Kundun - Život dalajlámu

Meditatívne, miestami až poetické a s nádhernou hudbou a ešte krajšou prírodnou panorámou, skrátka po technickej a vizuálnej stránke hotové filmové veľdielo. Čo sa týka obsahovej stránky, tak tam je to trocha slabšie. Niežeby nebol život Dalajlámu dostatočne zaujímavý, no nechytilo ma to tak, ako som čakal. Niektoré myšlienky boli pekné, niektoré ma oslovili menej a niektoré vôbec. Možno to chcelo aj lepšiu dynamiku a výraznejšiu prácu s postavami. Preto slabší nadpriemer je v hodnotení tak akurát. 70/100 (12.06.2017)

Tento snímek je z kategorie filmů "na jedno téma různý pohled". Mám tím na mysli srovnání Kunduna se Sedmi lety v Tibetu. Oba dva silné a přesto se mi Kundun dostal hlouběji pod kůži. Možná je to dáno i minimalistickou hudbou Philipa Glasse, která z filmu činí nejen filmový, ale i hudební zážitek; snad i tím, že mu nevévodí, ale cyklicky podtrhuje jednotlivé scény. Tak jako se opakuje běh žití, tak se opakují i minimalistické tóny Glassovy hudby. Možná i proto mi krásně souzněla s buddhistickým poselstvím celého snímku. (11.07.2010)

Kundun se v tomhle případě stal ztělesněním nudy než Buddhy. Styl zvolený Scorsesem je pojat jako velkolepý film se silným důrazem kladeným na vizuální stránku filmu. Kamera uzpůsobená širokému plátnu dokáže vykouzlit nejeden pěkný a působivý záběr na Tibet a jeho obyvatele. Ale tady končí veškeré klady filmu nasnímaného v polodokumentárním stylu. K autentickému zážitku sice pomáhá neznámé herecké obsazení, ale současně v přepálené stopáži se ztrácí v různých variacích na exotické prostředí, které nabídne záběry z mnoha časových úseků běžného dne jednoho vládce. Když připočtu k záporům i můj nezájem o tyto náboženské kultury, vychází mně z toho hezky nasnímaný film, ve kterém se skoro nic neděje. Kvality mistra Scorseseho přišly vniveč. 40% (10.06.2012)

Himaláje jsou nádherné, Tibet je nádherný, avšak život čtrnáctého Dalajlámy nádherným není. Martin Scorsese své kvality prokazovat nemusí a už několikrát dokázal, že umí natočit film jiného žánru než krimi, tentokráte dokonce bez jediné herecké hvězdy. Kundun nepůsobí tak neosobním dojmem jako Sedm let v Tibetu, který byl spíše o Pittovi než o Tibetu. Je přesně takový, jako ostatní Scorseseho filmy - pomalu sunoucí se děj, často až detailně se zaměřující na ty nejmenší detaily. Jen ten vypravěč tomu chyběl. Výbornou práci odvedl také Roger Deakins, na jeho záběry přírody bych se mohl koukat do aleluja. Krásnou vizuální stránku doplňuje neméně atraktivní Glassova hudba a hereckým výkonům se prakticky také nic vyčíst nedá. Filmu možná onen Scorseseho styl škodí. Poslední čtvrthodina je pomalá, strašně pomalá. Nudou bych si okousal všechny nehty, ale jako celek je to jeden z mnoha Scorseseho vynikajících filmů, který jeho fanoušky nezklame, fandy filmové hudby uvede do extáze a ti ostatní se alespoň pokochají prostředím Himalájí. (12.09.2007)

Druhá polovina filmu je naprosto famózně natočená. Skvělá hudba a ještě lepší kamera! První půlka je bohužel nudná a neděje se v podstatě vůbec nic. Tento film se dá srovnávat s Posledním Císařem. Ten je sice o něčem jiném, ale filmy mají hodně společného. Bohužel Scorsese nedokázal udělat Dalailámu tak skvělým filmem jako byl právě Poslední Císař. Proto pouze čtyři hvězdy. (19.04.2011)