Taxikár

Jednou přijde skutečnej déšť a smyje z ulice všechnu tu špínu. Špínu, hnus a strach. A taky hodně násilí. Jeden z nejstylovějších snímků, co znám, z nočních ulic New Yorku. Scorseseho pozoruhodná sonda, do duše válečného veterána, který trpí nespavostí, prožívá post-vietnamský syndrom a je pro něho čím dál těžší zařadit se zpátky do společnosti. Taxikář dýchá neopakovatelnou atmosférou, je doprovázen asi nejlepší hudební linkou slavného skladatele Bernarda Herrmanna (Psycho) a výkon (a také účes!) hlavního představitele, zde nelze nazvat jinak, než výjimečným (skvělý je i Kouzelník (Peter Boyle) s vynikajícím dabingem Jana Přeučila). Nezapomenutelný film, De Nirova ONE MAN SHOW! (18.11.2009)

Jak pravil Hwaelos: "Impozantní a do detailu vypiplané dílo nám předkládá ponor do psychiky nezpůsobilého sociopata, který se cítí být westernovým hrdinou, v hávu neonnoirových dekorací. Taxikář je velmi zemitý film s pomalým tempem vyprávění a specifickou atmosférou. Není snadné do něho proniknout, ale odměnou je nevšední zážitek." *** Mráz po páteři, o to mrazivější, že si uvědomujete, jak je kupodivu příjemný(sic!!), pramení z toho těžko uchopitelného rozporu, že nefalšovaného, zkratovitého a nebezpečného sociaopata vám představuje nesmírně krásná, stoicky klidná a precizně všímavá kamera. A pak ten hořkosměšný fakt, že hrdinou americké společnosti se stal čistě náhodou - bylo jedno, koho postřílí, po které dějové linii se vydá ze dvou možných - jestli to odnesou politici, anebo pasáci. A poslední špendík do strnulé šíje vám zasadí, když si počtete v anotaci filmu a mnoha komentářích - kde se praví, že je to film o boji válečného veterána se zlem a špínou velkoměsta - kolik lidí nepozná omezeného ubožáka s bordelem v hlavě, zvlášť pokud vám ho tak elegantně a vznešeně nasnímají, a je ochotno ho na vlnách skandovaných chvalozpěvů vynést do nebe. Myslím, že právě takové fackovací zrcadlo toužil Scorsese vytvořit. *** Zajímavosti od dona corleoneho tentokrát taky stojí za pozornost. (03.12.2013)

Vzpomněl jsem si na filmy Volný pád, Klub rváčů a čerstvě Harry Brown, vzpomněl jsem si na knihu Srovnáno se zemí, vzpomněl jsem si na štětky z Domažlické výpadovky z Plzně, vzpomněl jsem si na křik v nočních Pražských ulicích, vzpomněl jsem si na posprejované dveře metra, vzpomněl jsem si na vagabundy vysedávající v parcích, vzpomněl jsem si na neutěšená městská ghetta. Na New York sedmdesátých let minulého století jsem si nevzpomněl, protože jsem ho nezažil, nicméně tomuhle filmu uvěříte, že to tam moc košer nebylo. Taxikář je humus a znovu ho hned tak vidět chtít nebudu. Nezbývá než přemýšlet, kolik takových Travisů přešlapuje doma před zrcadlem a asi bychom si všichni měli dát velkýho majzla na to, jak odpovíme na otázku, zda je dobře, že nakonec nic neudělají. Či spíše na to, co si pod takovou otázkou přesně představíme... (04.07.2011)

Už se cítím blbě, protože každému filmu v poslední době házím maximální počet hvězdiček. Asi měknu. Jenže Taxikář... je prostě dalším úchvatným filmem z dílny Martina Scorseseho, který si to u mě zkurvil zatím jen Skrytou identitou. Tenhle chlap by měl dostat doktorát z vědního oboru "De Niro tisíckrát jinak ve neo-noir filmu". Podmanivá atmosféra, neotřelý scénář, ještě neznámá (však jí bylo 13) Jodie Foster jako prostitutka a k tomu ten úžasnej, punkovej sestřih, se kterým se Robert De Niro v závěru vytasí. (19.12.2007)

Hm, hm chutnalo a moc. Prostředí ve kterým vyrůstáme formuje nějakým směrem každýho z nás a způsobem jakým to podal Scorsese sem uvěřil úplně lehounce. DeNiro, tenhle hereckej dinosauří mazák opět dokazuje ono telefonické pravidlo s Martinem Scorsesem. Když se těmhle dvoum prostě zdá, že už dlouho nebyl natočenej žádnej filmovej klenot, cinknou si a DeNiro jen řekne " Hele Márty uděláme zase něco skvělýho, ty si sedneš na stoličku pro rejžu a mě plácneš před kameru a bude to pecka." No a vznikne pecka..... třeba Taxikář. Ještě bych se jedním slovem zmínil o Jodie Foster - užásná. Světlo v temnotě zahrála fantasticky. No tohle musejí taxikáři z Prahy, schopný vnímat pouze peněženku zakázníka, čumět z otevřenou držkou a nechápajícím výrazem. (03.12.2007)