Summerland

V polovině 70. let žije samotářská spisovatelka Alice Lambová (Gemma Arterton) u moře v malém městečku v Kentu, kde je šikanována místními dětmi a vnímána jako čarodějnice. Během druhé světové války jí byla v rámci válečného úsilí svěřena péče o mladého chlapce Franka, který přišel z Londýna, kde to není bezpečné. Ačkoli Alice se o něj nechce starat, protože se obává, že by to narušilo její práci. (03.09.2020)

Další film s anglickou (ne)válečnou tematikou si našel mou pozornost. Tentokrát je příběh zasazen do malého venkovského městečka Kent, ve kterém hledají londýnské děti únik u cizích rodin před bombardováním. Na samotě žije soběstačná a hrdá žena, kterou však mají místní za čarodějnici a podivínku. Nedopatřením je do její péče svěřen malý chlapec, který nejen, že odkrývá její tajemství, ale nachází i její lidskost. Film je až moc idylický a zachycuje spíš kouzlo dětství v těžkých dobách než skutečnou realitu. Zajímavě zpracované LGBT téma. (28.03.2021)

Gemma Arterton byla vždycky krásná v poněkud blbějších filmech. Teď byla v dobrém filmu a krásná nebyla ani za mák, leč výborná ano. Tohle válečné téma bez vojenských akcí si zfilmování plně zasloužilo v hezkých exteriérech, což se stalo a bylo výmluvným svědectvím o životě, až dojemným. Čtyři hvězdičky to určitě jistí. (21.10.2020)

Milá podívaná z domácí fronty, které velí Gemma Arterton jako zatrpklá Alice. Zejména začátek, kdy si čarodějnice Alice škodolibě kupuje čokoládu, je zábavný. Pak si ji ale Frank svými dotazy docela omotá kolem prstu a děj se sune trochu jiným směrem. Zejména pak k romanci, a pak už je to všechno kapku jasné. Líbila se mi podzápletka se vznášejícími se ostrovy (ostatně loni se myslím takto u Anglie "vznášela" loď). Naprosto zbytečná mi přišla postava Edie a celé to rámování děje 70. léty. Přiznávám, nemám ráda Penelope Wilton. Ale vzhledem k tomu, že válečná Anglie je moje oblíbená a Gugu Mbatha-Raw je k radosti úplně kdekoli, kde ji vidím, tak jsem nakonec spokojená. (07.11.2021)

Kdo čte mé komenty ví, že spíše než bílé písečné pláže s palmovými háji mám rád jiné pobřežní lokace. Pláže Severního moře, pláže studeného Baltu, Hebridy... Místa, kde svůj věčný boj svádí odvěká síla moře s tvrdou vzdorující pevninou. Místa, kde na vyvýšených místech stojí osamělé majáky omývané slanou vodou za chorálu křiků racků... Kent je z dalších takových úžasných míst a tak když jsem zjistil, že se film odehrává tam, byl jsem nadšen. Příběh z válečných let, to je také můj šálek Earl Greye. Miluji Anglii a nádherná Gemma v hlavní roli, to už byla taková třešnička na dortu  Summerlandu. Příběh je to krásný, citlivě natočený a z těch lokací vám půjde hlava a hlavně oči kolem. Že je hlavní hrdinka lesbička mi nevadilo, naopak to pro příběh bylo důležité, což chápu. Byť má dnes člověk dojem, že bez toho už asi film  natočit nejde. Ale budiž. Ve filmu bylo pár nepravděpodobných míst, třeba když Frank vypráví Alici, že jeho tátat je v RAF a létá s novým modrým letounem Lockheed Ventura, že mu to psal v dopise... Mno nevím, ale tohle by asi cenzor nepustil. Ještě mohl připsat číslo squadrony, lokaci základny, velícího důstojníka a počet letadel v bojovém stavu... Ale to mi až tak nevadilo. Teď budu možná někomu připadat zlý, nebo dokonce jako rasista. Jestli ano, přečtěte si nějaké mé komenty, kde v hlavní roli hráli Afroameričané, nebo byly filmy přímo o nich např. Letci z Tuskegee, Red Tails atd... Ne. Nejsem rasista. Ale proč do dnešních filmů pojednávajícíh o dobách, kdy v Anglii zakopnout o Afroangličany, nebo Afroameričany bylo mnohem složitější než dnes v centru Londýna se pořád cpe ta rasová vyváženost? Proč musí Alice být zamilovaná do Afroangličanky? V Kentu třicátých let? A ono tam toho bylo více, i v záběrech z vybombardovaného Londýna tam běhají vojáci tmavé barvy pleti... V obchodě chce čokoládu holčička z Indie či Pakistánu... Prostě za mně je to zbytečné. Proč se to tam pořád cpe? My víme, že existují lidé jiné barvy pleti. Jsou stejní jako my, nikdo je nezesměšňuje, nedehonestuje, nepovažuje za méněcenné, ale tímhle cpaním herců všech barev do málo uvěřitelných rolí a období, prostě za chvilku z normálních lidí někdo rasistu udělá... Strašně mi to štve. Filmy jsou teď zamořeny touto rsovou vyvářeností a zejména ty pojednávajícíh o starších časech, kdy některé země rasistické byly, nebo tam žilo převážně původní (bílé) obyvatelstvo by to měly respektovat. Zbytečně to pak takovémuto krásnému filmu ubírá na uvěřitelnosti, protože jestli to splňuje nějaké přiblblé kvóty mne jako diváka nezajímá... Dávám tedy jen za tři oblaky ve tvaru Doverského hradu. * * * (09.03.2023)