Votrelec

Na Nostromu mají krysu a Jones na ni asi stačit nebude.. Legenda filmů o likvidátorech lidské rasy from Outer Space, kterou doporučuji slabším náturám sledovat celou s Facehuggerem přicuclým na obličeji. Scott ve své preciznosti nechá vesmírnou loď tepat napětím a Jerry Goldsmith docela úspěšně zkopíruje sám sebe z Pattona. Jen si řvěte, stejně vás nikdo neuslyší... Krvavý porod Chestburstera musel být ve své době opravdu šokující, ovšem v otrlém světě dneška to už bohužel zamává s málokým.. (01.09.2008)

"Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší!" Takhle vábila na film upoutávka v roce 1979. A nikdo tehdy ještě netušil, do jaké míry se tohle projeví v praxi. V režii mistra filmového řemesla Ridleyho Scotta tak vnikla jedna z ikon moderního sci-fi hororu, která se dá bez debat již zařadit mezi klasiku. V hlubokém a temném prázdnu prolétá legendární loď Nostromo, nikdo ze členů posádky netuší, že za pár okamžiků budou bojovat o holé životy. A to navíc s mostrem, jež se zapsalo do dějin filmu na věky věků. Když bych měl Vetřelce rozdělit na sci-fi a horor, pak po stránce sci-fi se jedná o naprosto vyjímečné dílo, které dokonale spojuje napětí s temnou stránkou, to vše v pořádně depresivních vesmírných kulisách. Vše ještě umocňuje návrh lodi samotné, která připomíná spíš soubor vyřazených výrobních hal než vesmírné plavidlo. Po stránce hororu dostává divákovo nervové vybavení stejnou sodu jako u sci-fi. Mít v rukávu takovou příšeru jakou je takzvaný "dvojhubec" a skoro jí neukázat, no a přesto nechat diváka strachy demolovat opěradla křesla či pohovky, tomu se říká filmové řemeslo se vším všudy. K superlativům stojícím v nekonečném zástupu pak ještě přiřadím dynamickou kameru, skvělý střih a mistrné ozvučení ruku v ruce s hudbou. A třešnička na dortu? Legendární Ripleyová v podání Sigourney Weaver, pro níž jest toto naprosto kultovní role. Mix všho dohromady sotva dokáže ohodnotit 5 hvězdiček, ale protože výše jíti nemohu, dodám jediné: Ve vesmíru váš křik opravdu nikdoneuslyší, ale na Zemi ano, takže se nebojte řvát! (02.08.2004)

Po sedmi letech jsem si film, kvůli kterému se o film jako takový začal zajímat, pustil znovu. Překvapilo mě, že za ta léta neztratil nic ze své působivosti. Snad jenom to, že ony legendární momenty si pamatuji až dostatečně živě na to, aby mě dokázaly nějak vyděsit, či napnout. Ale toť čistě subjektivní pocit, protože Scottova promyšlená režie, ve které dokonale ždíme všechny podstatné prvky – chladnou výpravu kosmické lodi, hru světel a stínů, Goldsmithovu hudbu, racionální posádku a v neposlední řadě legendárního nezvaného hosta, dokáže i po letech uchvacovat. Dnešní generaci (mých současníků), pro které se filmová hrůza vyrábí formou vřískajících teenagerů a remaků asijských bubáků, už tenhle vesmírný opus zřejmě nic neřekne, ale za ta léta už není podstatné co, ale jak! Bez kapky nostalgie, s plným vědomím ‚stárnutí‘, bez debat stále strhující pecka. (21.02.2009)

Najlepší sci-fi horor? Scott zostáva dráždivo tajomný (Space Jockey), nejednoznačný (dusenie časopisom ako parafráza na blowjob), kontroverzný (otvárajúce sa votrelecké vajce pripomína hádajte čo) a záhadný (šokujúca vystrihnutá scéna z hniezda). Vizionárska atmosféra rozhrkaného Nostroma, kde stále niečo kvapká, syčí a nefunguje a všetci sú podráždení, otrávení, prepracovaní, nevyspatí, dorozumievajú sa nejeden raz formou mumlania a úsečných viet, hulia ako fabrika a majú toho tak akurát po krk. Prvú polovicu filmu sa toho deje strašne málo, ale paradoxne o to je to napínavejšie. Dokonalé herecké obsadenie (mojimi favoritmi vždy boli enormní sympaťáci Hurt a Skerritt, fakt skvelá, zohratá dvojka), nezabudnuteľné scény (pôrod, nohavičky, hovoriaca hlava), špičková výprava, skvelý strih zvukových efektov a geniálna práca švajčiarskeho blázna H.R. Gigera. Zvláštne je, že scenár sa viackrát opakuje a nikto si to desaťročia nevšimol (hneď dve postavy sú orálne zneužité a rovno dvaja herci si vyskúšali natáčanie len so svojimi hlavami, pričom zvyšok tela bol ukrytý pod stolom). Samotný votrelec je geniálna príšera, ale ja som sa už od detstva hrozne bál aj Asha, ktorý je úplne krutý a bezcitný a istým spôsobom paradoxne oveľa desivejší,  než samotný alien. Mimochodom, o legendárnej scéne pôrodu sa síce hovorí, že herci okrem Hurta netušili, čo ich čaká. Plus-mínus tušili, dokonca na prvý raz scéna nevyšla podľa režisérových predstáv, takže sa musela opakovať, takže tvrdiť, že o "tom" nevedeli, je blbosť. Faktom ale je, že netušili, že to bude až také krvavé zverstvo. Štáb použil krv a mäso z bitúnku, takže to na Pľace fajnovo razilo... a potom sa to všetko vyvalilo von. Čiže zaskočenie hercov je reálne, vrátane Cartwrightovej pádu, ktorý Scott v hotovom filme rafinovane ponechal. (09.11.2004)

(1001) Další z kategorie filmů, u nichž člověk vzpomíná na to, jak v prepubescentním věku svým kamarádkám při sledování druhého Shreka znalecky vykládá, že něco je tam parodie na Vetřelce, aniž by sám Vetřelce někdy viděl. A potom také vzpomíná na to, jak se na to konečně podíval, v pubertě, potmě, doma sám, a potom se bál jít tmavou kuchyní a raději spal celou noc na gauči v obývacím pokoji. A potom také na to, jak jel s rodiči na Gigerovu výstavu zrovna ve svém gotickém období a od té doby si všechno zařízení v domácnosti představoval s černou viditelnou páteří a lebkami a nohami ve tvaru zvířecích pařátů. Ach, kdybych nebyla zaměstnána nekonečným analyzováním současnosti, tak bych snad řekla, že žiji jenom vzpomínkami. Co se týče sci-fi žen, tak jsem vždycky chtěla být spíš Linda Hamilton, nicméně Sigourney má nehynoucí respekt. A můj bože, mladý (mladší) John Hurt má páru! A taky úplně chápu, proč byla moje maminka rozladěná, že má Ian Holm hrát Bilba, protože ty jeho oči, do háje. (17.11.2014)