Reklama

Reklama

Kronika žhavého léta

Československo, 1972, 168 min

Predloha:

Václav Řezáč (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hrajú:

Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (36)

Master19 

všetky recenzie používateľa

Doplnění hlavičky: film trvá minimálně 170 minut a krom zmiňovaných zde hrají i např. Bohuš Záhorský, Míla Myslíková, Otto Lackovič, Václav Lohniský, Josef Bláha, Květa Fialová, Martin Růžek... a hlavně Josef Vinklář (toho nejzlobivějšího pána). Není vůbec pochyb o co jde. Každý charakter má jasné kontury a je hned čitelný podle okřídleného "šaty dělají člověka". Takže když hrabivý feudál v rukavičkách diskutuje se soudruhem v umolousaném saku a povolené kravatě je úplně jasné, kdo je tu pro lidi a kdo ne. V podstatě se jedná o souvislé hromadění špíny na všechny, kteří brání rozorání mezí a znárodnění fabriky. Film poté vrcholí projevem "právě jsem se vrátil z hradu...", po němž zavládne všeobecné (až na vyjímky) nadšení ze světlých zítřků. Jde o ohavnou vymývárnu, na kterou je dobré se podívat jen z historických důvodů. Mrazí z víceméně nenápadné propagandy. Některé scény jsou pak opravdu strašné - např. přestřelka esenbáka s živly ala Rambo, nebo dialog živnostníka automechanika s partajníkem: "- Půjdu do Prahy a zařídím si tam dílnu, tam uživím i pět - šest lidí..."; "- Nebo spíš oni tebe, že?" ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Tak jsem po nějaké době zase dostal chuť budovat socialistickou vlast a konečně jsem se dokopal k tomuhle opusu, který už jsem měl dlouho na seznamu, ale odrazovala mě od toho hlavně ta šílená délka. Je fakt, že když už je film takhle dlouhej, tak to chce hlavně zručnýho režiséra kterej to celý udrží pohromadě, aby se to celý nerozpadlo a takovým režisérem bezesporu Sequens určitě je. Nicméně i tak se to místy dost táhne a i když oceňuji, že postavy tu nejsou úplně černobílé, jak to bývá v podobných spektáklech zvykem, tak pořád platí, že ta bezbřehá a naivní padesátková propaganda mě baví víc než ta unylá sedmdesátková, ale tady se jedná aspoň o slušný filmařský řemeslo a tak si to aspoň to průměrné hodnocení zaslouží.50% ()

Reklama

Kozlowski8 

všetky recenzie používateľa

Příběh ze severočeského pohraničí v poválečné době, která se vyznačovala nástupem komunistů a s tím spojeným procesem znárodňování. Snímek, obsáhlý nejenom svojí stopáží, avšak i dějově a množstvím postav. Film je poplatný době svého vzniku, avšak s tím nemám problém. U podobně zaměřených filmů z této doby je to očekávané. Jen některá gesta a výrazy v dialozích nemusely působit tak upjatě a afektovaně. To se dá říct i o projevech některých herců, např. Petra Haničince, u něhož mi připadá, že hraje všechny své postavy absolutně stejně upjatě. Nejvíce se mi líbily pánové Vinklář a Bláha, paní Budínová a Vránová, která byla navíc v době natáčení filmu velice přitažlivou ženou. 55%. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Tak nevím, jestli jsem se omylem nedívala na jiný film, nežli někteří kolegové. Já viděla velmi dobré drama z těsně poválečné doby, oni komunistickou agitku. Jeden čestný komunista v podání Haničince měl protipól ve slizkém komunistickém parchantovi v podání Vinkláře. Zkrátka Sequens zachytil lidi poctivé i darebáky. Většina herců podala výborné výkony, za výjimky lze označit jako vždy trapně svazácky rozjásanou a vlezle milou Renátu Doleželovou. Jejím partnerem ve zbroji herecké šmíry se jako obvykle stal Miloš Willig. Pro milovníky absurdního humoru může být přitažlivý jeho tréning na etudu umírání v majoru Zemanovi. Ale jinak filmu nemůžu nic vytknout, ani stopáž, která skutečně nevypadá k divákovi milosrdně, leč film i při ní nenudí. ()

pipapa 

všetky recenzie používateľa

Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět  nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()

Galéria (22)

Zaujímavosti (3)

  • Film vznikl k příležitosti 25. výročí Vítězného února. (Xell)
  • Film bol natáčaný v Kadani, Dolnej Smržovke, Vysokom Chlumci a na zámku v Krči. (dyfur)
  • Točilo se také na Měděnci, Horní Halži a Mýtince v Krušnohoří. (Frontie)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené