Hořký podzim s vůní manga

Dilí, Paříž, Praha a... Zlín, tedy Gottwaldov. Prapodivné vyprávění, které se tváří jako velkofilm. Jde ale ve výsledku jen o takové psychologické dramátko o krizi středního věku a honbě za kariérou. Do toho je měrou vrchovatou přimíchána exotika v podobě zahraničních exteriérů a indických herců. Divák musí přistoupit na spoustu obezliček, třeba na to, že úplně všichni na Zemi mluví česky. Navrch nesympatická Jana Šulcová, kterou ovšem tentokrát hravě přebíjí její superprotivný právník manžel. Část probíhá v ich formě, pak do toho klasika a navrch komentované pasáže o Nehrúovi. Celé tedy takové zmatlané a příšerně utahané. Nejvíc potěšil Marek Vašut, himalájské exteriéry a samozřejmě záběry z 1. segmentu. (30.11.2016)

Já jsem myslel, že to bude celé někde v horách a ne jen kousek. Takže mohu jen konstatovat, že jsem skoro dvě hodiny civěl na psychostudii podánu formou, kterou nenávidím. Zpomalené záběry, jako že její sny, tak to fakt nedávám. Navíc je to o postavě, která je mi naprosto ukradená. Celý film mne jen nudil, a nenašel jsem jediný okamžik, kdy bych zbystřil pozornost. A tak volám po vzoru Cimrmanů, Nehru, nehru. (03.09.2016)

Herci ani filmaři to při natáčení v Indii asi neměli moc jednoduché, třeba to natáčení v horách muselo být docela těžké pro všechny. Ale přesto od filmu čekám také nějaký příběh. Sice ta životopisná - a často vcelku nezajímavá - data o Nehrúovi jsou občas podána ne až tak obvyklým způsobem, ale nějak z toho za celou dobu není jasné, čím je ten Nehrú vlastně tak zajímavý. Navíc workoholička v podání Šulcové (sexy symbol?ale no tak!) mi ani nebyla nějak sympatická, přišla mi taková bezkrevná, zapálená jen pro práci (až si člověk říká, kdy stihla porodit a vychovat holčičku?), docela se dá pochopit, že její manžel si našel někoho jiného, když manželku neměl celé týdny a měsíce doma. A od toho "zvratu" v 50. minutě to jde, co se týče postav, zcela do kopru, nějaké charaktery? Jen plakáty. Pak i ty filozofické citáty s rádoby přesahem mají na mne zcela opačný účinek.A ani se do toho nepovedlo dostat nějakou indickou mystiku... Je zřejmé, že komunisti se přísně vyvarovali i jakékoliv zmínky o náboženství. Což je asi tak samé jako natočit životopis papeže, aniž by ho aspoň jednou bylo vidět v kostele nebo se modlit. --- Mimochodem, co se z filmu dozvíte o Nehrúovi? Žil a psal básně mezi škorpiony, rád cestoval a jendou zachránil bratrance při pádu v horách, byl ve vězení (neřekne se proč), měl manželku, cestoval po Evropě - po Švýcarsku, ve Španělsku zažil nástup Francovy vlády, nějak byl zapojen do Mnichovské dohody... (12.07.2011)

Tohle musel být na svoji dobu dost drahý film přičemž mi lehce uniká ten zvláštní záměr tehdejšího režimu točit koprodukční film o Nehrúovi (o němž někteří možná uslyší v tomto filmu poprvé) a osobní drama člověka, který náhle přestal chodit. Už jen ty lokace! Indie, Švícarsko, Paříž... Herci se tenkrát podívali tam kam noha smrtelníka běžně nevkročila. Já jsem v tom cítil takovou podivnou rozpolcenost. Ty dvě dějové liniie spolu moc nehrály a zlepšilo se to až ke konci, kdy se hrdinka začala dávat dohromady i psychicky a to právě i díky moudrým úvahám Nehrúa. Na mně z filmu trocha té exotiky dýchla.. Začátek osmdesátek, dálkové lety Il-62 ČSA... Ruzyň, kde s dalo z ochozu koukat na runwaye a letadla... A možná tomu napomohla i přítomnost Amrita Pala, který když už byla ve filmu často řeč o válce mi neustále připomínal našeho legendárního stíhače Františka Fajtla :-§) ! Záleží jen na vás zda si film pustíte více k tělu, nebo jej šmahem odhodíte jako normalizační blábol. Já dávám za tři manga. * * * (01.05.2018)

Smutný, ale hodně zajímavý příběh ze života ženy. Ta pracuje jako režisérka dokumentů, cestuje po světě, má plno dobrých kamarádů a kolegů, ale doma problémy s manželem a dítětem, život jí náhle změní vážné zrazení při nešťastné nehodě, ale přesto se pokouší vrámci možností podílet se dále na své práci, která jí naplňuje a spoznává popři tom spoustu dalších skvělých lidí, které jí drží při smyslu života... Může se to trochu zdát jako příběh z brakových románů pro ženy, ale mě to prostě celé bavilo, dojalo a navíc to obsahuje jedno krásné motivující poselství: nevzdát se a jít za svým cílem. Narozdíl od většiny komentujících mi přišlo pátrání po stopách indického politika a umělce, který kdysi navštívil ČSR, zajímavé a upoutalo mě téma natáčení v různých lokacích po celém světě včetně exotických indických exteriérů a zasněžených kopcích v Himálajích. Jsem rád, že jsem tento nádherný koprodukční film mohl díky KinoCS vidět. Určitě jedna z najzajímavějších hereckých příležitostí pro Janu Šulcovou, velice sympatický její kolega Amrit Pal z Indie a trojka jejich dobrodružních spolupracovníků, z nichž mi v paměti nejvíc utkvěl Petr Haničinec. 85% (31.10.2017)