Akira

AKIRA je vygradovaná zběsilá jízda ve futuristické motorce. Na začátku si trochu postěžuji. Myšlenka filmu mi nepřišla příliš dobře promyšlená, respektivě jsem nějakou hlavní myšlenku po shlédnutí filmu ani nedokázal extrahovat. Nic extra originálního. Volání společnosti po novém řádu. Přijde snad s Akirou? Co, nebo kdo je to vlastně Akira? Mytologie je vytvořená, ale není uspokojivě vysvětlená, prostě tohle není Matrix a na rozdíl třeba od Inceptions, zde nenajdeme novou funkční dimenzi (snění jako nový prostor k bytí).... Více než existenciální film je to prostý příběh o přátelství, které je nevyrovnané. Tetsuo je ten slabší jedinec a žárlí na věrného kamaráda Kanedu... V celku banální příběh, ale to nevadí! Teď už budu jenom chválit... Animace je možná vůbec nejlepší s jakou jsem se setkal a to jsem toho neviděl zrovna málo. Modernější anime bývají uhlazenější a barvy čistější a navíc jsou v nových anime nové prvky jakoby z počítačových her (různé odlesky a podobně), ale nové anime ztrácí život a více než vypracovanému obrazu, blíží se k počítačem renderované hře. Něco jako když dokonaleji animovaní Simpsonovci ztratili charisma původních postaviček. Film Akira má úžasné dílčí scény, především jsou vynikající motorkářské honičky a všechny přestřelky. Anime obecně mě baví také z důvodu, že je pro mě studnou nových a neobvyklých hudebních zážitků. Akira v tomto ohledu exceluje. Hudba samotná má pro mě až filozofickou hloubku, je nádherná, smutná a zcela originální. Zvedám ze čtyř na pět... Chtěl bych to vidět v kině (01.08.2011)

Kapánek zklamání. Čekal sem něco bůhvíjak geniálního a to se mi bohužel nedostalo. První půlka je velice zdlouhavá a skoro by se dalo říct, že až vo ničem. Zajímavým prvkem je fakt, že žádný z hlavních hrdinů není žádnej svatoušek a scény bitek mezi gangy sou podány dost realisticky. Počínaje Tetsuovým útěkem z nemocnice a masakrem v baru se ovšem film přeorientuje na velice těžko definovatelný žánr, je zde spousta vizuálních vychytávek, který japonci přece jen uměj a finální pasáž na stadionu se nakonec přece jen dá nazvat "geniální". Je to skutečnej vrchol, kterej film zachraňuje. První půlka na slabší 3*, druhá suveréně na 5... P.S. Na podruhé zvedám hodnocení na rovných 5 hvězd. Ten film je geniální. Jen si na to každý musí přijít sám a někomu to holt chvilku trvá. Jsem ale přesvědčemn, že scéna výbuchu Neo Tokia a břinkavé rolničky už si budu pamatovat do koncde života. (20.01.2006)

pri čítaní ospevných hodnotení tu na csfd som sa bavil viac ako na samotnom filme :( ... hudba samozrejme pôsobivá, animácia podobne... ale príbeh je úplne uletený a neuchopiteľný, posolstvo pre mňa neznáme, a dĺžka filmu neprimeraná.... buď je to pre ťažkých intelektuálov, čo ja nie som, alebo tie hviezdičky sa tu nahromadili od ľudí odchovaných na akčných anime seriáloch, čo tak isto nie som.... "Vesmírna odyssea" pre mladšie, akčnejšie ročníky otaku maniakov.... pri takomto vyslovene kultovom filme by som čakal oveľa väčšiu variáciu hodnotení, stádovitosť však asi prevládla (vlastne podobne ako pri spomenutej "Vesmírnej odyssei" :) (25.01.2012)

Kolem roku 88 se muselo v japonsku dít asi něco fakt divného, když paralelně vedle Akiry vznikl např.Tetsuo:Iron Man a určitě pár dalších podobných projektů(mechanicko-biologicko-fyzické transformace, bolestivá a skoro neomezená síla myšlenky...).. Akira není z dnešního pohledu asi zase až takový zázrak- vyniká hlavně promakaným designem, atmosférickou industriální hudbou(!) a efektními efekty. Přiběhově je to zdlouhavé a lehce překombinované. Kresba asi nesedne každému(já mám s tímhle stylem trochu problém).Ve výsledku trochu hůře interpretovatelné ale o žádnou revoluční filosofii tu nezakopnete-Spíš jde o jakousi studii určitých fenoménů, založenou (bez debat) na zkušenostech s japonským LSD.. Že je to ale velkolepá podívaná o tom není sporu. (23.05.2012)

Futurizmus rozmachlených špinavých ulíc ovládajúcich mocnými. Je mimoriadne zaujímavé, akú drsnú hermetickú charakterizáciu sprevádza dej postavy celoplošne a náležite ich rozvíja. Farby sú pútače, ktoré v temnej noci performujú svojvoľne a vlastným "rozprávačským jazykom" nimi pretkávajú. Z akcie sa stáva honba, z neurčitosti mysticizmus a animačne v područí japonských grafikoch Akira evokuje masopudný exotizmus, ktorý inšpiroval k vzniku celého radu akčných filmov. Snáď iba Ghost in the Shell (1995) mu dokáže v takej miere i medzi takou celospoločenskou obľubou výsostne konkurovať. (20.09.2016)