Invaze lupičů těl

Temné, znepokojivé a depresivní. A po pravdě řečeno, ani konec mě moc neuklidnil. Vedle neskutečné atmosféry, která houstne po solidně velkých kapkách, mi je celkem fuk, jakou krizi západního bílého muže Jack Finney prožíval, když knížku psal. Protože tento příběh mě vzal, hodil do ždímačky a 80 minut ze mě ždímal a ždímal veškerý dobrý pocit, náladu, radost i emoce. A když mě nakonec vyplivl zpět, chtělo to dvě cigára na balkoně, než jsem se dostal k psaní tohoto komentáře. Ano, zapůsobilo to na mě. Jasně, samotný úvod je lehce naivní, druhá polovina je spíš nervy drásající akce než hrůza a tajemno, ale určité konkrétní děsivé scény podbarvené jednoduchou, ale sugestivní hudbou dopadají jako rány kladivem na kovadlinu. Nakonec, u kolika filmů z 50. let se vám stane, že byste cítili příjemné mrazení v zádech snad polovinu filmu? Já vím o jen jednom. O tomhle. (28.03.2014)

Další z řady starých klasik, které jsou sice nesporně kvalitní, ale na druhou stranu dnes již nepůsobí tak, jako v době svého vzniku a sem tam trochu nudí. Invaze lupičů těl ale není úplně exemplární případ: některé momenty jsou mrazivé i pro diváka 21. století, a na rozdíl od většiny tehdejšího sci-fi to nepůsobí naivně ani stupidně. Ocenit musím také otevřený konec a inovativní záběry (např. pohled z očí do očí ke konci filmu - fakt děsivé). A navíc jsem zjistil, kde se inspirovali designeři vajec z o čtvrt století staršího Vetřelce. (28.08.2015)

║Rozpočet $417,000║ V jednoduchosti je niekedy fakt krása, takmer celá atmosféra filmu postavená len na výkone hercov, ďalej na minime "účelových" trikov pozostavených len z tej trošku kreatívnejšej ručnej práce, sem tam naháňačky, akcia,... proste staré dobré časy. /80%/ (17.08.2009)

Poctivá záležitost, které možná čas ubral na děsivosti, ale rozhodně ne na kvalitě. V podstatě jedinou výtku mám k logice závěru snímku, kdy (spoiler) se Bennelova přítelkyně promění, ačkoli lusk s tou mimozemskou kytkou nikde poblíž neleží. Tam dostává smysl celého vyznění trochu na prdel. Jinak je atmosféra parádně noirová (vč. nezbytného voiceoveru) a děj sype od začátku až do konce. Jde vidět, že v rukou zručného řemeslníka se může i handicap padesátých let, kdy paranoia studené války dávala vzniknout hrozným paskvilům, proměnit v ryzí zlato. (28.11.2011)

Kupodivu mi to nepřišlo tak zastaralé, jak bych u 66 let starého filmu tohoto ražení čekal, a především zpočátku se to jeví jako nádherně braková věc, která může v mnohém příjemně překvapit. Nejpozději někdy v 59. minutě, kdy jedna z postav začne vysvětlovat celou tu směšnou zápletku s vesmírnými semeny a tím, že cílem vlastně je vymítit ze světa emoce, už mé nadšení poněkud opadlo, a mé zklamání z toho divného vysvětlení nakonec jen umocnil relativně otevřený závěr, který obecně u filmů nemám rád (a dnes by k tomu zaručeně natočili minimálně 2-3 sequely, protože ten závěr k nim vyloženě vybízí). Na Danu Wynter se zde ovšem kouká příjemně a těch 80 minut uteče relativně rychle, takže něco do sebe to má i dnes. (23.09.2022)