Moja ľavá noha

Když jsem se díval na Moji levou nohu, vzpomněl jsem si na film Záře, co jsem viděl skoro přesně před rokem. A jak jsem tak začal o Záři uvažovat, zjistil jsem, že i když to je pouze rok, nepamatuju si vlastně skoro nic. Vím, že tam byl nějaký geniální pianista, co to měl v životě těžké a že ho hrál fascinujícím způsobem Geoffrey Rush, ale jinak jsem si nevzpomněl na žádnou scénu, co by mi zůstala v hlavě. A uvědomil jsem si, že s Mojí levou nohou to bude podobné. Je to dobře odvedená práce, ale nic, co by se mi opravdu zadřelo pod kůži. Příběh je odveden až příliš realisticky, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že vznikl podle autobiografie, ale přesto musím říct, že dávám přednost snímkům s určitou uměleckou stylizací. Pokud přesto dávám čtyři hvězdičky, je to jednak kvůli bravurnímu výkonu Daniela Day-Lewise a jednak kvůli tomu, že příběh není černobílý a naštěstí nehraje na sentimentální notu - Christy Brown není ukázán jen jako chudák a oběť osudu, ale taky jako pořádně sarkastický a protivný paličák. (02.09.2012)

Tohle je takové to hodnocení, které nechci dát, ale musím, protože bych si potom zase lhal do kapsy. Daniel Day-Lewis je tu, stejně jako ve svých jiných rolích, fantastický a svého prvního Oscara si bezesporu zasloužil. Samotný film je vlastně také skvělý a nemám mu co vytknout. Bohužel už jsem ale zcela unavený z filmů podobného ražení (Skafandr a motýl, Uvnitř tančím, Nedotknutelní), kdy se z vás po celou dobu snaží snímek vymačkat emoce, především pak soucit s postiženým hrdinou. Dějová linka je naneštěstí také málokdy originální a vcelku odhadnutelná. Neboli Moje levá noha je výborný film a rozhodně bych ho všem doporučil, ale já osobně už jsem z podobných filmů znuděný a potřebuju od nich pauzu. 6/10 (14.03.2014)

Doslova neuvěřitelný herecký výhon Daniela Day-Lewise a jeden z nejsilněji působících světových filmů konce 20. století... Podobné filmy: Hlas moře, Skafandr a motýl, Uvnitř tančím, Už zase skáču přes kaluže (18.11.2006)

Day Lewisova herecká metoda, kdy svojí postavou žije i v pauzách mezi natáčením, nese jak se zdá, své ovoce. V tomhle filmu je totiž....neuvěřitelný. Já jsem k hereckým ztvárněním fyzicky indisponovaných lidí vždycky spíše kritický, protože kolikrát se jedná jenom o extatické přehrávání, ale Day Lewis, to je jiná. Svým výkonem smazává hranici mezi herectvím a realitou. (24.08.2003)

Byl bych dal tři, nebýt toho, že jsem si přečetl velmi stručný životopis Christyho Browna. Měl jsem podezření, že scénáristé ten život prošmikali tak, aby z toho vznikl hezký keřík střižený pěkně do oblouku, po němž hladce stečou slzy dojetí. Nečekal jsem nicméně, že ten film vyhezkává skutečný život C.B. až tak bezostyšně. Vzpomněl jsem si, jak jsem četl K. Gotwalda, v jehož sebraných spisech chybí vše mezi Molotovem-Ribbentropem a Barbarossou. Proč asi, že? (13.08.2022)