Irma Vep
Réžia:
Olivier AssayasScenár:
Olivier AssayasKamera:
Eric GautierHudba:
Philippe RichardHrajú:
Maggie Cheung, Jean-Pierre Léaud, Nathalie Richard, Antoine Basler, Nathalie Boutefeu, Alex Descas, Arsinée Khanjian, Bulle Ogier, Lou Castel (viac)Obsahy(1)
Maggie Cheungová, jedna z nejslavnějších hereček současného asijského filmu, hraje sama sebe ve filmu o filmu, který připomíná "Americkou noc" Francoise Truffauta. Cheungová přijíždí do Paříže jako představitelka role Irmy Vep v novém zpracování slavného filmového seriálu "Upíři", který v letech 1915-1916 režíroval Louis Feuillade. Natáčení je velice chaotické a zdá se, že nikdo ze štábu nebere vážně kdysi slavného režiséra Vidala (Jean-Pierre Léaud). Po promítnutí denních prací to dokonce vypadá, že projekt nebude nikdy dokončen... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (31)
A věděli frantíci v r. 1915 , že točí film pro pogumované fetišisty z r. 2000 a dál? A není už trochu klišé navléct asiatku do gumového oblečku ,abychom ten fetiš ještě víc zdůraznili? A protože neznám legendu původního dílka, mělo by mě tohle zajímat proč? ()
Divný film, ale tak nějak obyčejně, standartně divný, já bych raději zajímavěji divný. Určitě dokáže připoutat k televizní obrazovce, ale po skončení jsem z něj nějaký velký zážitek neměl. Kromě mimořádně úžasného výkonu Maggie Cheung na něm nic nadprůměrného nevidím. ()
"VŠECHNO JE FANTAZIE, POUHÝ KLAM." Je možné, že pro diváky, kteří jedou ve filmovém umění tzv hardcore a viděli i němý černobílý "seriál" z roku 1915, pro ty to může být jako výtrysk blaha, fan-servis jako prase, fakt tomu věřím a nic proti tomu nemám, naopak, ale pro ty ostatní, běžné, to musí být náročné... takový krapet nesoustředěný balast. Já cítím, že film nebyl natočený bez jasné ideje, ale proniknout se mi tím úplně nepodařilo... Když se novinář (nebo kdo to byl) ptá Maggie, jestli si nemyslí, že intelektuální film zabíjí filmový průmysl, instinktivně bych vystřelil, že ano, ale mám takové tušení, že tvůrci to vidí přesně naopak a implicitně se obyčejnému divákovi vysmívají. A to není hezké :) Navíc já mám Batmana od Burtona rád a nemyslím si, že je pro debily :) 50% ()
Pred 20 rokmi by som vo filmovom klube UKF pri tomto filme krochkal (pseudo?)inetlektuálnym blahom. Ale nevadí že sa Irma Vep dostala ku mne až teraz. Užil som si to. Taký francúzsky Woody Allen s veľmi dobrou kamerou a so štipkou avantgardy. ()
Maggie Cheung v koženém kostýmu, inspirovaném Catwoman z Batman Returns, nic víc není potřeba. 8/10 ()
pěkný pohled na téma tvorby a věci okolo, z pohledu jednotlivců i kolektivů, profesního i osobního, aniž by se v tom přehnaně rýpalo. Na konkrétní scény/věci/perspektivy mě bavilo se dívat přihlížeje k jejich dejme tomu protějškům, jakože tyto mě tam bavilo i hledat, a odnášet si něco z jejich srovnávání (tzn. rýpat se v tom můžu sám, když budu chtít). Např.: dlouhý záběr na střeše a naprosto sestříhaná verze, "Irma" a zločin, mocná vraždená zbraň, způsoby docílení pohybu, někteří lidé tam, a tak. Na Maggie a Irmu povšechně se pěkně kouká - obzvl. některé scény. Dobře zvolený hudební doprovod. ()
Zajímavá reflexe filmového natáčení, která se nebojí bourat divácké očekávání. Pro běžného diváka těžce sledovatelné, ale cinefilové a lidé se zkušenostmi od filmu se tu musí cítit jako doma. Vysoce originální koncept, který by se silnějším rozuzlením mohl být na pětiklad. Patří to rozhodně mezi ty nejhůře uchopitelné a zařaditelné snímky jaké jsem kdy viděl a myslím to ryze pozitivně. Herecká chemie mezi Maggie a její asistentkou je naprosto kouzelná. ()
Náměte Hong-Kong herečku a objevte vše o francouzském art filmu. Snad trochu zkrátit, ale jinak echtovni. ()
Jak mužou (trapně) předstírat, že před nima nestojí bohyně nasoukaná v těsný šprcce? Manýr režiséra, to především, proto z toho zbyl pouze "intelektuány" film, ale proč ne, když to je přesně to, po čem publikum prahne. ()
Krásny film, ktorý, ako tu tak pozerám, skoro nikto nevidel. Presne o tom však aj bol. ()
"Irma Vep" je připomínkou Feuilladových "Upírů", blíženkou Truffautovy "Americké noci" (ale i Morettiho "Zlatých snů"), postmoderní hříčkou, satirou na devátou komnatu filmového řemesla a zpovědí z propadnutí témuž, příležitostí špehovat rozkošnou Maggie Cheung a po letech se potkat s už zvetšelými pěstmi v kapsách Lou Castela - samé příjemné zážitky. Jen závěr mi dal zabrat ; poté co jsem ho ani napodruhé nepochopil, jsem se musel poddat a nechat se poučit internetem. ()