Historias lamentables

Pro mne doposud ten nejlepší zážitek s povídkovím filmem. Nejenže je každá povídka opravdu nápaditá a přirozeně vtipná, ale hlavně jsou všechny mistrně provázány hlavním příběhem o ztraceném autu. Jen těžko říci která povídka mne nakonec zaujala nejvíce, neboť je každá úplně jiná. Pokud bych však měl vybrat tu nejvtipnější, byla by to určitě ta s Výmluvami s.r.o. Největší problém s tímto žánrem obvykle bývá, že se v tom člověk nakonec ztrácí a už nechce poslouchat další historky pokaždé od nuly, ale v tomto případě , když jsem se poprvé podíval na hodinky, zrovna probíhalo finále. Čas při sledování vskutku utekl jako voda. 94% (18.10.2021)

Ale áno, svetlé momenty to má. Hlavne vtipný tmavší spoluobčan s jeho vystupovaním a pohľadom na svet. Tiež fúzatý sympaťák na začiatku zažíva vtipné a šialené momenty. Drvivá časť stopáže ale nudí a behá vám mráz po chrbte z trápnosti "vtipov". Hudba nenapomáha filmu vystúpiť z rady španielskych komediálnych filmov. Dosť to pripomína série filmov - Agenti dementi a mnoho hercov je tu aj práve zo spomínaných filmov. Vyššie spomínaná snímka je ale omnoho zábavnejšia a prepracovanejšia. Škoda premárneného potenciálu. (23.10.2021) (02.09.2022)

Historky "lamentables" podobně i "salvajes" jsou částí současné, tedy aktuální, povídkové literatury. Nebudu se jim věnovat jednotlivě i proto, že tvoří jakési rámcové povídky, jejichž rám se - jako je tomu v postmoderní literatuře obvyklé - na nic neodkazuje. Jejich vyjadřovacím prostředkem je černý humor smíšený s absurditou (mně lahodí spíše absurdní prvky). "Komediologové", kteří dokáží odlišit grotesku, hollywoodský humor, české "hlášky" či italskou slovní přestřelku, by se možná divili tomu, že oba španělské povídkové cykly považuji za nejen "nejhumornější", ale i za "nejcitlivější": příkladem by mohlo být setkání zabloudivšího člověka a psa, stejně jako nalezení ztraceného prstenu či starého auta. (26.09.2021)

Divoké historky byly jiná liga, je vidět, že jméno režiséra a scénáristy se změnilo. Ty příběhy nejsou špatné, ale většinu v nich vyplňuje nekonečné žvanění, což mě moc nebavilo. Asi nejsvižnější byl Muž na pláži, naopak nejméně se mi líbily Narozeniny s čarodějnicí, která byla vskutku přesvědčivá. Ani dovětek mě příliš neuspokojil, byť příběh hezky uzavřel. Povídka Výmluvy má skvělý a úderný začátek, pak se začne táhnout až k trapnému finále, jež však bylo vzhledem ke zkažené postavě logické. Asi mi tu chybělo více španělského černého humoru. Po formální stránce nelze samozřejmě vytknout nic. Velmi slabé tři hvězdy, spíše 2,5* (10.03.2023)

Poviedkový film so štyrmi poviedkami. Na Divoké Historky sa to ani zďaleka nechytá. Najväčší problém vidím v tom, že film pojednáva o nesympatických, nepríjemných ľuďoch, ktorí si za svoje problémy môžu vďaka svojím zlým vlastnostiam, ktoré príliš nedokážu zmeniť. Vďaka tomu som nielenže nemal chuť tým postavám fandiť, ale vlastne ma ani príliš nebavilo sledovať ich osudy. Na to nie je film dostatočne absurdný a zábavný. To sa týka hlavne druhého a tretieho príbehu u ktorých mi tie hlavné postavy fakt liezli na nervy a prial som im len to najhoršie. Prvý príbeh je aspoň krátky a páčilo sa mi jak sa neskôr napojí na ďalší príbeh. Jediný skutočne vydarený je štvrtý príbeh o chlapíkovi, ktorý si na vyriešenie svojich podvodov najme agentúru špecializujúcu sa na výhovorky. Tento príbeh bol konečne tak absurdný, že bolo zábavné sledovať do akých sračiek sa ten ústredný podvodník prepadá. Aj vyústenie je tentoraz odlišné od predošlých príbehov. Trochu ma sklamalo, že film ku koncu uhne. prepojí všetky príbehy a väčšina tých parchantov sa poučí. Za mňa to už bolo neskoro a fakt som im nič dobré neprial. Takže celkovo skôr sklamanie a za zhliadnutie to stojí len vďaka tomu poslednému príbehu. 6/10. (20.08.2021)