lidu zrakem nezkušeného režiséra (nebo snad scénáristy?). Ani herecké výkony nepřesvědčují a vcelku je tedy tento snímek rozpačitý. Inu, nepodařený debut ale neznamená celoživotní prohru Bohdane Slámo. Kdo se snaží, dojde jednou ocenění. "Venkovský učitel" se povedl nesporně lépe. ()
Byla to sranda a já si ji užil, jelikož to na mě dýchalo čímsi známým´. Jsem z města, ale dost času jsem v mládí o prázdninách trávil na chatě na venkově a vím jak tam vypadá taková hospodská atmosféra. Scénář je sice praticky o ničem, ale i tak mi uplně stačilo na chvilku nahlédnout do Slámova světa a oblíbit si svým způsobem všechny jeho obyvatele. Smutně rozumnou Vilhelmovou, "Velkého bráchu" Marka Daniela, roztomile pomalého Raušera, vidláckého parchanta Duška, excentrického, svým způsobem roztomilého pablba Lišku, ale HLAVNĚ naprosto úžasného Cyrila Drozdu, jehož filozofující otec je jedním slovem skvostný. Nedotažená, ale příjemná záležitost. "Dobrá je, ostrá je, jak se menuje?" - "Božka." 70% ()
Léta se mi nechtělo riskovat ublinknutí na ponožky, proto jsem Lišáka s Vindejmovou odkládal. Ovšem zrovna dnes mi přemohla touha vidět, jak to máte tam u vás, na vesnici. A - skoro jako v Praze! He he he))) a dalších třicet posměsmajloňů.... Ok, upřímně - docela dobrý. Je to lidský. To je všechno, nečumte! ()
Galéria (20)
Fotka © Česká televize / Michael Míček
Zaujímavosti (13)
- Na žádost Tatiany Vilhelmové se ve filmu objevuje i její kamarádka Aňa Geislerová, a to na fotografii zemřelé, kterou ostatní oplakávají. (JoranProvenzano)
- Roli Páji (Pavel Liška) měl původně hrát Tomáš Matonoha. Nakonec ale došlo k přeobsazení a Pavlovi připadla role, o které později přiznal, že byla jeho vysněná. (annafoj)
- Natáčeno v Jiříkově a Albrechticích na Rýmařovsku. Jelikož hygienici ještě před natáčením filmu zavřeli rozpadající se hospodu v Jiříkově, musel ji štáb vybudovat v kulturním domě. (M.B)
Reklama