Rozhněvaná rudá planeta

Ne, rozhodně to není skvělý film a místy je hodně naivní, ale stejně je v něm takové kouzlo, které prostě musím ocenit. Některé ty trikové scény, hlavně použití toho červeného filtru a následně celkové zkreslení, ty vtipné loutky, tohle všechno vede k tomu, že se mi snímek prostě musel líbit. Krásné dílko levné filmařiny, ale se srdcem. (17.11.2015)

Mám neblahé nutkání provést tomu člověku, kterého napadlo natočit všechny záběry z povrchu Marsu s jakýmsi odpudivým kamerovým filtrem něco velmi, velmi bolestivého, sice ještě nevím co, ale určitě v tom bude figurovat skalpel, živí úhoři a půl chcíplého krtka. Když pominu tuhle averzi vůči nehezké narudlosti, zůstane scifi, které ve své podstatě možná nijak zajímavé není, ale jelikož je to de facto jedna z prvních věcí, které jsem z téhle éry filmových scifi viděl, měl pro mě po velkou část stopáže film určité kouzlo, ale i tak mě ke konci začala lehce štvát až zbytečná šablonovitost postav, kterou narušovalo jen to, že přítomná blondýnka byla zrzka, ale například Übermenschšální kapitán je poněkud otravný a hlasy, které naznačují, že místo herce byla obsazena bez-mimická vosková figurína Humphreho Bogarta odcizená z Oregonského filmového institutu mají své opodstatnění. Ale kde jinde je k vidění taková hezká roztomilá netopírně krysí obludka s klepety? (05.09.2014)

Plakátové.info: SPEKTAKULÁRNÍ DOBRODRUŽSTVÍ ZA HRANICEMI ČASU I PROSTORU VÁS VEZME NA ZLOSTNOU RUDOU PLANETU!!!___Ve své době poměrně populární béčkový sci-fi kousek. Jednak byl natočen v barvě a za pomoci technologie Cinemagic (předchůdce dnešní 3D technologie), která vytvářela u diváka jakýs takýs dojem prostorovosti a hloubky obrazu. Pokud se děj odehrává na palubě kosmické lodi (což zabírá zhruba dvě třetiny stopáže), je film statický a nepřináší kdovíjakou zábavu, ale aspoň se ty dialogy v podání tehdy zkušených a populárních hereckých harcovníků dají bez problémů přežít. Ta pravá švanda se koná teprve v interiérech Marsu, kdy z přemíry rudé barvy (přehnaně kontrastní kamerové filtry) se vám budou protáčet panenky. Rekvizity fauny a flóry planety Mars tvoří pář křovíků a okatě namalované kulisy (kdy jsem si vzpomenul na Ladovy omalovánky v Drdových ´Hrátkách s čerty´), ke slovu přijde obří masožravá rostlina, kdy herečka se sama obmotává jedním z chapadel, aby to vypadalo jakože reálně, dále tu máme útok marťanského křížence netopýra a krysy s krabími chapadly a nechybí ani záhadná rosolovitá améba, která vyleze z marťanského moře. Film je zakončen zvukovým apelem tříokého marťana, který pozemšťany varuje před další návštěvou, která by mohla dopadnout už mnohem hůře. Díky za varování, ale jak je v dnešní době vidět, vědci z NASA z toho těžkou hlavu nemají :o) (23.10.2012)

Ib Melchior je ďábel. Za devět dní ($ 200 000) zmákl natočit kvalitní podívanou s krabí krysou, republikánským čtenářem sci-fi operujícím se zvukovým kanónem a nejtragičtějším hereckým klonem Humphreye Bogarta v historii (Don´t call me Irish). Ještěže se mu ten střih povedl na jedničku, emzáci se neukázali v celé kráse a nemělo to víc než 85 minut. Po tomhle filmu budete zaručeně vidět rudě. (09.06.2008)

Zábavná jednohubka na jedno použití. Tajemný začátek naznačoval mnohé, ale od vzpomínek na cestu raketoplánem na Mars to už bylo horší. Až osudové rozhovory během letu vesmírem se sice zvládnout daly, ale lahoda to právě nebyla. Po příletu na Mars pak začala řádná zábava - hlavně čtyři monstra, s nimiž se hrdinové setkají: masožravá rostlina, do které se musí herečka sama zabalit, aby vzbudila dojem živosti oné rostliny, velká amorfní améba, moje velmi oblíbená bestie z plakátu - krysopavoukokrab - a samozřejmě tříoký mimozemšťan, který poněkud nafoukaně Zemi vzkáže, že lidé sice technicky dospěli, ale duševně zdaleka ne, a zakáže jí další pokusy návštěvy své planety. Jak všichni zmiňují barevné filtry Marsu, musím se přidat - to bylo fakt brutální, málokdy platí doslova, že z něčeho "přechází zrak", na Marsu zde ovšem k tomu dochází beze zbytku. Postavy astronautů jsou zábavně schematické: hlavní hrdina - milovník, frajer, prostě borec (naneštěstí fakt těžce imitující Bogarta, což působí maximálně směšně) -, profesor, krásná vědkyně (akorát Naura Haydenová krásná není), jen je div, že nešlo o profesorovu dceru, aby klišé byla komplet, a voják, co je zároveň vtipálek. Zkrátka jeden z klasických sci-fi filmů druhé půle padesátých let, naštěstí zábavný a dobře se na něj dívá. (22.02.2015)