Aljaška v plameňoch

Steven ekologický, Steven naštvaný, Steven s noži, Steven se sekáčkem, Steven s brokovnicí, Steven bez brokovnice, Steven bez soudnosti, Steven bez režisérského nadání, Steven neúspěšný, Steven tloustnoucí, Steven kandidující do senátu za zelené, zvýšená úmrtnost odpůrců ekologických reforem, Steven mocný, Steven bohatý. (27.03.2008)

Tímhle v podstatě mistr aikida pohřbil svoji kariéru, aneb v nejlepším se má přestat. Aljaška je opravdu špatná, vyměklá a rádoby na efekt. Seagal jako ekologický spasitel není uvěřitelný a nedělá to od srdce - i když s tím co například na konci říká má v podstatě pravdu, styl s jakým to podává však není ten nejlepší. V jeho předešlých filmech šlo obvykle o pomstu/vyrovnání účtů. Vždy tam figuroval hrdina, pro kterého byla zápletka osobní. Tentokrát je tomu jinak a poprvé se zde dalo říct "už není ten starý dobrý drsný Steven". Technicky je Aljaška vzhledem k rozpočtu překvapivě velmi špatná (okaté dekorace a miniatury) + šílená snová scéna. Vůbec scény mezi Eskymáky jsou ty nejhorší v celém filmu. Několik akčních scén jako obvykle ujde, ale není jich tolik. Závěrečný ohňostroj je nuda. (07.05.2005)

úderná síla SS si splnila svůj Dream, a i když z něj Elia Kazan nikdy nebude, jeho On Deadly Ground, což neni tak kýčovitej název jako česká Aljaška v plamenech, jeho režijní debut a dosud jedinej režijní počin je film naivně prostoduchej a tim pádem i směšnej a nechtěně komickej, zvláště ty jakési dream sequences, nicméně v kontextu jeho tvorby jde o standartní seagalovku, která neni ani horší ani lepší než jeho ostatní kousky z těch let. Ekosystém sice svym filmem Steven nezachrání, ale hezkej pokus, zvlášť když při něm zase nakopal pár zadků, to potěší každého slušného diváka pokud si to alespoň v duchu přizná, samozřejmě nahlas by to nepřiznal nikdo. Stevene, dávám ti opožděně palec na horu se slzou v oku ve vzpomínce na lepší časy a taky při vědomí toho, že ti nebylo souzeno stát se akčním Eliou Kazanem. (24.12.2014)

Přesilovka proti muži se stoickým výrazem končí efektním zneškodněním posledního záporáka, který sebou bolestivě praští o podlahu. Steven Seagal (i producenti jeho filmů) pochopili, že není třeba experimentovat tam, kde stačí „pouze“ pokračovat v nastoupené cestě. A to je samozřejmě dobře. Příjemnou nostalgii nabízí i tenhle naivní, ekologicky koncipovaný projekt, který se sice vážným tématem experimentovat pokusil (navíc i tím, že Seagal poprvé a naposledy usedl na režijní křeslo), ale pořád jsou to příjemná devadesátá léta a látka, která se dá bez větší újmy přežít. Vážně ale škoda ekologického spasitelství i odklonu od toho, že divák víc než kecy a výbuchy přivítá právě u Seagala lámání končetin a dobře mířené údery. (22.06.2013)

Tento film som videl ešte v dobách dávno minulých, keď som ešte nechápal, čože to na kariére Stevena Seagala tak smrdí. Týmto filmom som to v trinástich rokoch začínal pomaly chápať. Dopomohol k tomu ten preslov o indiánoch a pristihol som sa pritom, že ma už akosi tá prepálená superhrdinská akcia nebaví. Stalo sa to chvalabohu včas a bol som zachránený. (04.10.2012)