Šiesty zmysel

Malý komorný thriller, točiaci sa okolo štyroch utrápených ľudí. Delikátne strašidelný, duchovno romantický, vražedne smutný. Aj pri opakovaných zhliadnutiach v ňom nenájdete scénku, ktorá by nefungovala pre obe tváre schizofrenicky dvojtváreho rozprávania, súviasiaceho so všetko meniacou pointou. Všetko je prefektne alibisticky poistené a je až neuveriteľné, ako presne pri tomto stave dokáže fungovať primárna tvár snímky, vnímaná "panenským" divákom. Šiesty zmysel je najuzatvorenejší a najmenší zo Shyamalanovych filmov - možno práve preto ho mnohí jeho fanúšikovia, vrátane mňa, hodnotia ako o kúsok slabší než Unbreakable a Signs. Ale chyťme sa za srdce: Nie je to rovnaká emocionálna bomba, stojaca na rovnako perfekcionistickom scenári i forme? Azda len hudba Jamesa Newtona Howarda tu ešte nedosahuje toľkej osobitosti a charakterovej zviazanosti s filmom, ako v spomenutých dvoch majstrštykoch. (19.05.2005)

Celou dobu se Šestý smysl tváří jako ničím vyjímečný film, ale pak v posledních sekundách přijde geniální závěr, který dosavadní děj staví na hlavu. Napodruhé je to pak ještě lepší. Jestli jste to ještě někdo neviděl a kdosi vám chce prozradit konec, vemte na něho klacek a žeňte ho od sebe mílovými kroky. (13.04.2003)

Mimořádně propracovaný film, který má hned dva rozměry. Pokud vám někdo nevykecá, jak to celé skončí, a vy se na to díváte, sledujete napínavý horor a do poslední chvíle pořádně netušíte, kam to směřuje. Pak se na to jednou podíváte znova a uvědomujete si, jak to do sebe celé zapadá, jak scény, které na první pohled působí normálně, už předem naznačovaly, jakým směrem se to bude odvíjet. Jenže Šestý smysl není postavený jen na závěrečné pointě, je taky o úplně obyčejných lidech, kteří se ve svém životě potácejí a snaží se mu dát nějaký smysl... skutečně je to jedinečné a vrcholové dílo. Někdo bude tvrdit, že je to možná přeceňovaný film, podle mě je naopak podceňovaný, protože snad žádný horor posledních dvaceti let se Šestému smyslu nevyrovnal. Ať už v jeho napětí, skvělých hereckých výkonech, zajímavému námětu, propracované režii nebo skvělé hudby. A tak jen tiše závidím všem, kteří ještě neznají pointu a hodlají se na něj někdy v budoucnu podívat :-) (26.11.2006)

Jsem jeden z mála, kteří film viděli, aniž by znali pointu, ale bohužel jsem věděl, že tam nějaká bude. Píši bohužel a přitom bych měl děkovat, právě očekávání toho co šokujícího se nakonec má stát bylo důvodem toho, že jsem televizi nevypnul a dychtivě jsem očekával, co si na nás Shyamalan připravil. Věru musím přiznat, že něco takového jsem opravdu ani trochu nečekal, škoda jen, že je to tím, že režisér nedá divákovi příležitost něco podobného si tipnout. Na druhou stranu jsem se ale od diváků snímku doslechl, že Shyamalan naopak pomalu naznačuje to co se má stát, takže pokud uvidím film po druhé, budu mít už jasno a rozhodně jeho práci dokáži ocenit. Nestalo se tak, stále jsem totiž sledovat jeden a ten samý přímočarý příběh bez špetky napětí a nějakých vydařenějších lekaček, příběh se mi znovu zdál až moc protahovaný zbytečnými scénami a viděl jsem i několik pasáží, které jsou opravdu natočeny mizerně (nebo spíše z nich režisér nevytěžil vše co mohl). Nebál jsem se, což je nejspíš zapříčiněno tím, že jsem na hororech odchován, přesto mi však neunikla dobrá režijní snaha o mrazivou atmosféru, co snahu, ona se ta atmosféra dokonce podařila, ale bohužel již brzy po vygradování povoluje a pak úplně zmizí jen proto, aby ji režisér musel za okamžik znovu navodit. Divák se tak může cítit jako na horské dráze, kdy má nepříjemný pocit, když jede do kopce, není mu zrovna nejlépe když obrovskou rychlostí sjíždí na malou rovinku, kde si oddechne, ale poté znovu míří vzhůru. Bohužel film není atrakce, takže podobné stavění atmosféry je opravdu spíše otravné než aby snímku pomohlo diváka pořádně udržet napjatého až do samého konce. Už jsem se tu zmínil o přímočarém ději, což je právě ta nejslabší část filmu. Z celkového pohledu to vypadá, jako když autor vymyslel pointu, ke které poté dodal chatrný děj obohacený o pár samostatně - a mnohém lépe - ukončených vedlejších linek. Shyamalan si celé snažení usnadnil ještě větou "Vidíme jen to, co vidět chceme.", na což už správně upozornil uživatel Matty. Právě díky ní nemůžeme režiséra napadnout za řadu nesmyslností, které by se nám jinak k napadání samy podbízely. Stručně a jasně řečeno film Šestý smysl mě absolutně ničím nezaujal, nenašel jsem žádnou silnou stránku, přesto ho však musím ohodnotit tak jak jsem učinil, protože je mi jasné, že vypadá přesně tak jak vypadat má, režisérova vize mi však připadá nezajímavá a dát filmu maximum jen za konec mi připadá hloupé. Zároveň se Shyamalan nedopouští ani nijak zásadních filmařských chyb a herci také hrají dobře. (25.02.2006)

Taky jsem se nechal napálit a rád to přiznávám. Vzhledem k ohlasu jsem hodně očekával a byl jsem dlouho zklamaný. Dobrá duchařská historka, dobře zahraná, dobře natočená. Dobrá. To je ovšem za tři. Nicméně jsem vydržel a odměnou mi byla pointa, která všemu dala nový smysl a která - v tom je ta genialita - byla tolikrát na dosah ruky! Celou dobu kolem ní chodíme, celou dobu jsme jí přímo fackováni po obličeji a stejně nás to nenapadne. Nebo aspoň mě. ;-) Nad tak mistrovskou ukázkou manipulace s divákem by jistě zaplesal i Alfred Hitchcock (doufám, že mu to v pekle promítli). A ještě něco: pokud máte tyhle šokující pointy rádi, doporučuji přečíst si povídky mého oblíbeného Roalda Dahla, ty jsou často založeny právě na tomhle principu. 100 % (25.02.2005)