Rozhněvaná rudá planeta

Proč musí být členy posádky: šprýmař, profesor, hrdina (milovník) a půvabná vědkyně? Proč si několikatýdenní cestu na Mars krátí především vtípky, flirtováním a "filozofováním" ("nemůžu uvěřit, že opravdu letíme na Mars"). Proč půvabná vědkyně není v kritických situacích schopná ničehé jiného nežli hlasitého ječení? Proč je závěrečné poučení z cesty na Mars právě takové, jaké je? Prostě proto, že scénář Angry Red Planet je podobný scénářům dalším desítek sci-fi filmů z tohoto období. A právě proto mne tento film docela bavil. (11.06.2007)

Proslavené sci-fi béčko ztratilo časem většinu svého kouzla, a během desítek let nabízí jen scény plné nepříjemně vysokých tónů, přepálené rudé barvy a příšerného herectví. Většinou mi neumětelství zúčastněných a směšné efekty nedělají problém, protože monster movies servírují dost atrakcí aby byly zábavné. The Angry Red Planet jich taky pár ukáže, ale kvůli zvoleným postupům jsou nepříjemné na sledování a ne moc působivé. (17.01.2021)

Zábavná jednohubka na jedno použití. Tajemný začátek naznačoval mnohé, ale od vzpomínek na cestu raketoplánem na Mars to už bylo horší. Až osudové rozhovory během letu vesmírem se sice zvládnout daly, ale lahoda to právě nebyla. Po příletu na Mars pak začala řádná zábava - hlavně čtyři monstra, s nimiž se hrdinové setkají: masožravá rostlina, do které se musí herečka sama zabalit, aby vzbudila dojem živosti oné rostliny, velká amorfní améba, moje velmi oblíbená bestie z plakátu - krysopavoukokrab - a samozřejmě tříoký mimozemšťan, který poněkud nafoukaně Zemi vzkáže, že lidé sice technicky dospěli, ale duševně zdaleka ne, a zakáže jí další pokusy návštěvy své planety. Jak všichni zmiňují barevné filtry Marsu, musím se přidat - to bylo fakt brutální, málokdy platí doslova, že z něčeho "přechází zrak", na Marsu zde ovšem k tomu dochází beze zbytku. Postavy astronautů jsou zábavně schematické: hlavní hrdina - milovník, frajer, prostě borec (naneštěstí fakt těžce imitující Bogarta, což působí maximálně směšně) -, profesor, krásná vědkyně (akorát Naura Haydenová krásná není), jen je div, že nešlo o profesorovu dceru, aby klišé byla komplet, a voják, co je zároveň vtipálek. Zkrátka jeden z klasických sci-fi filmů druhé půle padesátých let, naštěstí zábavný a dobře se na něj dívá. (22.02.2015)

Ne, rozhodně to není skvělý film a místy je hodně naivní, ale stejně je v něm takové kouzlo, které prostě musím ocenit. Některé ty trikové scény, hlavně použití toho červeného filtru a následně celkové zkreslení, ty vtipné loutky, tohle všechno vede k tomu, že se mi snímek prostě musel líbit. Krásné dílko levné filmařiny, ale se srdcem. (17.11.2015)

Obstojně nadprůměrné béčko z konce padesátých let (roku zde nevěřit). Dost se mi líbilo provedení: Přestože film byl natočen hluboko před lety lidí do vesmíru, dojem autentičnosti je dobrý. Především s oblekem astronautů nedělali žádné ciráty a oblékli je do leteckých kombinéz s velkou kulatou nášivkou na prsou. Trefa. Skafandry se celkem daly snést, ale hlavně je to snad první film, kde řídící centrum kosmického letu vypadá reálně (viděl jsem desítky filmových pokusů). Dost nápaditě, originálně a nenudně vypadal i Mars samotný. Herci byli zčásti dobří. Jen to mohlo mít lepší závěr... (22.10.2012)