Divoké včely

Všetko je tu zaprdené, žije sa tu ťažko, chodíme si skoro po hlavách a náš život pripomína najhoršie predstavy o pekle, ale napriek tomu tu máme nejakých ľudí, ktorí stoja za to ( aspoň si to myslíme ). Naozaj nemám rád filmy v takomto duchu a keď áno, tak mám radosť pokiaľ z nich sála energia, živelnosť a niečo , čo stojí skutočne za zmienku. Keď sú postavy obdarované nevšedným duchom a prostredie je len v pozadí ako veľmi nepodstatná kulisa. Keď z ich úst vychádzajú perfektné a úprimné vety. V tomto prípade som si myslel, že to bude podobné a veril som tomu, ale v skutku ma tento film ničím zvlášť neočaril. Bol som prekvapený, pretože Bohdana Slámu uznávam a jeho poetika mi je blízka. Nič to, na druhej strane to bol prakticky jeho filmársky nástup na scénu a neskoršie filmy sú našťastie o niekoľko tried vyššie. Svetlým momentom filmu je veľmi prirodzený charakter Evy Tauchnerovej plus zopár kvalitných scenáristických momentov. (23.07.2013)

Naprostý souhlas s PinokKiem, když jsem film viděla kdysi dávno se školou v kině poprvé, dala bych mu bez milosti odpad. Pak se dopracoval na tří hvězdy, nyní musím o hvězdu přidat a až budu mít někdy hodně melancholickou náladu bude to hnedka plná palba. Tak nějak mi tento film připomíná tezi z Kytice od Erbena, že kdo se vzpírá svému osudu bude potrestán a osudu stejně neuteče i kdyby se snažil na sto tisíckrát. Docela to děsí a je to jeden z mála filmů, kde bych uvítala kladný konec. Jsem z toho nějaká přešlá, že bych měla asi taky tu deprési. ? No, jo mně už všechno taky sere. U Divokých včel je to krásný kontrast třeba k filmu Cesta z města, kde se snaží utéct zpátky do lůna přírody a tady se tak pachtí, aby se z toho vidláckého lůna vyhrabali někam dále a nakonec stejně zjistí, že je to vlastně úplně jedno. (18.11.2014)

Totálně zaopadlá díra ve které ani ty lišky nedávají dobrou noc protože i to by tu bylo až moc civilizované. A v ní úplně obyčejní vidláci jejichž souhrnné iq nedosahuje ani dvouciferné hodnoty a jejich jedinou životní náplní je vychlast všechno v dosahu, drby o ničem a krmení slepic. O ničem jiném film Divoké včely není, žádný příběh, drama nebo aspoň humor, jen nudný život v místech ze kterých každý rozumný člověk zdrhne hned jak může. Svým způsobem je film velmi trefný - jestli jste někdy měli nějaké dobré důvody podobné české vesničky a jejich zaostalé obyvatelstvo nemít rádi, tak vám je všechny velmi bolestivým způsobem připomene. 3/10 (27.08.2008)

„Ty vole, zejtra přivezou to lino!“ Filmu doslova kouká sláma z bot a když jsem se vrátil z kina, před domem jsem si musel vydloubat slepičí hovna z podrážek, tak moc mě Bohdan Sláma svým debutem vtáhl mezi ty zvláštní lidi žijící své bezvýznamné životy někde na malé vesnici, kde má čas dvacetileté zpoždění. Herecké vý-kony neherců jsou jsou trefné, herecké výkony herců jsou skvělé, nejvíc mě nadchla Táňa Vilhelmová a její v kleci zavřená Božka. Scéna kdy jí Pavel „Michael Jackson“ Liška pozve na pepsi a začne „tančit“ zatímco ona se slzami v očích popíjí svojí colu, je ve své jednoduché údernosti a sdílnosti geniální a úžasně zahraná. (18.05.2008)

Byla to sranda a já si ji užil, jelikož to na mě dýchalo čímsi známým´. Jsem z města, ale dost času jsem v mládí o prázdninách trávil na chatě na venkově a vím jak tam vypadá taková hospodská atmosféra. Scénář je sice praticky o ničem, ale i tak mi uplně stačilo na chvilku nahlédnout do Slámova světa a oblíbit si svým způsobem všechny jeho obyvatele. Smutně rozumnou Vilhelmovou, "Velkého bráchu" Marka Daniela, roztomile pomalého Raušera, vidláckého parchanta Duška, excentrického, svým způsobem roztomilého pablba Lišku, ale HLAVNĚ naprosto úžasného Cyrila Drozdu, jehož filozofující otec je jedním slovem skvostný. Nedotažená, ale příjemná záležitost. "Dobrá je, ostrá je, jak se menuje?" - "Božka." 70% (30.07.2006)