Atentát

Film je rozhodně lepší, než sama skutečnost. Ve skutečnosti šlo v podstatě o amatérský akt této skupiny vyslané z Británie. Stačí vzpomenout na zapomenuté kolo (a dohledání majitele podle výrobního čísla), nespolehlivý samopal Stan, milostné avantýry aktérů... To, že RH zemřel, bylo především dílo náhody a tím, že skopčáci neměli penicilin, jinak by se ze sepse RH dostal bez větších problémů (zároveň nemyslím, že by byl v nemocnici RH v podstatě odstraněn, ať již na příkaz jeho nadřízeného Himmlera (kteý se ho bál), Cannarise (šéfa Abwehru), K.H.Franka (který toužil po místě říškého protektota BuM) či dalších lidí z vedení Třetí říše). Po zradě Čurdy a dopadení atentátníků došlo ještě k jednomu jevu. Totiž úředník Beneš nedokázal obhájit před českým národem nutnost tohoto kroku (viz počet obětí v obcích Lidice a Ležáky), čímž připravil úrodnou půdu další sebrance - komunistům. Ti se toho propagandisticky chopili velmi úspěšně. Další jednoznačná mystifikace představuje, že skupina Silver A sem byla poslána, aby posílila čs. odboj, což je nesmysl. Odboj tady byl tak pramalý, že bylo potřeba jej trochu rozhýbat, aby zde mohly být vykonávány další operace a byla zde nějaká organizovaná skupina, která netáhne se Třetí říší. Takže k tomuto snímku bych doporučoval získání alespoň několika zásadních faktů operace Anthropoid, abyste si udělali obázek o tom, kde je skutečnost a kde je film. Rozhodně nelze litovat RH, atentátníkům je třeba přiznat notný díl odvahy, ale je také potřeba si přiznat pravdu = že provedení bylo skutečně velmi amatérské a za války a především po válce mělo dalekosáhlé důsledky... (07.05.2011)

"Plníme jenom rozkaz... Naše svědomí je čisté." _____________ Minulý víkend som bol v Prahe, dokonca priamo v osudnej krypte a myslím si, že práve tomu vďačím za to, že na mňa Atentát tak veľmi zapôsobil... Vo filme bolo pre mňa skutočne zaujímavé sledovať dianie pod pravoslávnym chrámom a popritom si zároveň porovnávať priestory, ktoré som nedávno videl na vlastné oči. A človeka z toho naozaj mrazí, keď si uvedomí, čomu všetkému museli títo parašutisti čeliť. Tento film z dnešného uhlu pohľadu už síce nie je nijaký obrovský majstrštyk, ale na to, že vznikol v roku 1964 (!) je to naozaj ohromujúce predstavenie, ktoré diváka aj po tak dlhom čase ešte stále dokáže veľmi pútavo previesť známou históriou, na ktorú by sa nikdy nemalo zabudnúť – atentát na Heydricha je právom označovaný ako ten najhrdinskejší čin druhej svetovej vojny... Aj napriek tomu, že zo začiatku je tempo rozprávania v tomto filme veľmi pomalé a v závere priam bleskurýchle som si zhliadnutie Atentátu naozaj vychutnal a preto mu nemôžem dať menej (ale ani viac) ako 8,5 výstrelov zo samopalu z 10... Pre porovnanie si dnes večer pozriem aj amerického Anthropoida... (22.03.2023)

Navzdory převážně pozitivním komentům zde mě nikdy tenhle film zase až tak super nepřišel a svůj názor neměním ani po opakovaném shlédnutí. Solidní průměr to je, ale nic víc. Scénu atentátu šlo jen těžko vyšperkovat nějakou akční složkou, protože takhle trochu divácky nudně se to opravdu odehrálo, Daleko zajímavější je druhá polovina snímku která postupně graduje do očekávaného a neradostného konce ve kterém je jasné, že to nemůže z hlavními hrdiny dopadnout dobře. Slušný řemeslo, ale až tak mě neuchvátilo.55% (29.02.2016)

"Vzdejte se, nic se vam nestane!" "Vzdejte se, nic se vam nestane!" Kamarádi, vzdejte se, boj je marn !? Kluci to byl Karel Čurda, ta krysa! Nikdy! Tak po této odporující a obranyschopné větě jsem měl ještě dlouho po tomto filmu, který se mi mimochodem nesmazatelně vryl do mojí mysli, velice tíživé a utiskujicí pocity. Kdo neviděl, tak neví o co opravdu přichází, mrazivá atmosféra hrůzy strachu, represí a já nevím čeho všeho v tomto výborném "černobílém" dramatickém filmu z období protektorátu Čecha a Morava. Opravdu pečlivá realizace, a snaha o věrnost dobových reálií pojatá v širších politických a historických souvislostech. To byla známá operace Anthropoid. A všichni víme jak se to stalo, kde a kdy se to stalo, kdo to všechno schvaloval, co nato prezident Beneš, co Anglie a Amerika, odkud byli naši výsadkáři i jaké neblahé následky to mělo na náš národ jako takový? Pravá jména, atentátníku-výsadkářů tu tedy nenajdete jelikož byla pozměněna a uvedena pod jakýmsi mi krycími jmény,které jim byli určeny už už ve VB a na něž jim byly vystaveny jejich osobní doklady nutné k přežití v protektorátu Čechy a Morava. Takže žádného Kubiše, Gabčík nebo Valčíka tu nenajdete. Místo těchto jmen se nám tu představí nadporučík Král, rotmistr Strnad zvaný Ota, rotmistr Vyskočil zvaný Zdeněk, nadporučík Sedlák, a rotný Karel Vrbas (Čurda). Velice dobrý film (povedená rekonstrukce), s období Heydrichiády podobně jako třeba Vyšší princip a asi nejlepší v celé Sequensovi režijní filmografii, který byl ve své době navíc ověnčený hned několika významnými cenami. Určitě za 4*, a to nejen za silnou scénu odporu v podobě jedinečného hrdinství a vlastenectví v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. (03.03.2007)

Ač můj vkus nikdy nebyl naladěn na novou vlnu a kinematografie 60. let, ať už česká nebo světová, mne v naprosté většině případů míjí, tak Atentát považuji za výborný film, který je výjimečný v kontextu Sequensovy tvůrčí dráhy a ve srovnání s některými předcházejími českými širokoúhlými filmy kvalitativně zcela nepochybně o několik kategorií výš. Zpracovává do filmové podoby příběh o tom, jak několik českých hrdinů za druhé světové války neslo svůj pomyslný kříž na Golgothu, aby zbavili československý národ kata Heydricha. Pravdou sice je, že tvůrci sami o sobě prohlašovali, že se snažili co nejvíce přiblížit skutečným událostem a dobové recenze skloňovaly věrnost realitě ve všech možných pádech, ale v žádném případě nelze uvažovat o tom, že by snímek byl do všech nejmenších detailů věrnou kopií toho, co se skutečně odehrálo. I pokud film zachycuje události tak významné jako Atentát, je nutné mít na paměti, že se filmový svět nerovná skutečnému a s výhradami přijít až v případě, kdy by režisér ve filmu postavil skutečnost na hlavu a zcela převrátil hodnoty činů, které opravdové osoby za svého života vykonaly. Navíc kdo může s přesnou jistotou určit, jaké materiály měli tvůrci během připravování filmu k dispozici. Ve výsledku Atentát ani neaspiruje na to, aby se stal věrnou kopií reality. K čemu by pak byly kompozice některých obrazů, jež připomínají spíše vizuální poetiku Františka Vláčila, než historický dokument prorežimního tvůrce. Neodvažuji se tvrdit, že jde o ty samé postupy u obou tvůrců - oproti Markétě Lazarové, kde je docela často důležitá akce zachycena rozostřeně na pozadí záběru, tak Sequens naopak zaostřuje na narativně důležité objekty a činnosti, čímž navozuje i více realistický dojem. U většiny scén režisér využil kompozici obrazu do hloubky, kdy je zabíráno větší množství postav od velkých detailů až po celky v jednom jediném záběru. Velmi často využívá pohybu panoramatického kamery k přenesení pozornosti diváka na jinou postavu, která se během záběru objeví v obraze, a ukončuje záběr velkým detailem na obličej postavy, kdy jsou na pozadí vidět další lidé, se nimiž byl hrdina ještě před několika vteřinami v interakci. Jaké bylo překvapení, když jsem zjistil při porovnání s filmem Ať žije republika, že Atentát má při o 30 minut kratší délce téměř třikrát méně záběrů, přesto působí obrazově velmi dynamicky. Kamera je totiž neustále v pohybu a neustále předává pozornost od jedné postavy k druhé. Představitelé hlavních rolí odvádějí skvělé výkony a není jim prakticky co vytknout. Samotná závěrečná sekvence, kdy již parašutisté čekají nevyhnutelný konec, je koncentrovanou ukázkou většiny užitých stylistických postupů ve filmu a ještě dlouho po závěrečných čtyřech výstřelech parafrázujících motiv z Beethovenovy Osudové symfonie mi v uších zněla slova: "Vzdejte se, nic se vám nestane!" (10.12.2009)