Kolik slov stačí lásce?

Všechny tři povídky jsou povedené a ukazují, že láska si vystačí s minimem slov - viz chaplinovský vztah Bróďy a africké holčičky, kteří si vzájemně nerozumějí ani slovo, a také Hlaváčová a její nápadník mim. Velmi dobrý hudební doprovod a plejáda výborných herců = další nedoceněný snímek naší kinematografie. (04.02.2022)

Nenáročný trochu poeticky ztvárněný cyklus tří povídek, kde se prolínají některé postavy. Osobně mne zaujal nejvíce první a poslední, druhý mi tak zajímavý nepřišel, navíc by dnes byl označen za rasistický. Potěší hodně záběrů z dobové Prahy 60. let a hudba prolínající se celou trilogií. Hodnocení: 55 % (16.01.2021)

Pokud budeme hledat oddechový film, v němž je dějová linka víceméně postavena na jedné situaci, kterou následně rozvíjí, pak vás Kolik slov stačí k lásce může uspokojit. Osobně bych se klonil k termínu vzdáleně propojených miniatur, kterým dnešní digitálně akční publikum těžko porozumí. Je možná diskutabilní zařazení L. Fialky do příběhu Zaza, ale hodnotím to jako rozhodně neotřelý pokus. A navíc, pro obyvatele Prahy jedinečná možnost se podívat, jak naše velkoměsto vypadalo na začátku 60. let. (31.03.2011)

První povídka o taxikáři (Menšík) neni špatná a celkem svižně to uběhne a i když je to celkem o ničem, tak se rád koukám na Tatru 603. Druhá povídka je o jednom ožralovi (Brodský), kterej si přes noc vezme k sobě domu 5-ti letou holku z Afriky a postará se o ní. Takový téma mě zkrátka moc nebere, takže jsem se akorát nudil. A poslední povídka je o nějakym divnym mimovi, kterej pořád jezdí na kole a čumí jako debil. Částečně to zachraňuje Kopecký a jeho hláška "Život je krátký, alkoholu je mnoho.". Jinak jednotlivý povídky jsou spolu sice částečně propojený, ale jenom minimálně, takže se dá ohodnotit každá zvlášť... první - ***, druhá - *, třetí - ** Celkově dávám 2 hvězdičky. 40% (17.10.2008)

Odpočinkový povídkový snímek o běžných starostech a strastech obyčejných lidí. Příběhy, které by se i mohly klidně stát. A tak nějak ukazuje neuspěchanou dobu, která by se dnes naopak už stát nemohla. Povídky doprovází příjemná hudba své doby, která umocňuje atmosféru. Každá povídka je jiná a přesto mají něco společného. Pohled na život takový, jaký je. Dokonce jsou si v určitých detailech navzájem propojené, ale ty tu prozrazovat nebudu. Z historického hlediska jsou tu vynikající záběry Prahy. Vznikla tak zároveň ukázka, jak naše hlavní město vypadalo v 60. letech 20. století. A to rozhodně stojí za zhlédnutí. (21.11.2013)