Recenzie (2)
Forrest J Ackerman vzpomíná v tomto dokumentu na ikonu hororového žánru a famózního představitele filmového Drákuly Belu Lugosiho. Diváci se dozvědí několik informací z jeho osobního života, můžou vidět fotky ze svatby, ale hlavně se tu střídá jedna nezapomenutelná scéna za druhou. Klidně to mohlo být ještě delší, Lugosi by si to určitě za svůj přínos hororovému žánru zasloužil. ()
Dokument s výstižným názvem pojednává o jedné z nejzajímavějších postav filmového plátna. Bela Lugosi byl charismatický sympaťák se spalujícím pohledem a nezapomenutelným přízvukem, který byl zřejmě tou příčinou, že studia nedokázala využít jeho potenciál a zaškatulkovala ho jako představitele monster, šílených vědců a padouchů, i když sám Bela chtěl hrát spíše komedie. S názorem na nevyužitost potenciálu nezbývá než se ztotožnit. Bylo by velice zajímavé vidět Belu v nějaké majestátné roli jako krále či šlechtice anebo třeba v nějaké komedii. Bohužel :-( ___ Dokument sám o sobě nepřináší kromě několika zajímavých myšlenek a zajímavostí ze zákulisí pro mě osobně nic nového. Belův život předtím než se dostal do USA je odprezentován velice stručně a přitom to by mě zajímalo asi ze všeho nejvíc. Takže kromě toho, že se pohádal s tatíkem kvůli divadlu a po válce musel utýct před komunistama, aby nebyl popraven se nedozvídáme téměř nic. Snad jenom potěší fotečky mladého Bely. Větší pozornost je věnována Belovým letům na Broadwayi a v Hollywoodu, i když i to to je vzato velice telegraficky v podstatě jenom přes filmy. __ Dokument je doplněn výpověďmi Johna Carradina, Raplha Bellamyho nebo Carol Borlandové, která si po Belově boku zahrál Lucy v divadelním provedení Drákuly a na filmovém plátně upírku Lunu v The Mark of Vampyre. ___ Celkově bych dokument hodnotil asi jen třema hvězdama, ale zkrátka Bela je moje srdcovka, a tak jednu hvězdu přidám a jsem hrdý na to, že se mohu směle zařadit po bok té nové generace diváků, která dodatečně znovuobjevila a docenila Belovu genialitu a alespoň posmrtně se mu tak dostalo statusu legendy, který si doopravdy zaslouží. I když mluvíme-li o té smrti, tak u Bely člověk nikdy neví ... ()