New York, New York

To jsem nevěděl, že tuhle blbost natočil Scorsese. Ale co se dá dělat, chtěl jsem tomu dát šanci. Teď ale vím, že zbytečně a doufám, že Scorsese už nikdy po muzikálu nesáhne. Obdivovat musím De Nirovu hru na saxofon, která je vážně uvěřitelná... ale jeho postava sobeckýho psychouše safoxouše denirouše byla taková divná. Ale to asi měla. A teď k mému nejsilnějšímu zážitku. V sále se tančí, De Niro hledá babu na vojetí, slídí davem a pak najednou, viděno z dálky, strašnej vyhryz v davu! Ano, tvor nazvaný Liza Minnelli, naleze do své hlavní role a už se jí nezbavíme. Tancuje, zpívá a nelíbí se mi ani ten styl zpěvu, ani ty její tance, ani barva hlasu, ale hlavně, celá ona. Když zkombinuju její zjev a chování, dostanu kombinaci Zagorové, Hurvínka, kokršpaněla, Zelenkové, lenochoda Sida z Doby ledové, staré báby ve středním věku, Vincenta Schiavelliho a hnusu z popáleninovýho centra s parukou. Ty její vlasy byly kolikrát taky hrůza, jak kdyby byly vyrobený z psího ocasu a navlečený na drátěnou konstrukci. Jako hororová postava by prostě vyzněla líp. Ještě když se vrátím k hudbě, tak ty zpěvy stojí za prd a i ten chabej New York, New York (kterej jedinej má zapamatovatelnou melodii) nemá na verzi Franka Sinatry. Ale co se mi líbilo, tak ty jazzové a bluesové kousky (dokud se do toho nepřimíchal zpěv). Ze zpěvaček se mi jakž takž zamlouvala až ta černoška, na kterou se i dalo dívat, na rozdíl od těch bílejch mrch. No a konečně - bylo to celý hrozně dlouhý. Čím víc se blížil konec, tím to bylo delší, protože se tam najednou objevila hromada muzikálovejch a jinak trapnejch vystoupení, u kterejch jsem trpěl. Celé to je jak převzaté z broadwayských prken a ten děj je uplně o hovně. Už nemám víc chuť o tom psát. (03.05.2018)

Nejsem příznivec muzikálů a na rovinu přiznám, že posledních 45 minut bylo dost rozvláčněných. Taktéž hudební čísla neměla tak rozvinutou choreografii jako např. Zpívání v dešti, či My Fair Lady, jenže na rozdíl od nich New York, New York na nich není postaven. Většina filmu se věnuje charakterově zajímavé dvojce Liza Minnelli + Robert De Niro, kdy se zejména šílený De Niro postará o spoustu kouzelných a vtipných scén. Celá úvodní část je fantastický De Nirův koncert a to nemusí ani zrovna hrát na saxofon. Hudební čísla jsou pak vložena do filmu nenápadně a osobně jsou mi docela příjemná, protože jazz můžu... Na filmu je také esenciální atmosféra nočního (a zimního) New Yorku. Zkrátka sympatický film. 7/10 (17.03.2014)

Film se skvělou atmosférou a ještě lepším hudebním doprovodem. O Lize Minnelli jsem si obrázek jako na herečku díky tomuto snímku bohužel neudělala, ale zpěvačka je to skvělá. Robert De Niro byl samozřejmě perfektní. Na jednu stranu lump a vtipálek k pomilovaní a na stranu druhou jsem ho někdy nemohla přes jeho nelogické chování vystát. Co ještě musím pochválit, tak kameru, protože to musel natáčet fotograf, jak to bylo geniálně natočené, alespoň to tak vypadalo. U mě trochu slabší čtyři hvězdičky... (08.11.2012)

New York,New York je příběh o zpěvačce Francin a saxofonistovi Jimmy,příběh o jejich lásce,o kariéře hudebníku a následně jejich rozdělení ,to vše v době kdy se celý svět dával dohromady po 2.světové válce.Pokud máte rádi jazz a například jednoho z dvojice ústředních herců pak budete spokojeni,ale já ač mam rád Roberta Den Nira tak mi do úplné spokojenosti něco chybělo-nevím jestli téma jako takové,délka filmu a nebo mi to prostě nesedlo jako jiné filmy od tohoto herce.Takže za mě celkově 77% a čtyři hvězdy. (19.04.2015)

Není to první střet muzikálu s krušnou realitou, ale ve Scorseseho podání je to střet možná nejdotaženější. Čímž se bohužel pro film dokazuje, že muzikálový žánr na takovéhle experimenty není stavěný. Přepínání mezi skladbami a dějem je zcela nefunkční a ve výsledku nevtáhne ani příběh, ani hudba. Poslední půlhodinu jsem (marně) bojoval s přeskakováním skladeb k tomu, abych se dozvěděl něco o hrdinech, protože to mě alespoň nějak zajímalo a skladby děj nijak neposouvají (což je největší možný muzikálový prohřešek). (04.12.2012)