Ja, Victor

Film Já, Simon (Love, Simon) si mě před čtyřmi lety získal nejen svou tématikou o homosexualitě a coming outu, ale i tématem přátelství, přijetí sebe sama i ostatních takovými, jakými jsou, a samozřejmě příjemným pozitivním laděním. S radostí jsem si pak přečetla předlohu, která byla malinko jiná, ale stejně dobrá. Nyní došlo na vznik zcela nového seriálu ze stejného světa/stejné školy, odkud pochází Simon. Tématika je samozřejmě podobná, ale jde o zcela nový příběh a nové postavy. Nevěděla jsem tak úplně, do čeho jdu, ale věřila jsem, že by snad mohlo jít o kvalitní seriál, který uspokojí všechny fanoušky Simona či příběhů Becky Albertalli. Nutno říct, že prvních pár dílů mě ještě zcela nepřesvědčilo a čekala jsem, co se z toho vyklube. Ale docela rychle se ukázalo, že v rámci „young adult“ žánru jde o kvalitně napsaný seriál, ve kterém se postupně seznamujeme s postavami, sledujeme, jak se proplétají jejich osudy, a díky dobře vykresleným charakterům, které naštěstí nejsou ani ploché ani stereotypní, si můžeme užívat jejich interakce a chování, a později s nimi i soucítit. Takto by to mělo vypadat. Dobře napsané postavy jsou dle mého názoru základ a líbilo se mi, jak se v seriálu jejich poznávání dávkuje a pomaloučku objevujeme, co jsou zač a z jakého prostředí pocházejí. Oproti filmu Já, Simon jsou tentokrát do příběhu víc zahrnuté nejen dospívající postavy středoškoláků, ale i jejich rodiče, což je jenom dobře. Příběh je tak víc komplexní. A když v seriálu došlo na 8. díl, kde se dokonce dostaneme za hranice Atlanty a střední školy, a přijde i drobné překvapení, už si mě seriál získal plně. Popravdě moc nechápu, že někteří seriál hodnotí jako kýč nebo klišé. V rámci žánru a zasazení (svět středoškoláků) mi chování postav přijde uvěřitelné a snadno představitelné i v realitě. Oceňuju i to, že scénář nemá takové ty nešvary průměrných filmů, ve smyslu, že není předvídatelný – zatímco u průměrného filmu/seriálu bychom v určité scéně zcela jasně věděli, co postava řekne nebo udělá, a přesně to by se stalo, tady se scénář naštěstí stereotypům vyhýbá a jednání postav není takto šablonovité. Divácký zážitek je tak mnohem plnější a zábavnější. Nevidím v tom nic prostoduchého ani klišovitého. Snad jen úvodní znělka lehce zavání kýčem a působí trochu „cheesy“, ale to naštěstí není nic určujícího. Po první sérii musím říct, že si mě seriál získal a těším se na pokračování. Myslím, že to má moc dobře našlápnuto a sama jsem zvědavá, kam se to bude vyvíjet dál. /// Aktualizace po zhlédnutí všech tří sérií: Druhá série vytáhla seriál jako celek ještě výše a v podobném duchu to pokračovalo i ve třetí. Zdaleka už nejde jen o seriál o homosexualitě, ale věnuje se celkově mezilidským vztahům (v rodině, mezi partnery, mezi přáteli…) a různorodým lidským problémům. Dokonce se dotkneme třeba i tématu deprese. Seriál a jeho postavy si mě získal natolik, že mi bylo skutečně líto, že skončil. Ale na druhou stranu, oceňuju jeho rozumnou výstavbu bez zbytečného natahování. Příběhový oblouk, který seriál vytvořil, měl rozhodně smysl a působil přirozeně. Završení taktéž fungovalo, i když pocitově byly některé linky v posledním dílu uzavřené možná příliš rychle. Pořád si ale myslím, že je to lepší, než seriál neúměrně natahovat a vymýšlet další sérii – je mi sympatické, když si tvůrci dokážou říct „dost“ a utnout to v tom nejlepším a způsobem, který má smysl. Sdělení posledního dílu bylo hezké a celkově jsem měla radost z vývoje všech postav. Byla zábava je sledovat. Když tak přemýšlím, jediná postava, která nedostala prostor pro vývoj a vlastní linku, byl Victorův mladší bratr. Což je velmi dobrá bilance a u této postavy mi to ani nechybělo. ~(4,4★)~  (01.11.2022) (menej) (viac)