Woodstock

(Chlapík s hovnocucem má hippe syna na Woodstocku a druhého ve válce o Vietnam ... ) Svědectví doby zpracované s překvapivým pokusem o nadhled. V 3,5 hodiny trvajícím klipu, míchaným s fakty z místa činu, se ukáže v hlavní roli dočasné třídenní město se vším všudy - porody, úmrtí a svatby nepočínaje. Opravdu nebyla na místě žádná kriminalita?? OK ♫ "Going Up the Country " ♪ ♪ ♬ (31.03.2012)

Bezmála 4 hodinový dokument o hipících cvičích jógu, o hipících klouzajících se v blátě, o hipících stojících fronty na telefon, o hipícich a jejich dětech, o hipících a drogách, o hipícíh a hromadě jejich odpadku, ale také, a to především, o fantastické hudbě a atmosféře, kterou už se zcela jistě nikdy nepovede zopakovat. (14.08.2008)

Dokument jsem viděl v nějaké tří a půl hodinové verzi. Před zhlédnutím jsem si myslel, že 3h30minut bude hodně, ale teď už vím, že to až tak úplně neplatí. Pro vykreslení současné situace, nálady, pozitivního smýšlení lidí a hudebního stylu hudebníků byla dlouhá stopáž takřka nutností. Nudu jsem v průběhu sledování nepotkal. Zdejší hudba nebyla úplně mým šálkem kávy, ale rozhodně se nejednalo o hudbu, vůči které bych zaujímal negativní postoj. Něco podobného bych si troufl říct i o hippies. Mě to prostě bavilo. Jednalo se o vůbec nejzajímavější hudbení dokument, jaký jsem zatím viděl. Možná i proto, že tady vlastně ani primárně o hudbu nejde. Spíše se jedná o takovou hromadnou filosofii jedné generace lidí. Lepší 3*. (05.06.2012)

Skvělá hudba, kvalitní mariánka, květina ve vlasech a nějaké to místo pro půl milionu lidí- toť jest vše nezbytné k uspořádání největší a nejpamátnější hudební akce v celé historii. Sám za sebe říkám, že kdybych vlastnil stroj času, tak hned po vypořádání se s Hitlerem bych zamířil s hromadou kamarádů právě na festival hudby a umění ve Woodstocku. Jedinečný dokument, který vás na tři a půl hodiny uvrhne do láskyplné atmosféry květinových dětí a částečně i seznámí s legendami tehdejší hudby, která byla tak krásná a specifická. Plný počet nedávám jen proto, že dlouhá hudební čísla v televizi přeci jen nemají takový účinek jako naživo a jejich drobné ořezání by dle mého nebylo od věci. I když už by to nebyl ten pravý Woodstock. 85% (07.10.2013)

Jako připomínka jedné z nejdůležitějších hudebních události 20. století je to senzační. Má to skvělou atmosféru a výbornou výtvarnou stránku (obraz se zdvojuje, kamera rotuje, klidní interpreti jsou snímáni jako v klubu - světlo, stín, naopak při nářezových záležitostech kamera divoce kmitá). Ale co vám budu povídat, jako film to pro mě bylo ,,přepálené". Viděl jsem verzi, která má tři a půl hodiny a přiznám se, že u posledního Hendrixova sóla už mě slušně bolela hlava a přál jsem si, ať to už skončí. Každopádně ale kus skvělé práce. (17.08.2010)