Tichá noc, krvavá noc

Tak takhle prapodivně vystavěnou zápletku jsem ještě asi neviděl. Ona tam byla, ale zcela ji zabilo vyvrcholení a (pro mě) nesmyslné rozuzlení. Ikdyž má film slabých devadesát minut, tak byl místy přiliš nudný, nezajímavý a naprosto suchý. To stejné platí o hercích. Zkrátka film, na který nebude rozhodně těžké zapomenout, protože nenabízí nic, co by za něco stálo. (12.06.2011)

Neobyčejný hororový snímek, temný, jako každý z pokojů Butlerovic rodiny, se zdejším, výrazně kolísavým hodnocením a důvod je jasný. Ten film má totiž možná nápaditý příběh, ale po většinu času nudný průběh, takže se takovému průměrnému zdejšímu rádoby inteligentovi nebo nevybíravému, tuctovému diváku může stát, že ho snímek už v půlce unudí k smrti. Kouzlo je totiž jinde. Je to všechno v atmosféře, která zde je mrazivě přestárlá. Film má nádherný hororový feeling, který až šokuje množstvím tak úchvatných záběrů starých časů, fotografií, různých zatuchlých pokojů a rozpadajících se věcí. Pokud se pak stane i jakákoliv nedetailně zobrazená vražda v takovém prostředí, omdlíváte blahem a hrůzou zároveň. A právě toto si dokážou vychutnat jenom ti povolaní, fajnšmekři - my, hororoví fanoušci...A ještě něco. Vidět Tichou noc, krvavou noc v té odporné kvalitě, která vypadá jako natočená kamerou za pět korun je slast. (29.07.2011)

"Silent Night, Bloody Night" byl pro mne opravdu nevšedním zážitkem, pořád říkám že staré 60 a 70's horory a je jedno jestli z Ameriky nebo Itálie mají co do sebe a nebylo k tomu třeba ani hektolitrů krve a explicitního násilí. V tomto případě platí i známé rčení, za málo peněz, hodně muziky. Stačí jen poutavý a napínavý příběh (tajemný dům s pohnutou a temnou historií, obyvatelé malého městečka z nichž každý si nese nějaké to děsivé tajemství z minulosti, a jak se ukazuje tak všichni mají nějakou vazbu na dům rodiny Butlerových, a nakonec i šílený zabiják-maniak), ponurá a děsivá atmosféra, spolu s některými doslova hrůzostrašnými okamžiky (rozsekání sekerou na posteli, líbila se mi ale i stylově natočená děsivá retro část-podle mě vrchol filmu, s mentálně chorými pacienty jako zombíky, odehrávající se ve 30 letech, a střídání černobílých a barevných scén, ty filmu také hodně pomohly a prospěly) a nakonec i docela nečekané rozuzlení. Většina scén z filmu se odehrávala ve tmě, jen s mizerným nasvícením, ale atmosféra by se dala krájet, hodně k tomu napomohl i styl jakým byl film odvyprávěn a samozřejmě i podmanivá hudba. Snímek se dá označit jako proto-slasher, dokonce je dokonce ještě o něco málo starší než vánoční klasika "Black Christmas", která definovala tento subžánr. ps: Někteří tu mluví o kvalitě obrazu (zrnitý a tečkovaný obraz, nějaký ten šum, něco ve stylu grindhouse filmů), mě naopak vůbec nevadil, časem si člověk zvykl, ale hlavně mi zde tak nějak sedl, filmu určitě prospěl, už jen z toho důvodu, že dal filmu takový nostalgický nádech (v němž se celý film nese). Není to klasika, film je i nadále především u nás, málo znám, ale jak se píše na přebalu českého dvd (Filmag-Řiťka video), jde opravdu o polozapomenutý hororový klenot, a s tím já souhlasím, mnoho mladších filmařů, nejen z tohoto filmu, čerpalo inspiraci pro své nejlepší kousky. Takovéto filmy se dnes už prostě netočí. (26.09.2011)

Jůůůů. Nucený ´´dar´´ od známé, před mnoha lety, páč ho dostala na jakémsi SF conu a až štítivě mi ho pak dala. Haha. Hloupá ženská. Tak jsem si to vzal (vyhoditi to přec mohu vždycky, no ne?) a nahodil, a i když se nejedná zrovna o vrcholné dílo, jest silně atmospherické. A zrovna na vánoce to fakt stojí za to. Jo a ty tajemné telefonáty jsou asi vrcholem fimu. Holt, neznámý film ještě nutně neznamená, k ničemu. Asi tak. Special quest star...Patrick O´Neal z Cohenovy Nádivky aka Pěny aka The Stuff. Též důrazně, doporučuji! Pobude si zde sice tak dlouho, jako semeno na klitorisu vnadné děvky, ale je tady. A to se počítá. I když zhyne dosti drsným způsobem. Dobře mu tak. Měl chrnět v motelu i s tou babou. (09.12.2020)

Ztrácí se stopy skrze chlad střepů sněhových, pulzující horkost krve, chladnou těla co žila ještě prve, ticho protíná zlověstný smích. Byl už pokročilý večer, vyhladovělý žaludek zaplňovala asijská polévka, jejíž složení mě v danou chvíli znepokojovalo víc, než kdejaký horor a v přehrávači se pomalu roztáčela Silent Night, Bloody Night. Pohnutá historie starého sídla umocněná podivínskostí malého města a zašlými charaktery jeho obyvatel, uprchlý maniak, ponuré počasí a pomalu se snášející noc. Toť náležité ingredience, které přetavil Theodore Gershuny do (dnes už nanejvýš oldschoolově) atmosférického hororu syceného konstantní porcí napětí při vší poutavosti klasických časů strašidelného řemesla. Vše je podpořeno skličujícím, démonicky prostým hudebním doprovodem Gershona Kingsleyho a mile podivínskou roličkou hororového klasika Johna Carradinea. Navíc vše ještě koření lehce avantgardní, groteskně bizardní pohledy do minulosti, které příjemně doplňují slušně napsaný příběh (vyvedený v celkem překvapivou pointu). Ten však (pro mě) přeci jen poněkud otupovaly nepřístupné, chladné charaktery jednotlivých postav, trochu unylý začátek a přiznejme si, že v případě téhle nahrávky se na její obrazové kvalitě zub času značně podepsal. Rozhodně jí však neubral nic ze znepokojivého, nitro škádlícího kouzla, svébytné temné osobitosti a upřímné strašidelnosti. Trochu neprávem pozapomenutý kousek. [7/10] (31.10.2008)