Snehulienka a sedem trpaslíkov

Sněhurka a sedm trpaslíků z roku 1937 je……. Prosím? Jakýže je to rok?.... No jak říkám, rok 1937. To se ani nechce věřit že? Tato kreslená pohádka ještě pamatuje odchod na věčnost našeho 1. prezidenta T. G. Masaryka. Šla hned v patách myšáku Mickeymu, aby ukázala světu, že animovaný film může být i celovečerní film aniž byste se u něho nudili. Podařilo se. Svět žasl. Volná adaptace klasické pohádky bratří Grimmů doplněná skvělou hudbou a dokonalou animací zasáhla téměř každého. Animace byla na takové úrovni, že nebyla mnoho desítek let překonána a až do nástupu počítačové grafiky a moderních programů zajistila Disneymu téměř monopol ve svém oboru. Oscar za filmové novátorství přišel zcela po právu. A svět nepřestal žasnout dodnes, protože pohádka je to v pravdě nadčasová. Má myšlenku a příběh výchovného charakteru, který je velmi citlivě a nenásilně zakomponován do děje. V dětské podobě se zde setkáváme s klasickým soubojem dobra a zla, který je rozveden pomocí lidských pocitů a povahových charakterů. Najdeme tu tak strach, tajemno, přátelství, soucit, touhu po bohatství, lenost, lež a podvod, vtip, krásu a mnoho dalšího. V první řadě pak lásku a závist jako symboly dobra a zla. Vnímání všech citů a vlastností je umocněno geniální hudbou, která již sama o sobě dokáže navodit potřebnou atmosféru, čehož film velmi pozitivně využívá. Mám doma klavírní partituru filmového soundtracku ve francouzském vydání z První republiky. Časem je již hodně sešlá a potrhaná. Hudba ale zůstává stále svěží a krásná, stejně jako film. I v dnešní přetechnizované době má pohádka stále co nabídnout. Moderní animované filmy, kterých vzniká v poslední době ohromné množství, jsou často sezónní záležitostí čistě konzumního charakteru. To se u Sněhurky díky výše vypsaným pozitivům nemohlo a nemůže nikdy stát. Je to film patřící k mému dětství stejně jako k dětství mnoha generací přede mnou a věřím, že i generací které přijdou po nás. Sněhurka a sedm trpaslíků je legenda a legendou zůstane. Zrcadlo, zrcadlo řekni mi, která kreslená pohádka je na světě nejkrásnější? Jsi to ty, Sněhurko. Bylas a navždy zůstaneš. (24.10.2010)

Jeden z nejpěknějších animovaných filmů (těch), které jsem měl tu možnost vidět. Dodnes si pamatuji, když otec pořídil domů video, tak tahle Sněhurka byla jedním z prvních filmů na VHS, které jsme si na něm pouštěli. Slušná animace, vtipné momenty s trpaslíky i nezapomenutelná kouzelná atmosféra – přesně to se mi hned vybavilo, když tuto verzi Sněhurky dávali nedávno v TV… (31.12.2018)

Vůbec první celovečerní animák, a hned takový vybroušený diamant. Klasický pohádkový příběh v tak zábavném, nápaditém a působivém převedení, že všechny ostatní verze by si ve vzájemném porovnání ani neškrtly. Sice jednodušší, ale nesmírně půvabná animace, skvělá hudba a maximálně sympatičtí trpaslíci, jejichž figurky museli ve 40. letech zdobit noční stoleček snad každého dítěte. Pro mladší publikum i dnes naprosto ideální podívaná. 90% (18.04.2013)

Je pozoruhodné, že takhle starý film dokázal v rámci pohádek Disney překonat snad jen jednou maximálně dvakrát. Přitom je Sněhurka vlastně velice obyčejná pohádka, ze které je však i po letech cítit enormní množství energie a lásky do ní vložené. Kromě toho že se mi film líbil k němu cítím i neskonalý respekt k tomu, co dokázali tvůci ručně v roce 1939 vydupat ze země klasickými animačními metodami. Obdivuhodné jsou zejméná záběry se spoustou pohybujících se postav, z nichž je patrné že si v Diseny Studios svou práci nijak nezjednodušovali. (02.01.2012)

Sněhurka byla jedna z prvních originálních videokazet, co jsme doma měli (možná dokonce úplně první). Po těch 15-16 letech je to hezká nostalgie. Animace je i po takový době pořád skvělá (jako malý dítě jsem rodičům nevěřil, že se jedná o takgle starej film a těžko se tomu věří i dneska). A nemůžu se zbavit pocitu, že inspirací pro Šmudlu byl Harpo Marx :-) (17.02.2010)