Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Olověný chléb", natočený podle námětu laureátky státní ceny Aleny Bernáškové, chce ukázat dnešním dětem, jak žily v buržoasním Československu dělnicke děti. Vypráví příběh jedné dětské party z pražské periferie, která pomáhala svým rodičům a sourozencům vyhrát stávku vyhlášenou na protest proti propouštění v Kodymově továrně. Parta se také účastnila slavnosti komunistické mládeže "Rudých letnic", a několik jejích členů bylo raněno při srážce s četníky. Jak ve stávce, tak i při této srážce děti dokázaly, že dobře chápou boj svých otců za právo na práci a že stojí s nimi solidárně. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (23)

ripo

všetky recenzie používateľa

Film „Olověný chléb" zaujímá v československé filmové tvorbě pro děti a mládež zvláštní místo. Je to první politický film pro děti; jsou v něm ukázány poměry za buržoasní republiky a vysvětlena podstata boje dělníků za právo na práci. Těchto problémů se dosavadní filmy pro mládež buď vůbec nedotýkaly, nebo je zjednodušovaly (na př. „Zelená knížka" v režii Josefa Macha, natočená podle dětského románu Václava Řezáče). Autoři filmu vycházeli z konkrétních událostí: vylíčili jednu ze stávek, jimiž se dělníci bránili proti továrníkům, a vylíčili jednu ze srážek dělníků s četníky. Byla to srážka v Radotíně v dubnu 1930 při slavnosti komunistické mládeže „Rudých letnicích", kde výstřely četníků poranily dvě děti a tři komsomolce. Film nechce být ovšem historickým dokumentem této události, ani rekonstrukcí radotínského případu; je volným uměleckým zpracováním fakt, charakteristických pro buržoasní republiku. Velkou pozornost věnovali autoři filmu kresbě prostředí, ve kterém dělnické děti na periferii vyrůstaly; správně zdůraznili pozornost, s jakou komunistická strana pečovala o dorost. — Film „Olověný chléb" nejenže řekne mnoho našim dětem a pionýrům, neboť v něm poznají skutečnost, kterou sami nepřežili a o které již dnes málo slyší, ale dospělým divákům připomene období hospodářské krise, období nezaměstnanosti, stávek a krvavých srážek dělníků s policií v buržoasní republice. ... POZNÁMKY: Alena Bernášková byla za svůj první román „Cesta otevřená" vyznamenána v r. 1951 státní cenou. Druhý její román „Děti velké lásky" byl napsán pro mládež a byl současně zpracován jako filmový námět. — Jiří Sequens je prvním z generace mladých českých režisérů, který přistupuje k filmové práci připraven odborným studiem na sovětské filmové škole VGIK. Prvním jeho dlouhým hraným filmem byl příběh jedné traktoristky „Cesta ke štěstí"(1951). Filmový přehled 16/1954 ()

J R C Pecuchet odpad!

všetky recenzie používateľa

Pro mne absolutně nepochopitelné, jak se v této čistokrevné komunistické agitce mohou oběvit takoví velikáni českého filmu a divadla jako Otomar Krejča st., Miloš Nedbal, Eduard Cupák, Miloš Kopecký, Jiří Sovák (ikdyž jen v piďiroličce exekutora), tehdy začínající Jana Brejchová nebo později velmi uznávaný režisér tzv."Nové vlny" Hynek Bočan. Jedinné, co stojí za povšimnutí je na svou dobu velmi dobře ztvárněná kamera, za kterou stál Vladimír Novotný. ()

Reklama

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Na jednu stranu odstrašující případ manipulace, ať už s divákem či nevědomými dětskými herci, na druhou zase obraz něčeho, co můžeme vidět i v jednadvacátém století. Drak Fabrikancius stále nespí a proto se i v roce 2016 stávkuje za lepší pracovní podmínky, dále se vykořisťuje (korporace stahující z kůže muže, ženy i děti na dálném východě v honbě za svým ziskem) a stále hledá dělník, na kterém ve většině případech stojí každý podnik, své skutečné místo na trhu práce. Velebení sovětských partyzánů a stávková pohotovost, do které se zapojí celá rodina, hlavně děti, do kterých prvorepublikoví četníci rádi stříleli. Za skvělý debut 13tileté Brejchové, jedinou hereckou roli Hynka Bočana a jako vždy precizní režii soudruha Sequense dávám dvě. ()

Gavin87 

všetky recenzie používateľa

"Pamatujte, že rudá barva znamená vydržet až do konce." Tak taková oduševnělá a vyzrálá poselství si vzájemně předávala dítka školou povinná a často i bosá... být o něco málo naivnější, rovněž bych snil o chvíli, kdy by mou nenávist vůči buržoasnímu masarykovskému československu chlácholila jen rudá barva pionýrského šátku, který by mi na krku vázal osobně James Dean východního střihu - Vilém Besser. Nežil jsem v meziválečné době coby dělnické dítě, takže nemohu posoudit míru tendenčnosti a demagogie tohoto filmu. Dobrý Miloš Nedbal jakožto průmyslník a vykořisťovatel. Hudba Jiřího Šusta je nezvykle dramatická a Jiří Sequens se držel svého standardu. Prvorepublikový milovník František Vnouček si opět zahrál "záporáka". Zajímavý pohled je na Miloše Kopeckého a mladičkou Janu Brejchovou. ()

Zaujímavosti (4)

  • Jediný film, ve kterém hrál režisér Hynek Bočan. (M.B)
  • Jana Brejchová mala 13 rokov a chodila ešte na základnú školu, keď si ju do filmu vybral Ladislav Helge, vtedy asistent režiséra Jiřího Sequens. (Raccoon.city)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na viacerých miestach Prahy. (dyfur)

Reklama

Reklama