Finský nůž

Opravdu velmi velmi silné čtyři hvězdičky k filmu, který v mých očích nejvíc překazila závěrečná pointa. Ač překvapivá a neočekávaná, náhlé obrácení příběhu směrem k čistému happyendu mne zde jakožto diváka (narozdíl od hlavních hrdinů) moc nepotěšilo. Protože Zdenek Sirový natočil pozoruhodný realistický kus se zajímavým tématem, výborným scénářem (napsal Pavel Juráček, v titulcích uveden pod pseudonymem Jan Brandýs) se zaměřením na psychologii, s velice působivou kamerou i hudebními motivy, výbornými civilními projevy herců. Zatímco jméno Karel Meister nebude mimo tento snímek příliš zvučné ani pro fajnšmekry, jeho kolega Jaromír Hanzlík se za pár dalších let díky spoustě dalších počinů vypracoval na prvotřídní hereckou osobnost, nicméně oba mladí pánové zde podávají rovnocenně obstojný výkon v rolích dvou zcela odlišných kamarádů. Přesto, že silnou atmosféru občas odlehčili pohodové momenty (zejména v taneční scéně), sledování pokusu o útěk dvou mládenců před zákonem i před vlastním svědomím mne nechávalo po celý čas v napětí plném očekávání nasledujícího děje. Hodně mi to připomnělo francouzské černobílé filmy s podobnou minimalistickou sondou do života jedinců kriminality čistě skrze tyto postavy, bez zatahování vyšetřování případu do děje. Mít Fínský nůž jiný závěr, mohl by si vedle uvedených žánrů přiřadit i krimi a ještě coby artový film mezi čs. kriminálky zlatých šedesátých ojediněle vynikat. Přesto fandům tohoto žánru u nás doporučuju a samozřejmě ne pouze jim. (85%) 52 rokov filmu za 52 týždňov / Československá filmová výzva (07.05.2019)

Ty hnusné zvuky ve větší části filmu, tak to byl tedy děs. Začátek dokonale zmršený i s podobnými pazvuky. Dávám mínus čtyřicet. Ale jinak musím uznat, že jsem se díval velmi bedlivě. Něco mi to totiž živě připomínalo. Pan Hanzlík, jako že tehdy byl neherec, to zvládl dobře, jeho partner také, takže k mimo výše napsanému strhávám, ještě dvacet za zbytečné zdržování děje, tedy hluchým místem, tím tancováním. Jinak jsem nenašel důvod k dalším mínusům. (28.09.2017)

Zdeněk Sirový se vlní, ale velmi podivně. Celkem jednoduchý scénář zaměřený na Honzův souboj se svědomím a Tondovo vypočítavé a chvílemi velmi zvláštní jednání. I když hudba je zde komentována pozitivně, mně osobně ty emotivně laděné trubky a píšťaly vadily. Nicneřešící chování postav a narůstání mizérie dvou junáků, kteří se snaží utéct sami před sebou nepatří podle mně k tomu nadprůměrnému, co můžou šedesátky nabídnout. (29.08.2013)

Poněkud málo nosný příběh dvou zmatkujících mladíků s předvídatelným koncem. Nejslabší složkou je scénář, který nedokázal patřičně rozvinout možnosti dramatického napětí a působil spíš povrchně a nepřesvědčivě. Film naopak drží nad vodou vynikající kamera a hudba a rovněž herecký talent Jaromíra Hanzlíka, který se zde již přesvědčivě projevil. Totéž se bohužel nedá říct o poměrně toporném Karlu Meisterovi, který jen odříkával předepsané repliky. (21.09.2023)

Nejzajímavější jsou, jak to tak u podobných filmů bývá, tehdejší reálie. Na lehce naivním dobovému vnímání poplatném snímku s melodramatickou jazzoidní hudbou je zajímavý především půvabný 17letý Jaromír Hanzlík (mladší Honza), který už tehdy dokazoval svůj herecký talent. Rovněž 22letý Karel Meister ml. (starší Tonda) stojí za zmínku. (21.02.2019)