Farba peňazí

Hustler mě chytil mnohem víc ve všech ohledech. Scorsese tu pro mě naprosto selhává v zobrazení zápasů - čekal bych, že cool hra jako kulečník bude v rukou tak cool režiséra vypadat sakra dobře - tady až na pár kusých záběrů nic zajímavého. Newman si svou roli užívá, ale Cruise je tu maximálně otravný. Myšlenky filmu zcela jasné od počátku a až mě překvapilo, jak málo Scorsese motivy rozvinul. Nebýt "jedničky", asi bych čtyři dal, jistě to má své kouzlo a Newman opět táhne film nahoru, ale když "dvojka" nedosahuje kvalit originálu, nemůže mít stejné hodnocení. (07.12.2012)

Barva peněz rozhodně není velikána Martina Scorsese nedůstojné dílo, ale v kontextu jeho celkové tvorby trochu vybočuje z jeho schémat. Rozhodně ovšem nepostrádá mistrovu typickou psychologickou propracovanost postav a oné doby. Napětí při kulečníkových scénách ukazuje, že by tým pod vedením Scorseseho, s vynikající kamerou a střihem, dokázal udělat drama i z šachové partie! Paul Newman se s Eddiem dokonale sžil, ale to u takového herce asi nikoho nepřekvapí. Ani Tom Cruise nepodal nijak šedý výkon a zdatně mu sekunduje, ale pohled na jeho vyfoukanou čupřinu, která mu dělá hlavu zvící expremiéra Miloše Zemana, se neblaze dotýká mého estetického cítění… (05.10.2008)

Oproti režisérovým drsným snímkům jako "Taxikář" nebo "Špinavé ulice" (mafiánské filmy po roce 90 nepočítám) hodně odlišný ale kvalitou přesto nadstandardní drama z prostředí kulečníkových stolů. Film neplyne nijak závratnou rychlostí ale rozhodně nenudí a převážně scény z hraní jsem si opravdu vychutnal. Herci slušní jen ten Cruise mi moc neseděl stejně jako ve spoustě jiných filmů z jeho mladičkých, nezkušených let. (02.09.2010)

The Hustler bola "chcípácka" sociálna dráma, Farba peňazí je mentorská športová dráma, na ktorú sa pozerá o niečo ľahšie, než na vynikajúci, ale značne depresívny film zo šesťdesiatych rokov. Ide tak najmä o generačnú konfrontáciu Newmana a Cruisea, film stojí na ich výkonoch, na chémii, ktorá medzi nimi panuje a dnes ho môžeme vnímať aj ako typický film svojej doby, kedy pri každom opätovnom pozretí zafunguje nostalgia. (28.11.2019)

"Když tě nevyklepu teď, tak příští měsíc v Dallasu." Návrat Eddie Felsona za zelené stoly mám rád. Sice to chvíli trvá, než zase začne roztáčet falše, ale v tý době skvěle baví jeho žák Vincent, jehož klamání tágem mi připadá velmi zábavný. Mě by tedy Vincent neporazil, protože jsem jeho falešný hry rychle prokoukl, svý koule si dobře hlídám a nenechám si je jen tak honit po stole. Nicméně sledovat Vincenta a Eddieho v akci mě hrozně baví. Já se totiž považuju za gentlemana a odborníka na pool, což mohu hravě dokázat tím, že umím roztrhnout plátno, převrhnout stůl a přepůlit tágo o hlavu soupeře. (23.01.2017)