Podozriví

Toužím po prequelu Keyser Begins! Atmosférická pecka, kde Singer s Ottmanem vytáčí napětí na maximum, je pro mě zhmotněním filmové dokonalosti a na šokující pointě rozhodně nestojí. Věřte mi, já to viděl nejmíň 15x, což mě staví, co se týká znalosti aktivit Keysera S., minimálně na úroveň výrobce porcelánu pana Kobayashiho.. „Jak chcete střelit ďábla do zad, agente Kujane, co kdybych minul..?" (29.08.2008)

(1001) -"The man with the plan." Je to cool asi jako historka u táboráku, hned po pointě vám možná letí hlavou "pane jo", ale jakmile nad tím chviličku přemýšlíte, tak vůbec nic nemá pevné obrysy, fikční svět nedává smysl a vůbec je to celé pryč jak pára nad hrncem. Podle mě je problém v tom, že Bryan Singer je nejvíc nejpřeceňovanější zmetek, teda pardon, režisér, na kterého si zrovna teď můžu vzpomenout a taky do té doby, než to budu prohlašovat o někom jiném. Té jednoduché historce, která nemá žádnou jinou kvalitu než tu coolovost, nedokáže dát 1) reálné základy 2) jakékoliv vztahy mezi postavami 3) přesah. Film působí strašně zastarale a tak moc se soustředí na tu jednu jedinou věc, že úplně zapomíná připravit nějakou jinou falešnou zajímavou věc, která by odváděla divákovu pozornost (ne)správným směrem a jaksi dodala filmu, který je jinak jenom o nápadu, abych tak řekla, obsah. P. S.: Podobně mainstreamové cool filmy, které to dělají správně, jsou podle mě například Dokonalý trik nebo i ta Americká krása, ať neodbíhám daleko; zkuste si ty filmy porovnat a hned je ještě asi tak tisíckrát víc vidět, že Obvyklí podezřelí jsou prostě o ničem. (20.01.2019)

Tento film byl nejspíš příliš složitý na to, abych jej jednoduše pochopila ve značně pozdní vysílací době za pokročilého stadia mé ospalosti. Nicméně i v tomto, ne zcela čerstvém stavu, jsem zaznamenala jeho vysoké kvality. Výborná herecká parta, zapeklitá zápletka a rázně hláškující scénář. V postavách a jejich návaznosti a údělu jsem se sice docela ztrácela, ale i tak jsem byla zaujata jejich propracovanými charaktery. Bohužel jsem díky informativnímu popisu filmu na našem digitálním přijímači přišla o závěrečnou pointu, neboť ta byla v tomto popisu ledabyle vyzrazena. Zdařilý krimi thriller, který mi však až na vrcholových 90% přijde mírně nadhodnocen. (03.09.2010)

Taková zajímavá šachová partie. Rozhodnete se věží sebrat soupeři střelce, ale ten je už blokovaný dámou. Zaútočíte na střelce tedy i koněm, přece jen nechcete o věž přijít. Protihráč ale nasadí na ochranu střelce další svou figurku a uprostřed pole se najednou vytvoří velká vzájemná blokáda. Všechno se stále víc a víc komplikuje, každý tah může rozhodnout o vítězi... Rozhodnete se zaútočit a najednou zjistíte, že jste v zadní části pole dostali šach mat. Celý ten boj kolem střelce byl jen důmyslným prostředkem na odvedení vaší pozornosti od hlavní pointy nepřítelova plánu. Podíváte se na celou hru znovu a najednou všechny tyhle drobnůstky vidíte. Vyjádřeno trochu metaforicky, ale přesně takový tenhle film je. Dodatek 7. srpna 2011: Čím častěji tento film vidím, tím více se mi líbí. Napoprvé se v ději ztrácite, napodruhé si užíváte onen "nový pohled" na celou zápletku, napotřetí začínáte znovu uvažovat, co se vlastně ve skutečnosti stalo. Podobně mnohovrstevný scénář je pro kriminálku něčím ojedinělým až geniálním a Keyser Soze pro mě, podobně jako pro miliony lidí na světě, ztělesňuje jednoho z nejlepších záporáků v dějinách filmu. (26.05.2007)

Výborná dedektýfka, s dnes už bohužel až příliš profláknutou pointou...smutné, ale vzhledem k tomu, že to značí obrovskou diváckou popularitu, zasloužené. Velká dávka přidané hodnoty a známka kvality tkví v tom, že narozdíl třeba od Šestého Smyslu, se na Usual Suspects dá dívat znovu a znovu, i když už to všechno víte a znáte. Dvorní skladatel John Ottman se taky nedrží nijak zpátky, takže vážení přátelé, připravte se na pořádnou jízdu. 90% (29.05.2006)