Irma Vep

Irma Vep je film o smyslu, proč vznikají filmy. Jedná se tedy o velmi paradoxní snímek (rád bych viděl jeho inspiraci - původní film Louise Feuilladea). Nabízí se otázka, proč tedy někdo natočil tento film? Odpověď je možná o pár kapitol dál. O čem dále je tedy Irma Vep? O lidských tužbách, co se nikdy nemohou splnit, o úzkostném stavu při uvědomění si této skutečnosti? Z tohoto pocitu bezmoci a ubohosti ve srovnání s drtivou mocí reality ovšem často plyne inspirace a odhodlání umělců. Nepochopení a beznaděj provází i mnoho režisérů, jejichž vizím svět odmítá porozumět. Nejinak je tomu zde. Hlavní hrdinka (Maggie Cheung, která hraje sama sebe) se coby čínská herečka, obsazená do francouzského filmu "průměrného" režiséra, dostává do komplikovaného soukolí vztahů štábu na natáčení. Potíže začínají už u samotného režiséra Reného (Jean-Pierre Léaud), který je obdařen citem pro pochopení krásy, ale ne talentem pro její zachycení a zobrazení. Od toho se odvíjí celá řada problémů, které nutně zasáhnou každého na pracovišti. Nastává komplikovaný střet zájmů, v jehož středu se nachází právě naše hrdinka, představitelka role odvážné upíří krásky, Irmy Vep. Tady začíná skutečný příběh, který je, jak je nyní patrné, více než o natáčení o lidech a o jejich ubohých cílech a vyšších principech. Mnohé vypráví detailně zaměřená, pohybující se kamera, účelný scénář a výborná práce s hudbou. Ta nezaznívá často, tvůrci rádi experimentují s použitím ticha. Když se dokážete skrze tento způsob vyprávění vžít do chladně vykreslených lidských pocitů a iluzí, dočkáte se i velmi mocné, umělecké a krásné gradace. (16.01.2006)

Inteligentně vystavěná variace na Truffautovu Americkou noc (a podobné filmy o filmu) s prvky komedie na způsob Woodyho Allena. Francouzský režisér s geniální, ale těžko předatelnou tvůrčí vizí podléhá hysterickým reakcím a pohybuje se na hraně šílenství, celý štáb je prolezlý korozí vzájemných animozit a herečka – hongkongská hvězda Maggie Cheung – ztvárňuje svoji titulní roli v natáčeném remaku slavného francouzského “seriálu” Les Vampires Louise Feuillaudeho z roku 1915 mnohem lépe a živěji v soukromí během pokoutného dobrodružného podniku za vlahé hotelové noci. Spolu s Demonloverem jsem viděl Irmu Vep po mnoha letech podruhé a mám Olivera Assayase čím dál raději. (12.01.2019)

Variácia na tému: film o nakrúcaní filmu. Neurotizovaný štáb, ázijská herečka–fetišistka fixovaná na tesný latexový úbor, depresiami zmietaný režisér, roky točiaci priemernosti a vezúci sa na vlne sľubných prvotín. Nápad, ktorý ho má vrátiť na umelecké výslnie je remake podľa úspešnej nemej série „Les Vampires“ od Louisa Feuilladeho z r. 1915. Väčšina štábu sa prispôsobila pracovnej disciplíne diktovanej momentálnym rozpoložením režiséra. Vzájomné vzťahové problémy im tak zapĺňajú čas vyhradený práci. Chaotickosti, neukotvenosti a fáze v stave zrodu sa prispôsobil aj samotný film. Scény sú epizódne roztrúsené, prebieha sa zo štýlu na štýl, vedľajšie obsadenie je nevýrazné a dej často zabŕda do podružností. Veru žiaden filmový zázrak. Maximálne niekoľko tajomným prísľubom dýchajúcich obrázkov („lúpežná výprava“ herečky, záverečné premietanie) + zaujímavo obsadené hlavné úlohy (Maggie Cheungová hrá samu seba, Truffautovo herecké alter ego Jean-Pierre Léaud hrá režiséra – zrejme projekciu samotného Assayasa). (18.01.2006)

Film o natáčení filmu, biografická sonda, drama, co tento snímek je? Tohle všechno a něco navíc. Některé scény a dialogy jsou , nebo mi aspoň přijdou dost černohumorné, trefné a dostávají mě. Realismus chaosu jaký panuje při natáčení, taky nemá většinou chybu. A pak tu máme rozhovory hlavně o filmu(kdy jsem se ovšem nic objevného, zamýšleníhodného a nového nedozvěděl, ale většinou jsem se pobavil nebo pousmál) . Dalším kladem je skvostná Maggie Cheung. Jenže dost času se film fláká od ničeho k ničemu, a přijde mi to jako bohapusté stylistické cvičení, které navíc nudí, je snaha o neotřelost a šokovat diváka, ale u mě se někdy mijí účinkem. Na dané téma se dají vidět i lepší filmy. To nebylo jen tím ,že jsem nechápal co se ke konci děje, co celé to má vlastně znamenat. Přesto ten film není ztráta času i takto můžeš vypadat výpověď o tom, co je to film, jak to berou ostatní, jak se cítí hlavní hvězda atd. Na druhou stranu je to film dost originální a zábavný, po opakovaném sledování se mi to staré hodnocení rozleželo v hlavě, takže zvedám o hvězdičku nahoru. Tzn. ze tří zvyšuji na čtyři a bude asi následovat sehnání DVD. (16.07.2009)

Nebyla jsem si jistá, zda mám tenhle film dokoukávat do konce - vesměs průměrná podívaná (třebaže by se tu samozřejmě daly nalézt skryté symboly touhy člověka něco dokázat, atp.) o tom, jak se režisér snaží natočit moderní remake slavného filmu, avšak okolnosti mu nepřejí a nakonec z toho vyleze něco, co by stálo jen za zmačkání a vyhození do koše - a on se psychicky zhroutí. Ovšem ještě před tím, než je odvezen (snad do nějakého ústavu - nepamatuji se), stvoří z natočeného paskvilu něco, co mě nutí zahodit celý předchozí film do hajzlu a mít silné nutkání dát plný počet - ovšem to samozřejmě udělat nemůžu, a tudíž jsou to "pouhé" 4*... (08.05.2006)